Člověk je tvor věčně nespokojený. Když je vedro, tak nadává na vedro a na sucho. Když prší, tak nadává na déšť. Ovšem právě déšť, který jsme zaznamenali v červnu a už i během července, proti suchu v Česku hodně pomohl. Přesto jsou podle hydrologa Českého hydrometeorologického ústavu v Česku pořád ještě místa, kde je sucho extrémní. Navíc oněch extrémů bude spíš přibývat.
Červen byl, co se týče srážek, nadprůměrný. Nadějně z tohoto pohledu vypadají i červenec a prognózy na srpen. Dá se říct, že máme nad suchem vyhráno?
Nad suchem určitě vyhráno ještě nemáme. Deficit, který u podzemních vod vznikl za posledních pět let, byl velký. Nadprůměrné srážky v červnu ale výrazně stav podzemních vod vylepšily a současná situace je také příznivá.
Sucho není nic nového, bylo tady již v minulosti, stejně jako povodně. Dá se ale očekávat, že se bude vyskytovat častěji a s delším trváním.
Bude ovšem samozřejmě záležet na tom, jak se bude počasí dále vyvíjet. Pořád jsou v Česku místa, kde sucho přetrvává.
Která to jsou?
Jedná se hlavně o západní a severozápadní část Česka, kde je stav hladiny podzemní vody u mělkých vrtů mírně až silně podnormální. Ukazuje to ostatně i aktuální mapa stavu podzemní vody mělkých vrtů.
Co je hlavním zdrojem sucha v Česku? Je to oteplování, je to nedostatek srážek, je to činnost člověka či kombinace těchto faktorů?
Je to kombinace všech faktorů. Pro dotaci podzemní vody je nejdůležitější období jara, kdy nejsou tak vysoké teploty, není vegetace, srážky jsou mírnější a dlouhodobějšího charakteru, odtává sníh. Roční úhrny srážek nejsou za poslední dobu výrazně podnormální, ale došlo ke změně rozložení v průběhu roku i prostoru.
Co to konkrétně znamená?
Když stejné množství srážek jako na jaře spadne třeba v červenci, do podzemí se dostane mnohem méně vody, a to ze tří důvodů, kterými jsou teplota, srážky a vegetace. Vyšší teplota v létě znamená větší výpar srážek. Srážky jsou navíc v létě více lokální a intenzivnější, voda pak nemá při takové intenzitě čas zasáknout a část odteče do povrchového toku. No a v létě také velkou část srážek spotřebuje vegetace. Dalším faktorem je pak samozřejmě lidská činnost, která zamezuje zasakování srážkové vody do půdy.
Vláda mluví o stavbě nádrží, ale i o tvorbě tůní, mokřadů či obnově původních koryt řek. Jaká opatření proti suchu jsou nejefektivnější a jaká se dají udělat v podstatě hned?
Žádné opatření, které by pomohlo hned, mě v podstatě nenapadá. U většiny se výsledky projeví až v budoucnu. Nejefektivnější jsou samozřejmě ta opatření, která pomohou zadržet vodu v krajině a umožní jí zasáknout do podzemí. Sucho není nic nového, bylo tady již v minulosti, stejně jako povodně. Dá se ale očekávat, že se bude vyskytovat častěji a s delším trváním, proto musíme být připraveni.
Jak může přispět v boji proti suchu každý z nás?
Důležité je rozumně hospodařit s podzemní vodou a naučit se využívat vodu srážkovou.
Je podle vás větším nebezpečím pro svět změna klimatu a očekávaný nedostatek vody, nebo aktuální pandemie covidu-19?
Voda z planety nezmizí, ale v závislosti na změně klimatu může dojít ke změně jejího rozložení. Proto je potřeba se s ní naučit opravdu efektivně hospodařit a chránit ji jak s ohledem na množství, tak i na kvalitu, což je na mnoha místech planety také velký problém.
Martin Zrzavecký
Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu, obor Hodnocení a ochrana půdy. Od roku 2010 pracuje v Českém hydrometeorologickém ústavu. Aktuálně řídí oddělení podzemních vod, které monitoruje zásoby podzemní vody v ČR pomocí sítě vrtů. Takových vrtů je na našem území přibližně 1 500. Díky nim se dají podrobně mapovat dopady sucha.
Z mého pohledu je problematika ochrany vody důležitější než aktuální pandemie covid-19. Podle mého – a podotýkám, že zcela neodborného – pohledu nebude nemoc po vyvinutí vakcíny či léčiv představovat takovou hrozbu jako nedostatek vody.
Reklama
foto: Shutterstock a archiv Martina Zrzaveckého, zdroj: Český hydrometeorologický ústav