Podle reportéra a pravidelného sloupkaře New York Times Germana Lopeze není vůbec zvláštní, že lidé se všemi těmi divokými požáry, suchy a povodněmi, které se objevují na titulních stránkách novin, pociťují obavy ze změny klimatu. Zaznamenal to i sám na sobě, když panel OSN zveřejnil nejnovější zprávu o globálním oteplování. Píše se v ní, že lidstvu dochází čas na odvrácení některých nejhorších dopadů oteplování planety. Kontaktoval tedy odborníky, aby zjistil, zda je jeho pocit totální zkázy oprávněný.
„Znalci můj pocit zoufalství k mé úlevě krotili.“ Tvrdili prý, že svět v oblasti změny klimatu dosáhl skutečného pokroku a stále má čas jednat. „Řekli mi, že jakékoli prohlášení o nevyhnutelné zkáze by bylo překážkou, která by ohrozila budoucí opatření. Bylo by to stejné jako popírání klimatických změn, které republikánští zákonodárci používali ke zbrzdění klimatické legislativy,“ konstatuje ve svém sloupku Lopez. „Strach je užitečný k tomu, aby nás probudil a přiměl nás, abychom věnovali problému pozornost,“ potvrdila Lopezovi jeho teorii Katharine Hayhoeová, specialistka na klima z Texas Tech University. „Ale když nevíme, co dělat, paralyzuje nás to.“ A strach o budoucnost podle dostupných dat lidé mají.
Nevzdávejte se budoucnosti a hledejte účinné způsoby, jak zabránit hrozící zkáze.
V průzkumu z roku 2021, který byl zaměřený na změnu klimatu, odpovídalo 75 % lidí ve věku od 16 do 25 let z deseti různých zemí po celém světě, že budoucnost je „děsivá“. „Někteří lidé nyní dokonce využívají služeb terapeutů, aby svou úzkost dostali pod kontrolu,“ připomíná Lopez. Jiní lidé prý zase ze strachu z oteplování planety drasticky změnili svůj život, a dokonce se rozhodli nemít děti.
Pokrok i o jeden stupeň
Podle Lopeze bychom neměli vidět klimatickou výzvu jako zdrcující nebo beznadějnou, lepší je ji považovat prostě za výzvu k akci. Svět prý v posledních letech učinil ve zpomalování změny klimatu skutečný pokrok. Ve velké části světa jsou nyní solární a větrné energie levnější než energie pocházející z uhlí a plynu. Cena baterií za posledních několik desetiletí prudce klesla, takže elektromobily jsou mnohem dostupnější. Vlády a firmy do čisté energie investují stovky miliard dolarů.
„Před rokem 2015 se očekávalo, že se svět do roku 2100 oteplí asi o čtyři stupně Celsia. Dnes to vypadá spíš jen na tři stupně. A pokud světoví lídři splní své současné závazky, planeta by se skutečně oteplila asi jen o dva stupně Celsia. To ale na prohlášení vítězství nestačí. Standardní cíl, který světoví lídři přijali, aby se vyhnuli nejhorším následkům změny klimatu, je udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia do roku 2100. To je podle odborníků bohužel zatím stále nedosažitelné,“ píše Lopez.
„Na každém poklesu ale záleží,“ řekl Lopezovi Michael Mann, meteorolog z univerzity Pennsylvania State. „Jedna desetina stupně může znít jako velmi málo, ale mohla by zachránit životy. Tím, že zabrání dalším lesním požárům, suchům, záplavám a konfliktům o ubývající zdroje. Vědci se již dlouho obávají oteplování, které vytváří nekontrolovatelné počasí, některé oblasti činí neobyvatelnými a ničí ekosystémy. Ale projekce právě teď naznačují, že tento scénář je nepravděpodobný.“
Jako na silnicích
Vlády a největší firmy světa si podle Lopeze stanovily cíle snížit emise skleníkových plynů v nadcházejících desetiletích, ale samy to nezvládnou. Budou potřebovat pomoc a podporu veřejnosti. „Jedním z modelů je bezpečnost silničního provozu. Řidiči mohou snížit své šance na bouračku opatrnou jízdou, ale i ti nejopatrnější se mohou stát účastníky nehody. USA během několika desetiletí snížily počet úmrtí při autonehodách přijetím rozsáhlých zákonů a pravidel, které vyžadovaly bezpečnostní pásy, airbagy a bezpečné volanty. Trestalo se řízení v opilosti, vybudovaly bezpečnější silnice a rozjela se další kolektivní opatření,“ nabízí srovnání Lopez.
Stejný typ „cesty“ může podle odborníků fungovat i pro změnu klimatu. Snížení individuální uhlíkové stopy je méně důležité než systémové změny, které vlády uzákoní, aby lidem pomohly žít udržitelněji. Individuální akce sice pomáhají, ale nevyrovnají se vlivu celých civilizací, které vybudovaly své ekonomiky na spalování zdrojů obsahujících uhlík. Potřeba komplexního řešení může způsobit, že problém bude příliš velký a jednotlivci příliš malí, což je může přivést k zoufalství.
„Odborníci však říkají, že i jednotlivci mohou něco změnit tím, že budou hrát podle kolektivních pravidel. Můžete přesvědčit přátele a rodinu, aby brali problém vážně, a změnit tak to, jakou politiku v této věci podporují. Můžete se zapojit do politiky na místní úrovni, kde se řeší překvapivě dost legislativy týkající se klimatu. Na sociálních sítích můžete aktivně psát o globálním oteplování, můžete finančně přispět na různé sbírky. Sečteno a podtrženo, odborníci mi jednohlasně říkali: Nevzdávejte se budoucnosti a hledejte účinné způsoby, jak zabránit hrozící zkáze,“ uzavírá svůj poměrně optimistický komentář Lopez.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: New York Times