Děti ve škole se dnes učí o šesti kontinentech, ale ty představují jen takový přechodný stav mezi dvěma superkontinenty. Naše planeta jich už měla celou řadu a všechny důkazy, které zatím máme, vedou k teorii, že se nový superkontinent vytvoří během cyklu, který trvá zhruba 600 milionů let. Superkontinent je ovšem obklopen superoceánem. Obrovská pevnina se po čase začne trhat a v ní se vytvoří takzvaný vnitřní oceán.
Dějiny superkontinentů
Tím posledním superkontinentem byla Pangea, která existovala před zhruba 320 až 170 miliony let. Před ní tuto roli obrovské pevniny v průběhu mladších starohor hrála Rodinie. Ta se posunem tektonických desek utvořila asi před 1,1 až 0,9 miliardy let, aby se před 750 až 633 miliony let zase rozpadla na kontinenty. Ovšem Rodinie také nebyla první. Přibližně před 1,8 až 1,35 miliardami let tvořil souš na Zemi superkontinent Kolumbie (někdy se uvádí název Nena).
Když se podíváme na její přibližnou mapu, budeme překvapení, že dnešní jih Číny je blízko severního pólu nebo že Sibiř sousedí se Západní Afrikou či Amazonie se Skandinávií. Tady si jsou ještě paleogeologové poměrně jistí, ovšem obrysy předchozího superkontinentu Kenorlandu, jenž se zformoval asi před 2,72 miliardami let, jsou už spíše hypotetické. Ještě ale nejsme na počátku geologických dějin Země. Vědci předpokládají, že před 3,1 miliardy let tu byl superkontinent Ur. A ještě starší Vaalbara už je kontinent čistě hypotetický, i když se soudí, že prastaré horniny v oblasti Kaapvaal v jižní Africe a Pilbara na západě Austrálie jsou její pozůstatky, které také vedly k tomuto pojmenování.
Na vlnách žhavé horniny
Zatímco k představě, jak vypadal poslední superkontinent, mají geologové docela dobré podklady v podobě nálezů vzorků hornin na jednotlivých světadílech, k tomu, jak se poskládá ten budoucí, máme zatím indicií jen málo. Jak by tedy mohl vypadat příští superkontinent Země? Určitá vodítka tu jsou. Litosférické desky, na nichž jsou celé kontinenty i jejich části, totiž plují po astenosféře, což je vrstva natavených hornin ve svrchním plášti Země v hloubce zhruba 100 až 200 kilometrů pod povrchem.
Nejenže ale tyto desky plují, ony jsou navíc poháněny určitým směrem díky proudům v astenosféře, kdy zjednodušeně řečeno žhavější tavenina stoupá a studenější klesá. Jak a kam se ale tyto proudy a na nich i plující kontinenty pohybují, je velice těžké odhadnout, protože měřit je můžeme jen těžko.
Budeme bydlet v Amasii?
V každém případě víme, že se během příštích 200 milionů let opět vytvoří nový superkontinent. Jak bude vypadat? Profesor Ross N. Mitchell z Institutu geologie a geofyziky Čínské akademie věd (IGGCAS) se domnívá, že kontinentální desky mají tendenci se pohybovat směrem k subdukčním zónám, tedy k místům, kde se slabší oceánská deska podsouvá pod silnější kontinentální. Zároveň se v těchto místech ochlazují, a tím i klesají roztavené horniny astenosféry.
Kontinentální desky tak jaksi plují „po proudu“, ale podle profesora Mitchella zde uváznou a místo původním směrem se pohybují podél oné výše zmíněné subdukční zóny, přičemž cestou mohou „přibrat“ menší části tektonických desek. Jeho teorie vlastně už zafungovala. Předstupněm superkontinentu je Eurasie, která při svém putování narazila na subdukční zónu představovanou pacifickým Ohnivým prstencem, který tvoří na pět set sopek. Nyní se podle Mitchella Eurasie pohybuje podle něj, takže se nakonec srazí s Amerikou. Geologové už budoucí pevnině dali jméno Amasia a předpokládají, že se bude rozkládat kolem severního pólu.
Existují i další teorie
Tento scénář není ovšem jediný. Podle jiného se spojí Austrálie s východní Asií a Antarktidou, jež míří na sever. K nim se pak připojí Afrika ze západu, obě Ameriky z východu a vznikne takzvaná Novopangea. Může se také vytvořit Pangea Ultima, když se budou Atlantik a Indický oceán i nadále rozšiřovat.
Také v tomto případě vyrazí Austrálie i Antarktida na sever, ale Amerika se nepřipojí z východu, nýbrž ze západu a vše obklopí superoceán Pacifik. Nebo taky vznikne Aurica, kdy k Amerikám připlují od západu Čína, Indie a Austrálie a z východu pak ostatní kontinenty a jejich části, Afrika, Evropa a zbytek Asie…
O zákonitostech pohybu kontinentů toho bohužel zatím víme tak málo, že si na to, jak bude vypadat naše planeta za pár set milionů let, asi těžko můžeme fundovaně vsadit. Můžeme si na to ale počkat.
Reklama
foto: Wikipedie, Reddit a Shutterstock, zdroj: Science