Lidé nemají medúzy příliš v lásce. Ať už je to kvůli jejich "extravagantnímu" vzhledu nebo nepříjemně pálivým žahnutím. Podle vědců se ale jedná o velmi silné a přizpůsobivé živočichy, kteří mohou lidstvu v mnohém pomoci. V ekologii, ekonomice i v medicíně.

Medúzy patří v moři k jedněm z nejhojněji se vyskytujících organismů. Nedávné průzkumy naznačují, že jen v mezopelagické vrstvě oceánu (do 200 m pod hladinou) se nachází asi 38 milionů medúz různých druhů. Ty ale běžně žijí i v hlubokém oceánu. Jedná se totiž o mimořádně životaschopné tvory, kteří této vlastnosti z velké části vděčí za zvláštní strukturu těla, jež připomíná želé.

„V této současné podobě, která je chrání před vnějšími vlivy, přežívají téměř nezměněné již po dobu minimálně 500 milionů let a přežily všechny zásadní události, které v minulosti zničily na Zemi 99 % veškerého života,“ říká Philip Lamb, doktorant v oboru podmořské biologie na University of East Anglia. „Pokud se medúzy cítí v nebezpečí, umí se jako druh ve vývoji vrátit zpět do doby, kdy byla želé struktura živočichů na zemi nejrozšířenější, a dokázaly by v ní přečkat nejhorší časy,“ dodává vědec.

Proč se medúz bojíme

Právě jejich netradiční vzhled je podle Lamba často jedním z hlavních důvodů, proč se medúz tak bojíme. Díky němu vypadají skutečně nadpřirozeně a nutno podotknout, že některé jejich vlastnosti, které jeho vlivem získávají, téměř nadpřirozené skutečně jsou. Jedná se třeba o jejich schopnost přijímat energii ze slunce podobně jako solární panely. „Jeden tropický druh vytvořil symbiotický vztah s fotosyntetickými řasami, které se chovají jako jeho osobní solární panely a nechávají jej čerpat energii přímo ze slunce,“ vysvětluje Lamb. Zřejmě je jen otázkou času, kdy se lidstvo naučí tuto mimořádnou schopnost medúz využívat i ve svůj prospěch.

Díky schopnosti rychlého a snadného rozmnožování mohou podle Lamba medúzy ovšem lidstvu způsobit veliké problémy. Velké skupiny medúz mohou zamořit rybí farmy, zablokovat chladící trubky elektráren, roztrhat rybářské sítě a poškodit celé turistické destinace. Jejich žahnutí zase u některých jedinců způsobuje těžkou alergickou reakci zvanou anafylaxe, která se pro některé může stát i smrtelnou. Na druhé straně jsou ale medúzy zdrojem životadárného kolagenu, jenž se dá použít v obvazech na rány, nebo dokonce i v plastické chirurgii. V Japonsku a Číně jsou medúzy díky kolagenu považovány za pochoutku, která příznivě ovlivňuje stav kloubního a pohybového aparátu.

Protein medúz pomáhá identifikovat HIV i alzheimera

Jednoznačně největším přínosem pro lidstvo je ale podle Lamba zelený fluorescenční protein GFP, tedy běžný indikátor medúz, který se syntetizuje z jejich křišťálové želé struktury. Ten umožňuje vědcům sledovat, jak některé geny pracují v reálném čase. „Ukázalo se, že GFP je v lékařském výzkumu doslova neocenitelný. Byl použit ve více než 30 000 studií, včetně studií, které se zabývaly léčbou HIV a Alzheimerovy nemoci. Za syntézu GFP získali vědci roku 2008 Nobelovu cenu v oboru chemie,“ doplňuje Lamb. Proteiny medúz dokážou identifikovat právě buňky a tkáně napadené HIV nebo alzheimerem.

Také samotná role medúz v ekosystému představuje podle Lamba další úžasnou věc. Donedávna se totiž odborníci domnívali, že v potravinovém řetězci nemají žádný větší význam, že jsou pouze občasnou potravou želv či některých druhů ryb. Tyto názory vyvolaly obavy, že růst jejich populace nic nepřináší.

Tyto domněnky však vyvrátil unikátní ekosystém, který vznikl na pobřeží Namibie a v němž dominují právě medúzy. Nové analytické techniky zahrnující akustiku, mořské kamery, chemickou analýzu a analýzu DNA totiž ukázaly, že řada mořských živočichů medúzy skutečně konzumuje. „To znamená, že v mořských ekosystémech medúzy pravděpodobně hrají mnohem důležitější roli, než se dříve myslelo,“ vysvětluje Lamb.

foto: Shutterstock, zdroj: The Conversation