Vrak části rakety zasáhl odvrácenou stranu Měsíce. Jde o první případ, kdy kus vesmírného odpadu náhodně spadl na měsíční povrch. Šlo o opotřebovaný raketový booster, o kterém se předpokládá, že byl součástí čínské mise Chang'e 5-T1, která v roce 2014 proletěla kolem Měsíce. Padající čtyřtunové těleso, které se pohybovalo rychlostí skoro 9000 kilometrů za hodinu, narazilo do povrchu Měsíce, rozpadlo se na trosky a vytvořilo kráter o průměru 20 až 30 metrů.
Doktor Vishnu Reddy z University of Arizona, jehož tým pomáhal objekt identifikovat, uvedl, že to ukazuje, jak vesmírné smetí obléhá nejenom Zemi, kde mimochodem Spojené státy na oběžné dráze napočítaly více než 27 000 kusů orbitálního odpadu. Podle Reddyho vesmírný odpad vyprodukovaný člověkem již v minulosti Měsíc zasáhl, ale byly to primárně řízené dopady, nebo se moduly pokusily přistát a zřítily se na povrch. V tomto případě šlo ale o náraz raketového tělesa, který byl neúmyslný.
Jizvy jako krátery
Astronomové nemohli dopad pozorovat přímo, ale vědci doufají, že snímky místa havárie bude možné brzy pořídit lunárním průzkumným satelitem NASA nebo indickou sondou Chandrayaan-2, které krouží kolem Měsíce. Čínský modul Chang’e 4, který v roce 2019 přistál na odvrácené straně Měsíce, je příliš daleko na to, aby byl svědkem vzácné podívané, jak se hroutí jeho příbuzný.
V roce 1999 poslala soukromá lunární mise popel astrogeologa Eugena Shoemakera do „kráteru věčné temnoty“ poblíž jižního pólu Měsíce.
Dopady meteoritů způsobily, že Měsíc je posetý půl miliardou kráterů stejné či větší velikosti, než jaký vytvořil vrak části rakety. Ale měsíční povrch také nese jizvy po částech raket, které na něj dopadly úmyslně, a po měsíčních misích. Během éry Apolla byly na povrch Měsíce nasměrovány obrovské části rakety Saturn V, aby přístroje umístěné na povrchu mohly sledovat rázové vlny kvůli analýze vnitřku Měsíce.
Další harampádí i ostatky
K harampádí, které po sobě zanechali američtí astronauti, od té doby přibyl další kuriózní materiál. V roce 1999 poslala soukromá lunární mise popel astrogeologa Eugena Shoemakera do „kráteru věčné temnoty“ poblíž jižního pólu Měsíce. Před třemi lety se na povrch Měsíce zřítila izraelská sonda Beresheet.
Reddyho tým katalogizoval téměř 200 objektů, které se pohybují mezi Zemí a Měsícem. Původně se mělo za to, že booster je součástí rakety SpaceX Falcon 9, která odstartovala v roce 2015, ale Reddy a jeho studenti zjistili, že jeho optická spektra, tedy vlnové délky světla, které odráží, více odpovídaly spektru čínské rakety Long March 3C, která odstartovala v rámci mise Chang'e 5-T1 o rok dříve.
Neplánovaný dopad boosteru na Měsíc by podle vědců měl upozornit na rostoucí problémy s vesmírným odpadem. A to nejen na oběžné dráze Země. I v prostoru mezi Zemí a Měsícem je odpadu čím dál víc. Podle Reddyho je těžké zaznamenat a sledovat objekty tak daleko od Země, může jít i o hrozbu pro národní bezpečnost, protože američtí vědci nemají přehled o tom, co do vzdálenějších oblastí vypouštějí další státy. Odborníci upozorňují i na další aspekty související s vesmírným odpadem okolo Měsíce. Jde jednak o bezpečí budoucích misí na Měsíc, dále zůstává záhadou například případná biologická kontaminace mikroby z vraků, které by mohly přežít dopad na měsíční povrch.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: The Guardian