Úplné zatmění Měsíce můžeme pozorovat dnes od 21.30 do 23.13 a bude tak nejdelším zatměním na příštích více než sto let. Hodinu a šest minut předtím a hodinu a šest minut poté pak můžeme pozorovat ještě částečné zatmění – Měsíc tak bude stínem Země procházet celkově skoro čtyři hodiny. Budeme tedy mít dost času na to, abychom se tímto jevem mohli pokochat, popřípadě si ho i vyfotografovat. Nejlíp bude vidět v oblastech, kde není tolik světelného smogu. Takovým místům se říká park tmavé oblohy, což je u nás část Jizerských hor, okolí Manětína a části Podyjí nebo Beskyd.
Reklama
Tohle zatmění je ovšem zvláštní díky tomu, že uvidíme rudě krvavý Měsíc. Země vrhá na Měsíc dva stíny, penumbra je částečný vnější stín a umbra pak plný, temný střed. Když se Měsíc v úplňku dostane na opačnou stranu od Země než Slunce a tři vesmírná tělesa tak budou spojena pomyslnou přímkou, ztmavne, ale nezmizí úplně. A proč tedy bude Měsíc krvavý?
Může za to Rayleighův rozptyl. Sluneční paprsky se v zemské atmosféře lámou (nejvíce právě červené světlo) a pronikají skrze ni do stínu naší planety. Jemné změny odstínu tohoto zbarvení jsou výsledkem aktuálního stavu ovzduší nad oblastmi, přes něž sluneční paprsky momentálně procházejí.
Sluneční paprsky se v zemské atmosféře lámou a dodávají Měsíci krvavý nádech.
Zároveň si výborně můžeme prohlédnout Mars, jenž bude ve velké opozici, největší od roku 2003. Po dvou letech se rudá planeta přiblíží k Zemi a zároveň bude proti Slunci, takže můžeme celou noc pozorovat proslulé kanály.
Měsíc všude, Slunce jen někde
Zatmění Měsíce není úplně častým jevem, ale ne zase tak neobvyklým. Astronomové Jean Meeus a Hermann B. W. Mucke ve své publikaci Canon of Lunar Eclipses -2002 to +2526 zmiňují 10 936 zatmění Měsíce, přičemž 3 159 je úplných a 3 810 částečných zatmění; ta polostínová naše oko prakticky nezaznamená. I při tomto poměrně velkém počtu jsou sluneční zatmění častější. A proč nám to tak nepřipadá? Proto, že zatmění Slunce je pozorovatelné jen z úzkého pásu na zemském povrchu v době, kdy Měsíc je v novu a jeho kotouč se promítá na sluneční disk.
Total supermoon lunar eclipse, also known as a blood moon, phases observed on September 27 2015 in the Texas sky
Měsíční zatmění je naproti tomu viditelné z celé zemské polokoule, nad kterou Měsíc zrovna visí. Navíc zemský stín se sice postupně zužuje, ale i tak je jeho šířka v místech, kde se nachází Měsíc, zhruba dva a půlkrát větší než on.
Zatmění Slunce je na rozdíl od Měsíce pozorovatelné jen z úzkého pásu na zemském povrchu
K zatmění Slunce či Měsíce dochází jen tehdy, když se tato dvě nebeská tělesa ocitnou spolu se Zemí v zákrytu. Proč tedy není zatmění vždy, když je Měsíc v úplňku? Kolem Země totiž obíhá v rovině, jež se odchyluje o více než pět stupňů od roviny oběhu Země kolem Slunce. Tím pádem se většinou v těchto fázích ocitá buď nad, anebo pod touto rovinou, kde by zatmění zákonitě mělo nastat.
Jak zabránit nejhoršímu
Poslední kniha Nového zákona Zjevení svatého Jana říká ve verši 6,12: „A hle, když rozlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl.“ Právě zatmění bývalo často spojováno s neblahými událostmi a lidské představivosti bylo jedno, zda nastalo před ní, anebo ji následovalo. Podle toho souvisí zatmění Měsíce z 3. dubna roku 33 s ukřižováním Ježíše Krista a to z 27. září roku 14 zase ohlašovalo smrt prvního římského císaře Augusta.
V Číně zaháněli nenasytného draka polykajícího Měsíc zvoněním a střelbou.
V některých starověkých kulturách dokázali zatmění předpovědět, a proto se připravovali na nejhorší. Inky jsme již zmínili, ve staré Mezopotámii bylo nutné před sedmi démony, kteří Měsíc napadli, ochránit také krále. Jak se ovšem ubránit démonům? Na řadu přišla lest, kdy byl vybrán nešťastník – dotyčný to možná ale pokládal za čest – aby hrál roli krále, přičemž ten pravý se ukryl. Dokud se zase Měsíc neobjevil, vychutnával si králův dvojník veškeré pocty a rozkoše panovnického života – hned poté byl ovšem usmrcen, aby mu náhodou nestouplo nepatřičně sebevědomí. V Číně ještě v 19. století zaháněli nenasytného draka polykajícího Měsíc zvoněním a později střelbou.
Vyfoťte to dokonale
Lepší než střílet a mávat kopím ale bude vzít si dalekohled či ještě lépe fotoaparát. Jak na to, aby snímky dopadly co nejlépe, radil v těchto dnech příležitostným fotografům uznávaný krajinářský fotograf a ambasador značky Canon David Noton.
Podle něj fotografování Měsíce především vyžaduje přesné načasování, což je díky současným aplikacím pro chytré telefony poměrně jednoduché – nejdříve si zjistíme, kdy a kde bude Měsíc v daném čase. Ideální je zachytit měsíční kotouč níže nad horizontem, aby ve výsledku zapůsobilo srovnání velikostí s nějakým zajímavým pozemským objektem.
Měsíční kotouč foťte nad horizontem, aby vyniklo srovnání se zajímavým pozemským objektem
Aby vynikly detaily Měsíce, měli bychom používat digitální fotoaparát s kvalitním snímacím čipem a pochopitelně kvalitním teleobjektivem, nejlépe s ohniskovou vzdáleností okolo 600 mm. Vzhledem k teleobjektivu a vzdálenosti snímaného objektu je také nutné použít kvalitní stativ, který se nebude chvět. Proto také volíme kratší čas uzávěrky; s delším se nám výsledek může proměnit ve světelnou čmouhu. Detailní záběr našeho souputníka však potěší spíše astronomy; zajímavější bude jeho zakomponování do krajiny, která bude v neobvyklém osvětlení o to zajímavější – i za cenu toho, že Měsíc nebude ve výsledku příliš velký. I tak vzbudí zcela určitě zaslouženou pozornost.