Taky je vám takové vedro? Podobná vlna veder zasáhla Evropu před patnácti lety. Nejhůř byla postižena Francie. V zemi tehdy zemřelo vinou výjimečných teplot na patnáct tisíc lidí. Dokonce i v deštivé Velké Británii tehdy horko zabilo dva tisíce tamějších obyvatel. Bude se letos situace opakovat?
Reklama
Extrémní počasí netrápí jen Řecko nebo Švédsko v Evropě, ale sužuje například Japonsko nebo Kanadu, odkud také hlásí desítky obětí. Teplota 41,1 stupně Celsia, kterou naměřili japonští meteorologové ve městě Kumagaja severně od Tokia, pokořila o jednu desetinu stupně rekord této ostrovní země.
Už máme spoustu důkazů, že se roční období na Zemi mění.
Obětí mimořádných teplot je tu na osm desítek a místní úřady nabádají obyvatele, aby raději nevycházeli ven. Mimochodem, tahle situace v souvislosti s tím, že Tokio v roce 2022 pořádá právě v tomto termínu olympijské hry, už nyní vzbuzuje obavy... Padesát lidských životů si ale vyžádala na místní poměry neobvyklá vedra i v kanadské provincii Québec, kde je sice o něco chladněji, „jen“ 34 stupňů Celsia, ale je to zhruba o deset stupňů víc, než je tu běžné, což zejména starší lidé hůře snášejí.
Budou častější
Velká Británie se v současnosti zahřála zhruba na 30 stupňů Celsia, ale teploty mají nadále stoupat. „Není pochyb o tom, že lidský vliv na klima hraje obrovskou roli v našich zeměpisných šířkách,“ řekl v této souvislosti britskému listu The Guardian profesor Myles Allen, klimatolog z University of Oxford. Potvrzují to i nejnovější studie, které díky výkonnějším počítačům zpracovávají hydrometeorologická data za poslední čtyři desítky let.
Z přehledu teplotních rozdílů například vyplývá, že rozdíly teplot mezi jednotlivými ročními obdobími byly kdysi větší, dnes se zmenšují. Je fakt, že letošní jaro se nám jaksi někde ukrylo. Přešli jsme z mrazů rovnou do horkého léta.
Stromy kvetou dříve a tažní ptáci se vracejí z teplých krajů v měsících, ve kterých jsme je předtím nikdy neviděli.
„Svět se otepluje, a tak i vlny veder jsou častější,“ potvrzuje zástupkyně ředitele Institutu pro změny životního prostředí Friederike Ottová z Oxfordské univerzity. „Už máme spoustu důkazů, že se roční období na Zemi mění. Můžeme to pozorovat prakticky denně, stačí jen vyjít ven a dívat se kolem sebe. Stromy kvetou dříve a tažní ptáci se vracejí z teplých krajů v měsících, ve kterých jsme je předtím nikdy neviděli,“ dokládá Friederike Ottová.
Může za to proudění
Současná vlna veder neušetřila ani oblasti za polárním kruhem, kde teploty stoupají ke třicítce. Podle britských meteorologů (a nejen podle nich) za to může „jet stream“ neboli tryskové proudění. To je proudění vzduchu v atmosféře podél rovnoběžek ve směru ze západu na východ ve velkých výškách. Má tvar více či méně zvlněné trubice v ose sever – jih a vyznačuje se velkou rychlostí proudění vzduchu.
Ničivé požáry v Řecku nepřežilo více než 80 lidí. V době psaní tohoto článku ovšem nebyly sečteny všechny oběti
Proudy jsou vždy dva na každé polokouli. Silnější proudění je to polární, nachází se kolem 50° zeměpisné šířky, subtropické se pak vyskytuje v okolí 30° zeměpisné šířky. Za současná horka tedy může současný stav proudění v atmosféře. To se neobvykle vysunulo k severu a umožnilo tak horkému vzduchu od jihu postoupit daleko na sever Evropy.
V Řecku jsou lesní požáry v létě poměrně běžné, ovšem letos nabyly obzvláště tragických rozměrů.
Navíc se zmíněné vlnění stabilizovalo, takže se přestaly střídat vlny teplého a studeného vzduchu. „Podle záznamů meteorologické stanice na polárním kruhu je současná vlna veder zcela bezprecedentní,“ podotýká Geert Jan van Oldenborgh, vedoucí vědecký pracovník Royal Netherlands Meteorological Institute.
Žlutá místo zelené
Vedro a požáry jdou samozřejmě ruku v ruce. V Řecku jsou lesní požáry v létě poměrně běžné, ovšem letos nabyly obzvláště tragických rozměrů. V plamenech zahynulo přes osmdesát lidí, bylo zničeno na šest set domů a škody stoupají do astronomické výše. Na jihu Evropy se s ohněm už jaksi počítá, ale například Švédsko, kde teploty překonávají historické rekordy jak na běžícím pásu, se muselo a musí vypořádat s desítkami lesních požárů, na které nebylo vlastně technikou a metodami boje vůbec připravené.)
Zemi proto přišli na pomoc specialisté z dalších zemí a sami místní hasiči požádali o pomoc dokonce Svenska flygvapnet, tedy vojenské letectvo, aby pomocí exploze laserem naváděné pumy zkusilo „sfouknout“ rozmáhající se požár. Povedlo se, ale je to poněkud nákladná metoda…
Satelitní snímky ukazují nejen táhnoucí se sloupy dýmu, ale i žlutě a hnědě zbarvené oblasti, kde dříve vládla zelená.
Ohně ovšem zuří i v sousedním Norsku a Finsku a zdejší Laponci, kteří považují 20 stupňů Celsia za mimořádné horko, se musí vypořádat s teplotou ještě o deset stupňů vyšší. Satelitní snímky pak ukazují nejen táhnoucí se sloupy dýmu nad severní Evropou, ale i žlutě a hnědě zbarvené oblasti, kde dříve vládla zelená.
Slaví jen archeologové
Škody, které vedro působí, budou sice vyčísleny až za nějaký čas, ale už nyní víme, že budou obrovské. Nejde jen o zemědělství a lesní hospodářství, ale zvyšuje se také enormně spotřeba elektrické energie kvůli klimatizačním zařízením. Chlazení přitom potřebují i samy elektrárny, ale vinou zvýšených teplot je nedostatečné. Vody v řekách a nádržích je málo, navíc je teplá, a tak musí snižovat výkon.
Platí to nejen o jaderných zařízeních ve Francii, ale i o klasických elektrárnách v dalších zemích. Omezuje se lodní doprava zejména na řekách, výpadky vlivem veder zaznamenává i kolejová doprava. Jediná oblast, která kvůli horku a suchu hlásí úspěchy, je letecká archeologie.
Vyschlá pole a louky totiž odhalují při leteckém snímkování, co se pod povrchem nachází. Drony archeologů jsou v permanenci a ve Velké Británii se jim podařilo například odhalit doposud neznámý henge (pravěký kruhový monument) ve velšském Magwyru nebo pozůstatky zdejšího římského opevnění. Bohužel, takováto (a asi opravdu jediná) výhoda letošního počasí asi nebude tou adekvátní náhradou za všechny vedrem způsobené ztráty.
foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: The Guardian