Čechům vládli muslimové!
Pokud máte pocit, že jsme zešíleli a najeli na módní vlnu fake news, tak si zkuste teď zjara zajet na Karlštejn. Hranice jsme sice před nájezdy hord muslimů ubránili, ale jeden z hlavních klenotů naší národní pokladnice je jich plný. Nacházejí se přímo v galerii našich předků. Najdeme zde praotce Čecha s baňatým břichem, černými vlasy a velkým nosem, podobně vyobrazená je i kněžna Libuše či Přemysl Oráč, který svým přísným zjevem a turbanem na hlavě podezřele připomíná hraběte Drákulu.
Vydáváme se na Karlštejn, abychom se přesvědčili o tomto roztomilém paradoxu. V kanceláři s vysokými okny a překrásným výhledem na okolí hradu nás vítá pan kastelán. Neustále potahuje z elektronické cigarety a říká, že má všeho dost. Prý naštěstí brzy odchází do důchodu.
Reklama
Je však vidět, že svou práci bere stále velmi zodpovědně a poté, co nám podrobně přednese zásady návštěvy (včetně zákazu pořizování pornografických snímků) a převezme povinný poplatek, nás seznámí se sympatickým Martinem, který nám dnes bude dělat průvodce.
Praotec Turek
Po kamenném schodišti stoupáme do druhého patra hradu, které bylo původně vyhrazeno přímo pro Karla IV. Nás však zajímá jen jedna místnost, a to konkrétně Sál předků. Když stojíme za jeho dveřmi, tak nám Martin prozrazuje, že dříve byly stěny ozdobeny nástěnnými malbami s lucemburským rodokmenem, takže se sálu mezi průvodci přezdívá „Lucemburák“.
„Původní malby byly bohužel kvůli vadné střeše poničeny vlhkem. Proto byly místo nich na konci 80. let minulého století přivezeny obrazy ze zámku Milešov,“ pokračuje Martin a my si prohlížíme podobizny Přemyslovců od mytologického Praotce Čecha až po posledního Přemyslovce na českém trůně Václava III. Přestože se tento panovník dožil pouhých šestnácti let, na obraze vypadá tak na padesát.
Turek Praotec Čech nám tedy kromě jiného může připomínat, že alespoň milion z nás má díky arabským předkům vyhlídky na dlouhý život bez Parkinsona.
Na první pohled však upoutají hlavně první čtyři obrazy u vchodu. Nelze si nevšimnout, že Praotec Čech, kněžna Libuše, vojvoda Krok a Přemysl Oráč svým tureckým zjevem a oblečením mezi ostatní osobnosti jaksi nezapadají. „Toto jsou mytické osobnosti, u nichž si nejsme jistí, zda doopravdy existovaly. Každopádně pokud by tito naši předci opravdu žili, byli by na rozdíl od ostatních zcela jistě pohany. Působili by na našem území dávno předtím, než do českých zemí proniklo křesťanství,“ vysvětluje Martin. Jenže proč jsou zobrazováni zrovna jako Turci? „O Turcích, s nimiž v době vzniku obrazů Evropa bojovala, se také vědělo, že křesťany nejsou,“ odpovídá Martin.
I na jiných hradech a zámcích
Je potřeba říct, že obrazy předků na Karlštejně nejsou žádnými originály. Velmi podobné se nacházejí v dalších zámcích a hradech. Galerie našich předků je například i na zámku v Jindřichově Hradci. „Galerii Přemyslovců nechal původně zhotovit Adam II. v 80. letech 16. století. A protože bylo nutné nějak odlišit křesťanská a pohanská knížata, tak těm pohanským byly zkrátka přimalovány i turecké prvky oděvu,“ popisuje tamní kastelán Jan Mikeš. Arabové a Turci byli považováni v 16. století za pohany také proto, že Osmanská říše okupovala část Evropy a Uher včetně dnešní Bratislavy a části Moravy.
Většina původních obrazů, které objednal Adam II., podle Mikeše shořela. Bylo však vytvořeno mnoho jejich méně či více zdařilých kopií, které dnes kromě Karlštejna a Jindřichova Hradce najdeme například na zámku Horšovský Týn. Tyto obrazové galerie byly ve své době velmi populární, neboť zdůrazňovaly kontinuitu českého státu až do předkřesťanských dob.
Předci z Blízkého východu
Záhada muslimů na Karlštejně je tedy vyřešena. Nicméně fakt, že ve své galerii předků máme i exoticky vyhlížející jedince, není zcela „mimo“. Jako národ se sice stále hlásíme k tomu, že jsme Slované, avšak podle odborníků z laboratoře Genomac má z hlediska genetiky k této skupině blízko jen necelá polovina z nás. Ti ostatní mají dávné kořeny na jihu, jihozápadě či severu Evropy, ale právě i v oblasti Blízkého východu.
Pramáti Eva se prý narodila v oblasti dnešní Keni, Tanzanie a Etiopie asi před 150–170 tisíci lety a její potomci se následně dělili na různé klany a osidlovali další oblasti Afriky, později také Arabský poloostrov a ostatní kontinenty. Zatímco na celém světě genetici v současnosti evidují až několik desítek těchto linií, v Čechách konkrétně převládá sedm hlavních klanů pojmenovaných po „Eviných dcerách“.
Prvním z nich je klan Heleny z jihozápadní Francie, k němuž se řadí 42 % naší populace, s 18 % následuje Uršula ze Středomoří a se 13 % Tara ze Severní Itálie. U 10 % českého obyvatelstva je identifikovaná příslušnost k Jasmíně, která pocházela z Blízkého východu. Tito lidé jsou prý šťastlivci, neboť se dožívají v průměru vyššího věku a mají nižší riziko vzniku Parkinsonovy choroby.
Turek Praotec Čech, který visí spolu s ostatními předky hned v několika galeriích našich hradů a zámků, nám tedy kromě jiného může připomínat, že alespoň milion z nás má díky arabským předkům vyhlídky na dlouhý život bez Parkinsona.
foto: David Bruner, zdroj: Hrad Karlštejn