Lidé odedávna považují sami sebe za nejinteligentnější tvory planety. Inteligence se často definuje jako schopnost získávat a aplikovat nové dovednosti, vytvářet si nástroje a technologie. A ty pak následně vylepšovat a vyvíjet. Otázka je, zda jsou onou inteligencí obdařeni jen lidé, případně další primáti.
Reklama
To, že jsou delfíni velmi chytří tvorové, se ví už dlouho. Co se týče poměru velikosti mozku k tělu, což je fyzický ukazatel inteligence, jsou tito savci druzí hned po člověku. Jejich inteligence se ale těžko prokazuje. Postrádají například končetiny, aby mohli manipulovat se složitějšími nástroji. V některých částech světa proto delfíni používají k lovení ryb mořské houby.
Jako s cizinci
Někteří biologové už přišli s teorií, že někteří členové zvířecí říše mohou mít dokonce vyvinutější mozky než lidé – a to až tak, že ani my nemáme dostatečnou mozkovou kapacitu na to tato zvířata pochopit, nebo si jejich inteligenci vůbec představit. To, že nám nerozumí a že my nerozumíme jim, ještě neznamená, že naše inteligence je na jiné úrovni. Jde pouze o její jiný druh. Je to podobné, jako když komunikujeme s cizinci, kteří neumí moc dobře česky – možná z nich máme dojem, že nejsou moc inteligentní, protože používají jednoduché výrazy. Realita je ale jiná.
Delfíni mohou hučet a zároveň se lechtat na dálku.
Zpátky však k delfínům. Ti jsou schopni kognitivně porozumět uměle vytvořeným jazykům a jsou také přirození akustici. Vytvářejí a slyší zvuky v desetkrát vyšší frekvenci než my. Ale také používají jiné komunikační signály. Mají dobrý zrak, takže ke komunikaci využívají i řeč těla. Vnímají chuť, ale nemají čich. A mají i hmat. Zvuk dokážou ve vodě dokonce pociťovat, protože akustická impedance tkáně a vody je téměř stejná. Takže delfíni mohou hučet a zároveň se lechtat na dálku. Zůstává ale jedna velká otázka: Mají svůj jazyk? A pokud ano, o čem si povídají?
Dávají si jména
Delfíní řeč ještě není dokonale probádána. Vědci ví něco málo o tom, jak delfíni používají zvuky během určitého chování. Takzvaný „podpisový pískot“ je pískání, které je charakteristické pro jednotlivé delfíny a funguje jako jméno. Umí používat také speciální zvuky, kterými označují žraloky, rybářské lodě nebo jídlo. Další druh pískání zase vydává pouze matka, když se shledá s mládětem.
Dobře prostudovaným zvukem jsou takzvané echolokační cvaky. Některé se používají pro lov a krmení. Jiné zase užívají v kombinaci s bzučením k sociálním účelům, například při námluvách. Delfíni jsou také politická zvířata, takže musí řešit konflikty. Když spolu zápasí, používají výbušné pulzující zvuky a míří hlavami k sobě. Velkou část delfíních zvuků ale člověk vůbec není schopen slyšet. Delfíni totiž vydávají také ultrasonické zvuky, které lze zachytit jen díky speciálním přístrojům.
Pomůže umělá inteligence?
Po mnoho let ukazuje filmový průmysl delfíny jako přátelské a milé mořské savce, ochotné si hrát a zachraňovat lidské tvory v nebezpečí (např. seriál Delfín Filip). Takže se i předpokládá, že delfíni nějakým způsobem rozumějí lidské řeči. Švédská technologická firma Gavagi spolu s výzkumníky z KTH Royal Institute of Technology in Stockholm plánuje za pomocí softwaru na rozbor jazyka vytvořit první slovník „delfínštiny“.
Nejnovější výzkum prokázal, že delfíní jazyk vykazuje konstrukční prvky velmi podobné lidské řeči.
Víme, že delfíni mají velmi složitý komunikační systém, ale stále nevíme, o čem si povídají. Nejnovější výzkum navíc prokázal, že delfíní jazyk vykazuje konstrukční prvky velmi podobné lidské řeči.
Už dlouho se také ví, že delfíni jsou schopni komunikovat ve skupině. Nyní se však začíná spekulovat o tom, že si delfíni mohou povídat i jako jedinec s jedincem. Studie provedená na dvou delfínech vyrostlých v zajetí zaznamenala, že delfíni jeden druhého nepřerušují, což vědce dovedlo k závěru, že když jeden „mluví“, druhý poslouchá. Což připomíná konverzaci mezi dvěma (inteligentními) lidmi.
foto: Shutterstock, zdroj: The independent