V Rudém moři u egyptského pobřeží zabil žralok českého turistu. Vzácní lidožraví žraloci se po třiceti letech objevili ve Středozemním moři, konkrétně u Baleárských ostrovů. Jenže právě ve Středozemním moři větších dravých a velkých ryb ubývá.
Reklama
Podle loňské studie zveřejněné na odborném serveru ScienceDaily čelí v současné době mnoho druhů velkých ryb, včetně žraloků a rejnoků, hrozbě vyhynutí. Vědci poukazují především na nadměrný rybolov ve Středozemním moři. Terčem se stávají především větší tvorové, kteří nejdou tak snadno přehlédnout a představují vyšší poptávku v potravinářském průmyslu. Jenže tito živočichové v moři dlouho dospívají a mají málo mláďat. Dříve, než se stačí plně vyvinout a rozmnožit, skončí někomu na talíři. Celou situaci ještě zhoršuje masivní znečištění vod.
Populační stav ryb z celé Evropy zkoumal tým složený z mezinárodních vědců, aby následně vyhodnotil riziko ohrožení. O získané údaje se postaral evropský Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybolov (STECF).
Alarmující stav
Co se týče stavu ryb, tak vědci zjistili velké geografické odlišnosti. Na rozdíl od severovýchodního Atlantiku byla ve Středomoří daleko větší část ryb využita pro výrobu biomasy. Podle studie navíc žádná z 39 populací pozorovaných velkých ryb není považována za udržitelnou, jinými slovy: všechny tyto druhy jsou ohrožené.
Středozemní moře však netrpí jen zásahy člověka. Živočichům nesvědčí ani velké zvyšování teploty vod.
Dokonalým příkladem je hejk, neboli mořská štika, o jehož osud se vědci nejvíc obávají. Ve středozemních vodách se experti zaměřili na dvanáct jeho populací, tedy jakýchsi "širších rodin". Devět z těchto populací rybáři lovili pětkrát rychleji, než stačily dorůstat.
Oteplování a znečištění
Vymírání ryb podle vědců souvisí se špatnou správou daných oblastí. Chybné je podle nich už stanovení rybolovných kvót, ale neefektivní je i sledování populací těchto velkých ryb. Středozemní moře však netrpí jen zásahy člověka. Živočichům nesvědčí ani velké zvyšování teploty vod, i když i tady je vlastně "přínos" lidí sporný. A samozřejmě jim nepřidává ani znečištění pobřeží či úpravy na pobřeží.
Pozitivním signálem je také prohlášení o udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři, které podepsalo 15 ministrů rybolovu pobřežních středomořských zemí.
Mezi nejohroženější tvory ve Středozemním moři patří kromě žraloků a hejků také rejnoci, šest druhů jesetera, mník modrý, vlkouš severní, kanic vroubený, platýz obecný i losos obecný. „Studie upozorňuje na dva hlavní problémy evropských ryb. Ohrožení velkých druhů včetně žraloků a rejnoků a nadměrný lov ve Středomoří, což je v ohromném kontrastu se zlepšující se situací v severovýchodním Atlantiku," říká spoluautor studie Paris Vasilakopoulos.
V Atlantiku byly zavedeny přísné limity úlovků a programy na sledování rybolovu. Ve Středomoří se přitom vyskytuje nejvíc rybářských plavidel, která používají více lovných zařízení. Prakticky zde neexistují žádné limity odlovů. Rybáře zastavuje maximálně prostorové a časové omezení,“ dodává Vasilakopoulos.
Strategie MedFish4Ever
Ke zlepšení stavu ryb ve Středozemním moři má přispět strategie Evropské komise nazvaná MedFish4Ever.
Do tohoto programu je zapojena i Mezinárodní komise pro zachování atlantických tuňáků a týká se ho i Barcelonská úmluva.
Pozitivním signálem je také prohlášení o udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři, které podepsalo 15 ministrů rybolovu pobřežních středomořských zemí. Pokud tedy vše půjde dobře, měli bychom u středomořských břehů brzy vidět velkých ryb přece jen víc.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily