O vyhlídce na oživení mamutů a jejich navrácení do volné přírody se diskutuje (občas i vážně) více než deset let. Nyní vědci oznámili novou finanční injekci, o které se domnívají, že by mohla pomoci jejich sen uskutečnit. Zmíněných 15 milionů dolarů dostala společnost Colossal, zaměřená na biologii a genetiku. Spoluzaložili ji Ben Lamm, podnikatel v oblasti technologií a softwaru, a George Church, profesor genetiky na Harvardské lékařské škole a průkopník nových přístupů k úpravám genů.
Vědci se nejprve zaměřili na vytvoření hybridního slona a mamuta, konkrétně embryí, které nesou mamutí DNA. Výchozím bodem projektu je odebrání kožních buněk asijským slonům, kterým hrozí vyhynutí, a jejich „přeprogramování“ na univerzálnější kmenové buňky, které nesou mamutí DNA.
Mládě za šest let
Konkrétní geny, které jsou zodpovědné za mamutí srst, izolační tukové vrstvy a další adaptace na chladné klima, jsou identifikovány porovnáním mamutích genomů extrahovaných ze zvířat získaných z permafrostu s genomy asijských slonů. Tato embrya by pak byla přenesena do náhradní matky nebo potenciálně do umělého lůna. Pokud vše půjde podle plánu, vědci doufají, že se jim po šesti letech podaří získat první mláďata.
Zavedení stád hybridů slonů a mamutů do arktické tundry může pomoci obnovit degradované prostředí a bojovat proti některým dopadům klimatické krize.
„Naším cílem je vytvořit slona odolného proti chladu, který bude vypadat a chovat se jako mamut. Ne proto, že bychom se snažili někoho oklamat, ale protože chceme něco, co je funkčně ekvivalentní mamutovi, kterému nevadí -40 ° C a bude dělat všechny věci, které dělají sloni a mamuti, zejména kácet stromy,“ prohlásil George Church.
Hurá do Arktidy
Projekt je koncipován jako snaha pomoci zachránit asijské slony tím, že je vědci vybaví rysy, které jim umožní prosperovat v rozsáhlých oblastech Arktidy. Vědci se také domnívají, že zavedení stád hybridů slonů a mamutů do arktické tundry může pomoci obnovit degradované prostředí a bojovat proti některým dopadům klimatické krize. Těla uhynulých zvířat mohou také pomoci obnovit bývalé arktické louky.
Ne všichni vědci si ale myslí, že vytváření mamutů v laboratoři je nejúčinnějším způsobem, jak obnovit tundru. „Osobně si myslím, že myšlenka ovlivňovat arktické prostředí pomocí stáda mamutů není věrohodná,“ uvedla doktorka Victoria Herridgeová, evoluční bioložka z Natural History Museum. „Rozsah, v jakém bychom museli tento experiment provést, je obrovský. Mluvíme o stovkách tisíc mamutů, kterým trvá 22 měsíců, než se narodí, a 30 let, než dospějí.“
Gareth Phoenix, profesor ekologie rostlin a globálních změn na univerzitě v Sheffieldu, prohlásil: „I když k zastavení změny klimatu potřebujeme mnoho různých přístupů, musíme také zodpovědně iniciovat řešení, abychom se vyhnuli nezamýšleným škodlivým následkům.“ To je podle Phoenixe v rozsáhlé Arktidě obrovská výzva, protože tamní ekosystémy jsou velmi různorodé. „Například mamuti jsou navrhováni jako řešení, které pomůže zastavit tání permafrostu, protože odstraní stromy, pošlapou a zhutní půdu a přemění krajinu na pastviny. Víme však, že v zalesněných arktických oblastech mohou být stromy a mechové porosty zásadní pro ochranu permafrostu, takže odstranění stromů a pošlapání mechu by bylo to poslední, co by prospělo,“ uzavřel Gareth Phoenix.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: The Guardian