Kdo najde řešení, jak zvrátit klimatické změny ve prospěch člověka, bude zřejmě neohroženým laureátem Nobelovy ceny za chemii, fyziku, biologii i mír. Ve jménu environmentalismu a boje proti globálnímu oteplování se v posledních letech sice objevily nejrůznější recepty na záchranu světa, ale… S člověkem na Zemi to prostě půjde jen těžko. Naštěstí tu ale máme i jiné viníky.
Všichni to víme, ale je to potřeba neustále opakovat. Rostoucí spotřeba a neomezený průmyslový rozvoj vede k drancování přírodních zdrojů, nadměrné konzumaci zboží, nekontrolovatelnému hromadění odpadů a vytváření nevratných ekologických škod. Ovšem to by ani nebyl člověk, aby nehledal viníky jinde, a když ne viníky, tak alespoň spolupachatele. Nejdříve se pozornost obrátila ke kravám.
Reklama
Na seznam obviněných v kauze skleníkových plynů a globálního oteplování se dostaly jako první a spolu s nimi další přežvýkavci. Internetová výzva Save the Planet, Kill the Cow! (Zachraň svět, zabij krávu!) poukázala na skutečnost, že krávy v masivním měřítku produkují metan, jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů.
Za všechno může dobytek
Podle vědců má molekula metanu CH4 celkem třiadvacetkrát horší GWP (global warming potential) než molekula CO2. Podle Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) se proto zemědělství podílí na tvorbě skleníkových plynů zhruba osmnácti procenty ročně. To znamená, že je ho v ovzduší víc, než dokáže vyprodukovat odvětví dopravy v globálním měřítku.
Reportéři Reuters zachytili v Argentině pokusy odchytávat metan z krav do speciálních vaků. Moc to prý nefungovalo
Ze světa sci-fi byl i nesmělý návrh, že by se krávy „poopravily“ pomocí genů z klokanů. Nebylo ale jisté, zda by měl potom domácí skot kapsu či ocas, a ani to, jak daleko by skákal do dálky.
Metan vzniká v trávicím traktu přežvýkavců při rozkládání celulózy mikroorganismy a krávy jej uvolňují říháním a pšoukáním. Podle vědeckých studií dokáže jediná dojnice za rok vypustit do ovzduší víc než sto kilogramů metanu. A vzhledem k faktu, že na planetě žije kolem 1,3 miliardy krav, se celkový objem metanu pohybuje v astronomických číslech. Nápad, aby za to chovatelé skotu platili daně, zatím moc příznivců nemá. Nynější guvernér Kalifornie Jerry Brown to zkusil jinak. Podepsal zákon, který zmocňuje regulátora, aby vydal opatření snižující množství metanu vycházející z krav o čtyřicet procent, a to do roku 2030. Místní chovatelé dobytka si tak pořizují digestoře, které metan z ustájeného dobytka zachytí. Plyn pak putuje k výrobě elektřiny v bioplynových elektrárnách.
Za všechno můžou losi a sobi
Problém se ale týká také ovcí, koz, jelenů, srnců a dalších býložravců. Na mušku vážných i nevážných vědeckých úvah se proto záhy dostali také severští losi. Ti jsou totiž v oblasti vypouštění světu nebezpečných pšouků ještě většími škůdci než krávy. Dospělý jedinec zvládne za rok vypustit do vzduchu zhruba dva tisíce sto kilogramů metanu, což podle norských výzkumníků z univerzity v Trondheimu představuje stejné množství emisí, jaké vyprodukuje průměrný automobil během cesty dlouhé třináct tisíc kilometrů.
V severní Evropě přitom žije na milion losů. Sobů, kteří jsou podobný případ, je pak ještě víc. S jistou nadsázkou norský biolog Reidar Andersen publikoval srovnání, v němž bychom odstraněním jednoho losa ze světa ušetřili tolik skleníkových plynů, jako je ekvivalent více než třiceti letů mezi Oslem a Trondheimem. Býložravce jsme tedy obvinili a hledáme cesty, co s nimi. Umělé maso? Nic moc, hovězí jíme rádi. Chytání pšouků? Na pastvinách nic snadného, ostatně krávy s plastovým vakem na zádech už zkoušeli v Argentině během měření vypouštěných škodlivin a nebyla to rozhodně jednoduchá záležitost.
Za všechno může tráva
Další nápad, jak eliminovat škodlivost dobytka, přišel z Austrálie, kontinentu klokanů. Australané navrhli implementovat do trávicího traktu krav bakterie ze střevní mikroflory klokanů, které rozkládají potravu odlišným způsobem, při němž nevzniká takřka žádný metan. Ze světa sci-fi byl i nesmělý návrh, že by se krávy „poopravily“ pomocí genů z klokanů. Nebylo ale jisté, zda by měl potom domácí skot kapsu či ocas, a ani to, jak daleko by skákal do dálky.
Církev o sobě na webových stránkách tvrdí, že je neziskovou vzdělávací nadací, zaměřenou na obnovení rovnováhy mezi lidmi a ostatními živočišnými druhy na Zemi. K tomuto záměru patří i heslo Save the Planet, Kill Yourself!
Trochu snadnější se zdá být speciální dieta, která by měla nadýmání omezit. Kdyby se ke krmení krav využily jen jetel a vojtěška, bylo by prý možné snížit emise metanu o čtvrtinu. To alespoň tvrdí Silvia Valtorta z argentinské Národní rady pro vědecký a technologický výzkum. Australané zašli dokonce tak daleko, že začali pro krávy pěstovat speciální trávu s nižším obsahem ligninu, jenž je příčinou horší stravitelnosti. Ta ale způsobuje nižší příjem energie, a tím i nižší produkci mléka. Navíc, čím déle krávě trvá trávení těchto trav, tím více vyloučí metanu. To zase tvrdí Glen Tong z výzkumného a vzdělávacího centra Molecular Plant Breeding Research Centre (MPBCRC). Další australští vědci přišli v této souvislosti s řešením ještě radikálnějším. Lidstvo by podle nich mělo omezit konzumaci hovězího, vepřového a skopového masa a přejít na maso klokaní. To by však muselo po světě běhat či lépe řečeno skákat několik miliard klokanů…
Za všechno můžou velryby a stromy
Norská velrybářská lobby nechala zpracovat vědeckou studii, podle níž je lov obřích kytovců pro klima planety mnohem méně škodlivý než chov domácích zvířat. K získání jednoho kilogramu velrybího masa se podle ní vyrobí 1,9 kilogramu skleníkových plynů, zatímco kvůli získání kila hovězího je to 15,8 kilogramu.
Někteří vědci tvrdí, že velryby vlastně škodí planetě. Sežerou moc planktonu, který pohlcuje skleníkové plyny
Mořský plankton na druhou stranu hraje významnou roli při pohlcování oxidu uhličitého a tvorbě kyslíku. Je však hlavní složkou potravy velkých kytovců, tedy další důvod, aby bylo vyhlášeno heslo Save the Planet, Eat the Whale! (Zachraňte planetu, snězte velrybu!). Jediným háčkem, který brání geniálnímu plánu velrybářů, je zmenšující se populace velryb, k čemuž přispívají časté ekologické katastrofy a měnící se životní podmínky ve světových oceánech.
Významným zdrojem metanu však může být kupodivu i deštný prales. Loni na podzim uveřejnil časopis Nature výzkum mezinárodní expedice v Amazonii. Ta zjistila, že se stromy stávají jakýmsi komínem, který dopravuje půdní metan do ovzduší. Vysazování nových stromů by tak podle členů expedice znamenalo větší nebezpečí pro světové klima než jejich kácení...
Ale jo, za všechno můžou lidé
Nejradikálnější řešení, které by situaci s definitivní platností vyřešilo, však má americká reverendka Chris Korda, která spolu s pastorem Robertem Kimberkem založila roku 1992 Církev Euthanasie. Její jediné přikázání znělo: „Nerozmnožíš se.“ Tato bizarní sekta už sice oficiálně ukončila činnost, ale její internetové stránky fungují dál. Církev na nich o sobě tvrdí, že je neziskovou vzdělávací nadací, zaměřenou na obnovení rovnováhy mezi lidmi a ostatními živočišnými druhy na Zemi. K tomuto záměru patří i heslo Save the Planet, Kill Yourself! Tedy: Zachraň planetu, zabij se!
Církev eutanazie neměla desatero, ale "jednero": Nerozmnožíš se
„Teologie“ církve stojí na čtyřech pilířích – sebevraždách, potratech, kanibalismu a všech sexuálních aktech, jež nejsou určeny pro plození. Kanibalismus je doporučován všem, kteří nemohou žít bez masa, s tím, že například všechny oběti autonehod jsou většinou bez užitku pohřbívány do země nebo spáleny. Církev dokonce provozovala první telefonní linku asistované sebevraždy na světě, tu však americké úřady zakázaly. Možná, že by církev uvítala i přístroj Sarco, který byl v minulých dnech představen na veletrhu pohřebnických potřeb v Amsterodamu. Australský vynálezce Philip Nitschke a nizozemský designér Alexander Bannink sem přišli představit jakýsi sarkofág (odtud i název), který obsahuje láhev s dusíkem. Po ulehnutí do sarkofágu a jeho uzavření pak už jen stačí stisknout tlačítko a tekutý dusík už se o vše postará. Pomocí 3D tisku si ho prý bude moci vyrobit každý.
foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: Reuters
