Oblasti jihovýchodní a východní Asie lákají exotikou a odlišností od evropské reality. Jde o různorodou skupinu národností z hlediska historie, kultury, náboženství, politického zřízení, tradic i úrovně rozvoje. Přesto mají mnohé tyto státy společné. Jedná se především o bohaté a silně zakořeněné tradice, které ovlivňují každodenní život jednotlivců i chod podniků a celé společnosti.

Za posledních dvacet let je patrný obrovský pokrok ve všech zmíněných zemích. I když navenek nastupuje éra průmyslu, IT a moderních technologií, v hlavách místních zůstává smysl pro rodinu, přátelství a pohostinnost. Lidé se tu více než v Evropě podvolují kolektivní myšlence a mnohdy jsou ochotni celku obětovat opravdu hodně. Však také nebývalý úspěch Jižní Koreje za posledních 60 let stál ve svém počátku na tvrdé práci všech, lidé darovali státu i své šperky a peníze a dřeli bez ohledu na čas.

Pracovitost je ostatně typická pro celý region. Obchody jsou otevřené do pozdních hodin a o víkendu ani pozdě v noci není problém najít něco k snědku. Prodavači jsou i o půlnoci příjemní, úslužní a ochotní.

Číňané, Korejci ani Japonci nikdy dlouhodobě pod cizí nadvládou nežili, jsou naopak velmi hrdí na své výboje, případně úspěchy v obraně. A takto se často chovají i dnes k cizincům

Jihovýchodní Asie je stále relativně velmi levná. Ovšem jiná je už situace v Jižní Koreji a Japonsku, státech, které se začaly přibližovat Evropě. Postupně dosáhly vysoké úrovně, místní pracovní síla podražila a s ní i výrobky. V těchto zemích zesílily odbory a hlasy volající po kratší pracovní době. A tak v Koreji můžete potkat spoustu lidí z jihovýchodní Asie, kteří jsou levnější a mnohdy i lepší pracanti. Například za mzdu jednoho korejského řidiče lze najmout řidiče z Filipín hned dva. Navíc budou umět skvěle anglicky a budou vám prokazovat úctu.

Souvisí to s koloniální minulostí. Některé státy zažily vládu západních mocností, přejaly od nich určité návyky, mimo jiné studium cizích jazyků. Číňané, Korejci ani Japonci nikdy dlouhodobě pod cizí nadvládou nežili, jsou naopak velmi hrdí na své výboje, případně úspěchy v obraně. A takto se často chovají i dnes k cizincům.

Rituál přání

Rituál přání je důležitý všude. Sny se píší na malé papírky a zavěšují na posvátné stromy, v duchu se sdělují Buddhovi v thajských chrámech, v čínských svatyních se rozhazují dřívka s čísly, která prozradí osud. Všude je přítomna určitá magie a tajemno. Horské kmeny na Filipínách konzultují příhodný čas svatby rituálním zabitím kuřete. Pokud ledvina nemá ten správný tvar, musí se termín svatby změnit. V rodinách se z generace na generaci předávají různé předměty, šperky a cennosti, ty jsou symbolem jednoty. Kdyby je někdo prodal, přinesl by všem neštěstí. Pokrevní vazby jsou velmi důležité. A tak v Koreji neexistuje muž, který by opustil přítelkyni, jež čeká děcko. Dítě je naopak silným pojítkem, které utlumí různé spory.

Sójová a rybí omáčka

Snad nejlepší jsou horké prameny v Japonsku a Koreji. Japonsko proslulo romantickými zákoutími ve stínu košatých stromů, kde se z bazénku line pára a horká voda bubnuje na záda. Mnohdy si zde mohou užít relaxace zamilované páry společně, něco jinde nemyslitelného. To korejský ontčon (areál s horkým pramenem) má vždy striktně oddělenou část dámskou a pánskou. V sauně se ale sejdou všichni v tzv. pecích – malých kójích, kde panují poměrně vysoké teploty. Sedí se zde v tričku a kalhotách, potit se můžete i kolem živého ohně. Samozřejmě tu nechybí restaurace.

Kdysi byla Jižní Korea velmi chudá a strava se musela na zimní období připravit na měsíce dopředu. Takto vzniklo i slavné zeleninové kimči.

Asiaté jedí téměř pořád, žádné jídlo nevynechají. Nedokážou pochopit, jak může Evropan vydržet bez oběda či večeře. Asijská strava je založena na rýži, bez ní se neobejde. Rýžová polévka a rýže s masem či rybou je na menu k snídani, obědu i večeři. Oblíbené jsou různé omáčky, např. sójová, rybí, a také různá koření.

Kdysi byla Jižní Korea velmi chudá a strava se musela na zimní období připravit na měsíce dopředu. Mnohé se fermentovalo v nádobách pod zemí a poté bohatě kořenilo. Takto vzniklo i slavné zeleninové kimči. Dnes je z toho národní jídlo a Korejci bez něj nemohou žít. Kimči si vozí i na své zahraniční cesty. Velmi chutná je rýže s česnekem na Filipínách, různé verze syrové ryby – nejen japonské, ale i filipínské kinilao či kuře s rýží a ženšenem v Koreji. Slavný bojovník za nezávislost Filipín proti španělské koloniální nadvládě LapuLapu dal jméno i chutné rybě, jejíž jemné bílé maso je opravdu pochoutkou.

Smog a ženšen

Velké asijské metropole sužuje smog, hlavně v rozvojových zemích. Roste počet automobilů, motorek, odchází doba kol. S tím souvisí i výskyt různých nemocí. Proto se místní lidé často uchylují k tradiční medicíně. Proslulá je čínská akupunktura.

Populární exotickou léčebnou rostlinou je ženšen. Jeho jméno by se z čínštiny dalo přeložit jako šlechtic, duch či síla země v podobě člověka. A skutečně mnohdy tento kořen roste do podoby lidského těla s končetinami. V Koreji bývá tedy vystavován i v uměleckých galeriích naložený v roztoku ve skleněných nádobách. Ženšen obsahuje saponiny, antidioxanty, peptidy a polysacharidy, posiluje imunitu, má příznivý vliv na krevní oběh, nervovou soustavu a metabolismus, jako doplněk stravy se doporučuje při cukrovce, a dokonce funguje i jako afrodiziakum. V medicíně se používá v Číně, Japonsku a Koreji.

Dnes již téměř vymizel nejkvalitnější ženšen divoký, pěstuje se tedy na farmách a v Jižní Koreji je hojně používán i kosmetickým průmyslem na výrobu pleťových krémů, emulzí proti vráskám, šampónů podporujících růst vlasů a mýdel. Nejlepší má být ženšen červený, vaří se z něj čaje, pojídá se nakrájený na plátky, jako příchuť jídel – fantazii se meze nekladou. Každopádně má prý zařídit dlouhý život.

Jako dar peníze

Asiaté rádi nakupují a při cestách do zahraničí nesmí shopping chybět v jejich programu. Také rádi dávají dárky, zpravidla úhledně zabalené. Jako by balení bylo někdy důležitější než samotný obsah, jde totiž hlavně o gesto. Je důkazem, že člověk čínskému prostředí dobře rozumí, přinese-li do čínské domácnosti jako dar nějaké drahé a kvalitní ovoce. Při obdržení daru je v Číně či Japonsku neslušné hned ho v přítomnosti darujícího začít rozbalovat, naopak je zdvořilé postavit zabalený dar v době návštěvy na čestné místo v domě. Ale neplatí to všude, např. Filipínci dárek rozbalí rádi, aby demonstrovali svůj zájem o jeho obsah a mohli o něm začít konverzaci.

V Číně se ryba vyslovuje stejnou slabikou jako bohatství, a tak se objevuje na obrazech, na porcelánu i na oblečení. 

Symbolika – červená barva, ryba a kočka

V asijských zemích mají svou symboliku i barvy. Velmi oblíbená bývá červená – v Číně symbol financí a svateb, a jinde spojovaná i s láskou. Na lunární nový rok se dětem dávají v červených obálkách se zlatými ozdobami bankovky, které jim mají přinést štěstí a hojnost, červený je i tradiční oděv nevěsty či novomanželské povlečení na postel. V Koreji se barvám věnuje pozornost při přípravě jídla. Na stole bývá mnoho malých mističek s různými pokrmy, vše sladěno do harmonického celku.

V Thajsku je oblíbená žlutá či zlatá. Symbolizuje buddhismus, ale také královskou rodinu a tato barva byla také typickou pro den narození krále Bhumibola Adulyadeje – pondělí. Bhumibol skonal v říjnu 2016 a země upadla do ročního smutku. Žluté květy zdobily v Bangkoku i na venkově jeho svatyně, lidé si jeho fotografie postavili i doma s květinovou výzdobou. Žlutá je také barva Rolls-Royců, které thajská královská rodina používá ke své dopravě.

Dalším symbolem je ryba. V Číně se ryba vyslovuje stejnou slabikou jako bohatství, a tak se objevuje na obrazech, na porcelánu i na oblečení. V celé Asii ryba představuje plující nekonečný život a v době lunárního roku se věší do oken domů i svatyní velké ozdobné uzly makramé s rybami či drakem. Ten představuje sílu a moc a je opředen mnoha legendami. Během únorových novoročních oslav po celém regionu nesmí chybět tanec dvou draků, kteří se snaží získat diamant nesmrtelnosti. Drak je také ochráncem buddhismu a symbolem císařů a králů. Královnu zase představuje fénix. A tak ve staré Koreji nesměl nikdo jiný než vládnoucí pár nosit šatstvo s těmito výšivkami.

Štěstí přináší také kočka, a tak v Japonsku uvidíte v mnoha obchodech keramickou sošku kočky, jejíž tlapka kýve na pozdrav, aby vás pozvala dál. Podle legendy takto kdysi zázračná kočka svým gestem zachránila život šlechtice, který se k ní přiblížil, a do místa, kde dříve stál, uhodil blesk. Na ostrově Tashirojima či v Kyotu dokonce stojí i svatyně věnované těmto zvířatům.

Velkou symboliku mají i květiny. Na jaře v Číně, Koreji a Japonsku, kde jsou čtyři roční období, slaví svátky rozkvetlých třešní, švestek a jabloní. Končí zima a začíná teplejší období. Broskev spolu s borovicí, motýly, želvou a volavkou patří k symbolům dlouhého života. Květiny ale nežijí věčně, rozzáří se svou krásou a zase zvadnou, vše má svůj začátek i konec. Jejich osud je přelétavý jako osud dívek, a tak v Číně získávají ženy jména podle květin.

Naopak nešťastné je číslo čtyři. Vychází to opět z čínštiny, neboť číslo čtyři se vyslovuje stejnou slabikou jako smrt. A tak tradičně v Číně, Koreji, Japonsku či na Taiwanu stěží najdeme ve výtahu čtvrté poschodí nebo v hotelích pokoj s tímto číslem.

Náboženství – dokonalá směsice buddhismu, taoismu a konfucianismu

V hlavách Asiatů se míchají různá přikázání náboženská, především buddhistická, konfuciánská, taoistická, křesťanská a muslimská, a tradiční zvyky. Kdysi zde všude žily kmeny, které věřily v přírodní božstva a síly. Lidové učení nikdy zcela nezaniklo, i když se kolonizátoři sebevíce snažili. Vše se propojilo do zajímavého klubka, které má dnes to zvláštní kouzlo. Filipínci jsou např. velmi oddaní křesťané, ale horské kmeny na Luzonu věří v sílu hudebních gongů a nikdy je neprodají mimo rodinu, aby na ně nepřišla zkáza.

Thajci mají před domem malý dům duchů, kam dávají dárky a obětiny, aby se jim dařilo a tito duchové ochránili jejich domov před zlými silami. Korejci občas nad vchod domu či bytu umísťují papíry s kouzelnou mantrou, která má přinést klid a pohodu do příbytku.

Konfuciánská tradice věnuje pozornost hlavně mužům, a tak se připomíná zemřelý otec, děd apod. Korejci postaví doma na malý stolek mnoho pokrmů a lahvičku likéru a také tabulku se jménem zemřelého. 

S vírou jsou spojeny i hlavní svátky. Na Dálném východě je zcela určitě nejdůležitější Nový rok, tedy ten měsíční. Slaví se v rodinném kruhu, vaří se symbolická strava pro štěstí (např. rýžové knedlíčky v Koreji a polévka, která má přinést další dobrý rok v životě) a vzpomíná se na příbuzné. Konfuciánská tradice věnuje pozornost hlavně mužům, a tak se připomíná zemřelý otec, děd apod. Korejci postaví doma na malý stolek mnoho pokrmů a lahvičku likéru a také tabulku se jménem zemřelého. Jeho duch přichází otevřeným dveřmi, aby ze všeho ochutnal, a pak se zase vrátí do záhrobí. Svou přítomností vše požehnal, takže si na dobrotách poté pochutná celá rodina. Někteří odcházejí za touto ceremonií na hřbitov a obětiny pokládají na oltářík před hrobku. Filipínci takto navštěvují mrtvé 1. listopadu a hodují s nimi na hrobech, jedí a pijí a vzpomínají na ně. Důležité jsou i svátky žní a sklizně, dříve nezbytná podmínka přežití. Probíhají v září a v Koreji jsou opět velkou domácí oslavou, na které nesmí nikdo chybět. Mladší klečí před staršími a uklánějí se jim s hlavou u země. V Thajsku se naopak zase slaví počátek sezóny a sám král osobně zaseje v přítomnosti bráhmínů, kteří vybírají i správný termín, symbolickou rýži, aby byla úroda plodná

Čína jako hegemon regionu

Čína ovlivnila životní styl sousedních států. Mimo jiné jim vnukla i své umění a literaturu. Kaligrafie je oblíbená i v Koreji a Japonsku a právě na Nový rok se malují přání s čínskými znaky. Ty byly ale přece jen dost složité, a tak král Sedžong vynalezl vlastní korejské písmo, které se inspiruje pohyby úst a jazyka. Kromě toho je to písmo abecední, tudíž poměrně snadné i pro cizince. Při psaní důležitých dokumentů a na znamení vznešenosti se ale čínské používá dodnes, např. v buddhistických chrámech. Japonci to mají ještě komplikovanější, kombinují své písmo s čínským, a i když výslovnost je jiná, v psané variantě si Číňané, Korejci a Japonci mohou v lecčems porozumět.

Čínské komunity jsou početné po celé jihovýchodní Asii. Věnují se zpravidla obchodu, a to velmi úspěšně. Metropole mají svá čínská města, kde bývají nápisy ve dvou jazycích – místním a čínském.

Své komunity v zahraničí mají i jiné asijské státy. Filipínci jsou téměř po celém bohatším světě známí jako zdatní námořníci, pracovití stavaři, umní inženýři a Filipínky jsou starostlivé chůvy, hospodyně, pečlivé uklízečky a dobré zdravotní sestry. Obdobné práce vykonávají lidé i z jiných států jihovýchodní Asie. V USA žijí celé početné komunity, které si tvoří svá „městečka“, preferují i sňatky v rámci své skupiny a někdy tvoří i nebezpečné mafie. U nás v Čechách známe Vietnamce jako velmi pracovité obchodníky. Jejich obchody mají otevřeno i večer a o svátcích a často nabízejí levnější zboží. Vietnamské děti se zase věnují pilně studiu a často patří k těm nejlepším žákům ve škole.

 

Čtěte také
Popularita K-Pop: Jak korejská popkultura válcuje východní Asii
Kdo stál za ekonomickým úspěchem Jižní Koreje

 

Pracovitost a píle patří k typickým vlastnostem daleké Asie. Ale život není jen práce. Ve volném čase se často zpívá karaoke, spolupracovníci se scházejí v restauracích nad sklenkou likéru (hlavně v Koreji a Japonsku, téměř povinné sedánky, bez nichž není naděje na povýšení v duchu utužování kolektivu), mládež chodí na koncerty a diskotéky.

K-pop

Popové hvězdy z Japonska a Koreje postupně pronikly i do zahraničí a především K-pop se stal miláčkem teenegerů v celé oblasti. Je to velký byznys, který točí pohádkové peníze. Profesionální firmy hledají vhodné dívky a chlapce, upraví jejich vzhled, napíší pro ně ty správné rytmické písně a vymyslí choreografii tance. Nesmí být jediná chybička. Skupina se dostaví na pódium, na první tón začne show a s posledním skončí. Bohužel tam chybí jakási bezprostřednost a přirozenost, kontakt s publikem a lidské vystupování, takové, jaké známe např. od našich interpretů při jejich vystoupení. Talenty se rozžhaví a zase zhasnou, některé ale vydrží na hvězdném nebi déle. Slavný Psy původně vytvořil koňský tanec Gangnam style jako parodii na tyto umělé popíky. Ani netušil, že vytvořil hit. Jeho píseň se rozjela nejen po korejské hvězdné dráze, ale i do světa.

foto: Profimedia, Shutterstock