Abychom zabránili bezprecedentním dopadům změny klimatu na celou naši společnost, musíme podle Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) udržet nárůst průměrné teploty na Zemi pod 1,5 stupněm Celsia do konce tohoto století. Mohou nám v tom pomoci big data, tvrdí Světové ekonomické fórum.
Méně oxidu uhličitého
Do konce příští dekády musí emise oxidu uhličitého klesnout o 45 procent oproti roku 2010, abychom do poloviny století dosáhli vyrovnané uhlíkové bilance, říká nejnovější zpráva IPCC. Zbylé emise mají být z atmosféry odstraněny například skrze zalesňování nebo zefektivnění nakládání se zemědělskou půdou.
Více než čtvrtina úbytku lesních porostů mezi lety 2001 a 2015 šla na vrub kácení v důsledku těžby surovin.
Díky big datům dnes například víme, že naše planeta během uplynulého roku ztrácela každou minutu lesy o rozloze čtyřiceti fotbalových hřišť. Také víme, že více než čtvrtina úbytku lesních porostů mezi lety 2001 a 2015 šla na vrub kácení v důsledku těžby surovin. Ať už šlo o samotné dřevo, nebo nerostné bohatství.
Satelit pro mapování CO²
Jenže pouhá informace o tom, kolik lesů mizí nebo kolik tun CO² vypustíme do ovzduší, by sama o sobě byla k ničemu. Zejména s ohledem na to, pokud má lidstvo účinně emise oxidu uhličitého snižovat. I v tomto ohledu nám právě mohou být big data velice nápomocna. Dokážou nám totiž sdělit, kde konkrétně lze problém s vypouštěním skleníkových plynů řešit. Analytici Světového ekonomického fóra hovoří o konkrétních místech v dodavatelských řetězcích. Otázka redukce emisí CO² tedy není pouze o transformaci energetického či dopravního mixu.
Satelity se mohou stát hlavními zdroji dat pro plány boje proti změně klimatu.
Jedním z průkopníků sběru a využití těchto „velkých dat“ je Kalifornie. Její guvernér Jerry Brown už v září oznámil, že tento nejbohatší stát USA vypustí na oběžnou dráhu svou vlastní družici, která bude monitorovat změny, jež v našem klimatu probíhají. Sám Brown přitom řekl, že Kalifornie tím chce pomoci vládám, byznysu, ale i majitelům půdy v identifikaci zdrojů emisí skleníkových plynů a jejich zastavení, a to „v takovém měřítku, které dosud nemá obdoby“.
Kalifornie se rozhodla, navzdory vypovězení Pařížské klimatické dohody Donaldem Trumpem, podniknout tento projekt na vlastní pěst. Satelit bude vyvíjet ve spolupráci se sanfranciskou společností Planet Labs. Družice bude schopna monitorovat a detekovat úniky skleníkových plynů a tato data posílat na Zemi.
Kamera se dvěma čočkami
Projekt, o kterém Jerry Brown hovořil, bude doplňovat partnerskou iniciativu Fondu ochrany životního prostředí (EDF – Environmental Defense Fund), vypuštění družice MethaneSAT, která se má na oběžnou dráhu dostat v roce 2021. MethaneSAT má být schopen monitorovat zdroje emisí metanu z míst, kde se nacházejí ložiska (a kde probíhá těžba) ropy nebo zemního plynu, a to vše ve vysokém rozlišení. Mimoto bude umět poměrně přesně zmapovat další zdroje emisí metanu, které jsou způsobeny lidskou činností.
Satelit bude generovat důležitá data, která nám podají přesnější obrázek o putování škodlivých emisí do atmosféry.
Satelit je schopen na jeden záběr pojmout pás široký přes 200 kilometrů, což mu umožní objevovat místa, u kterých se dosud nevědělo, že jsou zdrojem úniku metanu. MethaneSAT bude umět také tyto nové zdroje kvantifikovat. Jednotlivé regiony bude monitorovat v pravidelných intervalech, které budou kratší než sedm dní, a pokryje takto až osmdesát procent regionů s těžbou ropy a zemního plynu.
Oba zmíněné projekty budou generovat důležitá data, která nám podají přesnější obrázek o putování škodlivých emisí do atmosféry. Jejich přínos tkví ve vzájemné interakci. Jestliže například MethaneSAT ukáže na nějakou lokalitu, kde dochází k nepřirozeně velkému úniku metanu, kalifornská družice bude následně schopna identifikovat konkrétní místo, konkrétní zdroj. Zástupci EDF to přirovnávají ke kameře se dvěma čočkami, kdy jedna je širokoúhlá, aby zabrala co největší rozlohu, zatímco druhá je něco jako teleobjektiv soustředící se na detail.
Data pomohou klimatu i ekonomice
O kombinaci dat získaných ze satelitů a jejich následném zpracování a podání informací o tom „kde, proč, kdy a kdo“ se hovořilo na nedávno proběhlém Globálním klimatickém summitu v San Francisku. Řečníci právě kombinování dat z různých zdrojů zdůrazňovali. Nikoli překvapivě z toho důvodu, že jejich vzájemné propojení nám dá komplexní a kompletní obrázek o tom, jak lze proti změnám klimatu účinně zakročit.
Firmy mohou na základě analýzy dat hledat způsoby, jak zbytečné cestování zboží odstranit.
Příkladem takové platformy je Trase, která propojuje data získaná z různých nezávislých zdrojů, a za jejich pomoci ukazuje toky zboží po světě, jako je například hovězí maso, sójové boby, palmový olej a další komodity, které jsou podle odhadů zodpovědné zhruba ze dvou třetin za deforestaci v tropických oblastech. Cílem platformy je přinést transparentní informace o globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích a detailně mapovat vazby mezi zeměmi výroby a zeměmi spotřeby nejrůznějších druhů zboží.
Nejde jen o klima, ale o efektivitu dopravy, včetně odstranění zbytečných cest, nebo o zabránění úniků skleníkových plynů.
Do roku 2021 má platforma Trase zmapovat více než sedmdesát procent zbožových toků, kvůli kterým je ohrožena naprostá většina světových lesů. Podle jejích tvůrců ale nejde jen o to, aby spotřebitelé viděli, odkud kam zboží putuje, ale platforma má také pomoci samotnému byznysu, kterému leží životní prostředí na srdci. To znamená, že i samotné firmy mohou na základě takto získaných informací hledat způsoby, jak zbytečné cestování zboží odstranit a jeho přesuny snížit na nejnutnější minimum.
Reklama
Podle analytiků Světového ekonomického fóra se dá očekávat, že podobných projektů bude v blízké budoucnosti přibývat a role big dat v nich bude naprosto nezastupitelná. Ostatně nejde jen o klima. Zefektivňování dopravy včetně odstranění zbytečných cest nebo zabraňování úniků skleníkových plynů v konečném důsledku znamená ušetření nezanedbatelné sumy peněžních prostředků a zvyšování bohatství a životní úrovně celé společnosti.
foto: Shutterstock, zdroj: The Green Optimistic
