Vždy byla terčem zájmu svých západních i východních sousedů, mnohdy se musela o svou svébytnost bít. Z ryze venkovské gubernie, kde lišky dávaly dobrou noc, lidé žili v dřevěných chatkách daleko jeden od druhého a věnovali se pouze svému poli, se Finsko změnilo ve vyspělý stát s převážně městským obyvatelstvem a ekonomikou, jejímž centrem je především sektor služeb. Pracovití seveřané už dávno netrpí poválečným hladem – dnes mají takový nadbytek, že v některých oblastech omezují kultivaci úrodné půdy.
Reklama
Ekonomický a sociální progres jde ruku v ruce s politickými změnami. Ve středověku náleželo Finsko pod Švédsko, od 18. století se zde aktivizovalo Rusko a to později ve formě SSSR silně tlačilo na svého souseda. Neutrální půda se stala ideálním místem pro jednání dvou bloků o zmírnění napětí a navázání a rozvíjení určité spolupráce. Pro tuto diplomacii se vžil pojem Helsinský proces. Hlavní město láká politiky dodnes, ostatně nedávný summit Trump – Putin je toho jen důkazem.
Ekonomika, příroda a nekonečný den
I když má Finsko pouze 5,5 mil. obyvatel, představoval jeho HDP v minulém roce 224 mld. euro. 71 % tamních studentů pokračovalo ve vzdělávání nad základní hranici a v celé zemi funguje 15 univerzit, o něž jeví zájem i studenti ze zahraničí. Jednou z nejznámějších finských značek je ikonická Nokia s mobilními telefony, letecká společnost Finnair patří mezi deset nejbezpečnějších aerolinek světa a sladkosti firmy Fazer známe mimo jiné pod značkou Geisha. Své jméno si ve světě získali i finští sportovci – lyžaři, hráči ledního hokeje či běžci. Tím nejslavnějším je asi Paavo Nurmi, jenž se do dějin sportu zapsal 22 oficiálními rekordy.
Při spaní je nutné stáhnou záclony na oknech – čím severněji, tím více záře
Proletíme-li nad finským územím, pohled na nekonečnou zelenou plochu dává pocit země nedotčené lidskou rukou, natož pak nějakým průmyslem a výrobou vůbec. Hluboké lesy, sítě jezer a farmy, jež mohou využívat pouze 7 % půdy, to je tento skandinávský stát. Finové stále rádi žijí ve svých domcích uprostřed polí a lesů, staré nářadí ale uklidili do kůlen a muzeí.
Tam si je prohlížejí děti jako vzpomínku na staré časy, kdy se jejich dědové proháněli po sněhových pláních v dřevěných saních s lucernou, připomínajících filmy z carského Ruska. Někteří si stále potrpí na tradiční design dřevěných příbytků, jiní si již postavili modernější cihlové domy s velkými okny, z nichž pozorují západ slunce.
Ten je zde ale prazvláštní. V létě na jihu země slunce sice zapadne, ale velmi pozdě a na obloze zůstává jasná záře. Při spaní je nutné stáhnou záclony na oknech – čím severněji, tím více záře. V chladných měsících je tomu ale opačně a život ve tmě dokáže být pěkně depresivní. Proto si Finové váží letních prosvětlených dnů a patřičně si je užívají.
Sociálně citlivá policie
Dnes má každá rodina jeden či více automobilů, takže se ze vzdálených luhů snadno dopraví do větších měst či do Helsinek. Silnice jsou sice kvalitní, ale je třeba dávat pozor na rychlostní limit.
Pokuty se odvíjejí od výše mzdy, tedy kdo vydělává více, platí více
Policie je tu nesmlouvavá. Radary jsou rozmístěny na hlavních trasách v šedivých boxech a policie stále mění jejich místa, aby si je řidiči nemohli zapamatovat. Pokuty se odvíjejí od výše mzdy, tedy kdo vydělává více, platí více.
Ve zdravém těle zdravý duch
Sepětí s přírodou zůstalo celému národu dodnes. I ti, kteří žijí ve velkoměstech, vlastní chatu u jezera a zpravidla i loď. Finové si nepotrpí na drahá luxusní auta, ta jsou spíše ekonomická, aby nebrala moc benzínu a nepotřebovala velké parkovací místo. Zato jachty mají někdy ty nej na světě. K jezerům jezdí na víkendy, letní prázdniny a otužují se. Svých 500 metrů odplaval téměř každý den i slavný architekt Alvar Aalto (1898-1976), aby si i ve vysokém věku udržel kondici. A také chodil do sauny. Těch je po celé zemi kolem dvou milionů.
Sauna je jedním ze symbolů Finska – v zemi jich je okolo dvou milionů
Sauna je jedním ze symbolů Finska, a to doma i v zahraničí a žádný správný dům se bez ní neobejde. Tradičně to byla vždy první stavba, která se postavila ještě před hlavním stavením. Dřevěné sauny bývají položeny na kamenech, aby ke dřevu nešlo vlhko ze země. Zásadně se nepoužívá elektřina, ale pouze přírodní dřevo a malé místnosti se vytápějí polínky. Lidé si natrhají větvičky bříz a v sauně se pak oplácávají a šlehají navzájem.
Listy nasáklé vodou také příjemně voní a působí příznivě na pokožku obličeje. Na zahradě pak bývá malý bazének se studenou vodou, kde se tělo ochladí, a pak už je důležité jen pít a něco dobrého pojíst. Sauna totiž bere energii. Oblíbeným nápojem je míza z kmene stromů a různé šťávy z plodů ze zahrádek. Biotrend si zde také našel své místo. V lese se sbírají v létě borůvky, lesní jahůdky a další drobné plody. Ty z dalekého Laponska jsou velmi chutné, zdravé a také patřičně drahé. Mimochodem saunování se od českého stylu liší i v jiném. Muži a ženy nejsou zásadně nikdy pohromadě, s výjimkou rodin či párů. Veřejné sauny, mnohdy romanticky umístěny u břehů jezer či moře, vyžadují odění do plavek a tradiční uzené sauny (místnost se udí 3–5 hodin, až se dosáhne příslušné vůně a černého začouzení) se otevírají na principu objednávky. Pobyt v takové udírně stojí až 800 euro, a proto si ho zpravidla objednávají skupiny přátel, spolupracovníků či několik rodin dohromady. Sauny nechybí ani v hotelích, a dokonce i ty nejlevnější hostely mívají podzemní místnost s vířivkou a saunou, zde ovšem elektrickou.
Muzea z hradů
Doby, kdy ve středověku Finsko patřilo Švédsku a později od 18. století bylo zájmem Ruska, připomínají různé hrady a pevnosti. Mnohé se tyčí majestátně nad jezery (Hemelinna) či na balvanech, jež dříve vyčnívaly z moře (Raseborg). Moře ustupuje a s ním se mění i krajina. Finové takto získávají každoročně novou půdu. Naším favoritem mezi hrady je ale bez zaváhání Savonlinna se strážními věžemi a obrannou zdí, omývána vlnkami jezera, kde žijí různé druhy ptáků.
Každý červenec se zde sjedou milovníci umění a během několikatýdenního operního festivalu si užívají hradní atmosféry oživlé zpěvem Fausta či Madame Butterfly. Festivalový štáb vybírá ty nejlepší umělce z Finska, Ruska a dalších zemí a v r. 2019 bude speciálním hostem i slavná La Scalla z Itálie. I když je účast na festivalu prestižní, někdy to není pro zpěváky vůbec jednoduché – občas musí projít k hledišti úzkou chodbou, tunelem či vyšplhat po schodišti do vrchních pater. Především pro tělnaté umělce je to někdy pěkný oříšek. Nejednou je nutné buclaté pěvce doslova otvory protlačit.
Sauna inspiruje i obohacuje
Finsko je synonymem kvalitního dřeva a elegantního designu Artek. Tato značka byla založena v r. 1935, ale čas jí neubral nic na kráse ani přitažlivosti. Prodává především díla zmíněného architekta Aalta, který ji založil se svou ženou Aino. Aalto se inspiroval přírodou, svítidla např. koncipoval jako les, který prozáří arktické slunce. Jeho stavby vítaly životadárné světlo velkými prosklenými plochami, světlými barvami, umělec měl v oblibě kulaté tvary (takové plochy se mimo jiné lépe čistí než hranaté), pohodlné židle, jež inspirovaly tělo k pohledu na oblohu.
Tyto tzv. Paimio židle byly nejprve vyvinuty pro sanatorium, kde se léčili lidé s tuberkulózou, a potřebovali hodně čerstvého vzduchu. Polehávali na balkónech a seděli u oken. Aalto experimentoval s různými typy cihel, keramikou, a i když nebyl velmi aktivní věřící, v seznamu jeho děl je i několik extravagantních kostelů. Zde navrhl i své vlastní varhany s mnoha stříbřitými píšťalami. Ty nyní hrají ódu na stoletou samostatnost.