Zpráva, kterou sestavily neziskové organizace Oxfam a Stockholm Environment Institute, varuje, že nekontrolovatelná nadměrná spotřeba a závislost bohatého světa na dopravě s vysokými emisemi uhlíku nadmíru zatěžují celosvětový „uhlíkový účet“. Taková koncentrace emisí uhlíku v rukou bohatých prý znamená, že vyspělý svět i na pokraji klimatické katastrofy spalováním fosilních paliv dál kazí životy miliard chudších lidí.
„Globální uhlíkový rozpočet byl tedy promrhán na to, aby se zvýšila spotřeba bohatých, než aby byl utracen ke zlepšení života celého lidstva,“ řekl magazínu The Guardian vedoucí výzkumů Oxfamu Tim Gore. „Pokud se chceme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize, musíme zajistit, aby byl uhlík využíván co nejlépe.“
Kdo je tu nejbohatší
Nejbohatších deset procent světové populace, což představuje nějakých 630 milionů lidí, bylo ve sledovaném období let 1990 až 2015 odpovědných přibližně za 52 procent celosvětových emisí uhlíku. Celosvětově jsou nejbohatšími deseti procenty ti, kteří mají příjem nad 35 tisíc dolarů ročně, nejbohatší jedno procento lidí pak představují ti, kteří vydělávají více než 100 tisíc dolarů za rok.
Veškeré emise, které jsou během přechodného období nadále nezbytné, by se lépe využily například pro zlepšení přístupu chudých lidí k základnímu vybavení.
Pokud se celosvětově nezmění přístup bohatých, v příštích deseti letech by emise uhlíku nejbohatších deseti procent světa stačily ke zvýšení průměrné teploty na planetě o 1,5 °C. K tomuto zvýšení teploty by mělo podle Oxfamu dojít, i kdyby celý zbytek světa okamžitě snížil své emise na nulu.
Dejte emise chudým
Oxfam dále tvrdí, že umožňovat i nadále bohatému světu produkci mnohem více emisí než těm chudým je nespravedlivé. Zatímco se svět upíná k obnovitelné energii a postupně upouští od fosilních paliv, veškeré emise, které jsou během přechodného období nadále nezbytné, by se lépe využily například pro zlepšení přístupu chudých lidí k základnímu vybavení.
Zatímco koronavirová krize způsobila dočasný pokles emisí, její celkový dopad na uhlíkový účet bude podle Gora pravděpodobně zanedbatelný.
Doprava je jednou z klíčových hnacích sil růstu emisí, přičemž lidé v bohatých zemích vykazují rostoucí tendenci provozovat automobily s vysokými emisemi, jako jsou SUV, a také více létají. Oxfam navrhuje danit luxus produkující vyšší emise a peníze pak vložit do zlepšení podmínek pro chudé a podpory alternativních pohonů. „Nejde o lidi, kteří letí na jednu rodinnou dovolenou za rok, ale o ty, kteří podnikají každý měsíc dálkové lety, a to je poměrně malá skupina lidí,“ prohlásil Gore.
Pomůže koronakrize?
Zatímco koronavirová krize způsobila dočasný pokles emisí, její celkový dopad na uhlíkový účet bude podle Gora pravděpodobně zanedbatelný, protože emise po přerušení provozu po celém světě ještě vzrostly. Světové vlády se ve třetím zářijovém týdnu scházejí na 75. zasedání Valného shromáždění OSN, přičemž klimatická krize je prvním bodem programu.
Předpokládá se, že britský premiér Boris Johnson představí svou vizi příštího klimatického summitu OSN s názvem Cop26, který bude svolán do Glasgowa v listopadu 2021 poté, co si koronavirová krize vynutila zpoždění akce o rok. Vláda Spojeného království je jako hostitelská země vyzývána, aby stanovila své plány na dosažení nulových emisí do roku 2050, což je cíl zakotvený v zákoně, ovšem způsoby jeho plnění jsou zatím ve hvězdách.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian