Podle ekologické organizace Plastic Oceans se každoročně vyprodukuje 300 milionů tun plastu a z toho 8 milionů končí v oceánech. Existují cesty, jak pronikání plastu do oceánů zabránit, pokud ale patříte mezi milovníky ryb, zřejmě vás příliš nepotěší.

Jakmile se plasty dostanou do oceánu, neexistuje snadný způsob, jak je odstranit. Plasty se zde totiž nerozloží, spíše se rozdrtí na drobné částečky, které se dostanou do potravinového řetězce mořských živočichů a nakonec i do našich sladkovodních systémů. Imogen Napperová, vědkyně, která se zaměřuje na likvidaci plastového odpadu v oceánech, přirovnává na stránkách magazínu Wired hledání takových titěrných plastových částeček k hledání jehly v kupce sena. A samotné odstraňování je potom podobně obtížné jako ono hledání. 

Jak rybaření zanáší oceány

Ukazuje se, že až 20 procent oceánského plastového odpadu tvoří různé pomůcky na rybaření. Ačkoliv tedy média často plní spíše strašidelné obrázky moří plných plastových lahví a obalů na jedno použití, ve skutečnosti mnohem větší díl viny leží na ramenou rybářů. Jak na Wired informuje George Leonard, hlavní vědecký pracovník environmentální neziskové organizace Ocean Conservancy, tak právě rybáři podle odhadů každoročně po celém světě "vytratí" do vod oceánů 640 až 800 tisíc tun různého vybavení.

Až 46 procent rybářského odpadu tvoří sítě, zbytek připadá na jiné pomůcky, jako jsou pasti na úhoře, koše a lana.

To by mohlo představovat nejméně 10 procent množství všech plastů znečišťujících planetu a možná až 70 procent hmotnosti plastů zamořujících oceány. Podle studie z roku 2018 publikované v magazínu Scientific Reports potom až 46 procent rybářského odpadu tvoří sítě, zbytek připadá na jiné pomůcky, jako jsou pasti na úhoře, koše a lana. Z toho plyne jednoduchá rovnice. Čím méně budou rybáři vyjíždět na lov mořských pochutin, tím budou oceány čistější.

Jak zajistit udržitelný rybolov

Opravdu se tedy musíme vzdát oblíbených pokrmů z ryb a plodů moře? Není jiný způsob, jak situaci napravit? Jistě, že je. Na odvětví rybolovu a jeho škodlivost pro oceány by mohlo mít obrovský dopad zavedení jednoduchých opatření udržitelnosti.

Rybáři pravděpodobně sítě vyhazují hlavně tehdy, když jsou poničené a už se nedají používat. Důvodem tohoto jejich jednání je prostý fakt, že ekologická likvidace nebo recyklace je mnohem nákladnější. To je problém, který by se dal jednoduše řešit. Odborníci na serveru Wired navrhují, aby lodě měly registrovány počet sítí, které mají na palubě, a se stejným množstvím by se měly vracet z lovu. V opačném případě by bylo nutné uhradit pokutu.

GPS trackery a recyklované sítě

Dalším nápadem ekologických skupin je instalace GPS trackerů do sítí, které jsou spojeny se čluny, což by znamenalo, že by nebylo možné se jich beztrestně zbavit. Některé společnosti, jako je například slovinská Healthy Seas, také pracují na recyklaci rybářských sítí, překážkou je ale nedostatečná infrastruktura přístavů. Aby se věci daly do pohybu, musí být opatření v rybářském průmyslu prosazováno jako povinná legislativa a ne jako dobrovolná právní doporučení.

Rybáři musí vědět, proč se vyplatí místo plastu použít přírodní materiály, případně proč se snažit minimalizovat únik plastů do vody.

Nápady i nějaké konkrétní snahy o nápravu by tedy existovaly. Podle odborníků si ale rybáři nemohou pomoci sami, a tak potřebují podporu příslušných orgánů i široké veřejnosti, což samozřejmě vyžaduje i určité finanční prostředky. Další věc je potom jednoduchá a pochopitelná osvěta. Rybáři musí vědět, proč se vyplatí místo plastu použít přírodní materiály, případně proč se snažit minimalizovat únik plastů do vody, když už s ním pracovat musejí.

Napperová dokonce tvrdí, že chápe, proč rybáři používají plast, je totiž extrémně odolný a spolehlivější než jeho protějšky z přírodních vláken. „Na těchto aspektech chování musíme s rybáři spolupracovat, aby například veškeré odřezky z lan zůstaly na lodi a nevhazovaly se do oceánu. Také je nutné lana pravidelně měnit, aby se zabránilo produkci mikro plastů pronikajících do vody,“ uzavírá vědkyně.

Související…

Zachrání Zemi pralesy? Větší naděje se teď vkládají do mořských řas a chaluh
Ivan Verner

foto: Shutterstock, zdroj: Wired