Jóga – každý si asi představí pod tímto slovem něco trošku jiného. Někdo zpocené, hubené postavy, smotané do krkolomných pozic, a jiný zase nehybné, hodiny sedící a meditující bytosti... a nebo třeba i úplně něco jiného.
Kdybych měla slovy popsat, co je pro mě jóga, asi bych se nejdříve opřela o etymologii. Tam se dozvíme, že toto slovo vychází ze sanskrtu od kořene „judž“, což znamená spojovat. Je to spojení nejen se sebou samým, ale i se vším okolo do původní jednoty.
Cvičení jógy v tělocvičnách má kořeny v době teprve před sto lety
Techniky mohou být různé
Ano, je to tak, cvičit se dá jóga různě. Dokonce se objevují informace o tom, že to, co dnes praktikujeme v různých tělocvičnách a jógových studiích, má kořeny v době teprve před sto lety. Tehdy se Indové rozhodli hledat svou národní identitu a vymezovat se proti anglické nadvládě. Po celé Indii začaly vznikat instituty, které zkoumaly blahodárné účinky cvičení. Byly to pozice částečně vycházející ze zkušeností jogínů a částečně inspirované cvičeními, která odkoukali od anglických kolonizátorů. A tak od té doby jsou nám dostupné stovky možná i tisíce dat a informací o tom, čeho všeho můžeme dosáhnout, když budeme denně stát na hlavě, prohýbat se do mostu nebo ležet v pozici mrtvoly.
Co to je jóga?
Když půjdeme ke kořenům tohoto cvičení, zjistíme, že podle nejstaršího uceleného jógového textu, který se jmenuje Jógasútra a napsal ho Pataňďžali zhruba 250 let před naším letopočtem, je jóga rozdělena do osmi částí, možná by se dalo říci i stupňů. Osmým stupňem je Samádhí, tedy jakési „osvícení“ neboli dosažení permanentního flow.
Pataňdžaliho osmidílná Aštanga jóga
- Jama (zákazy) – kontrola chování s ohledem na jiné lidi (odmítnutí násilí, lhaní a nepoctivosti, odmítnutí krádeže cizího majetku, odmítnutí sexuálních výstřelků a chamtivosti)
- Nijama (příkazy) – kontrola chování s ohledem na vlastní osobu (tělesná a duševní čistota, vnitřní spokojenost, vnitřní askeze a sebekázeň, studium posvátných knih, poslušnost a uctívání „osobního boha“)
- Ásana (pozice meditační i gymnastické) – kontrola tělesných funkcí pomocí osmdesáti čtyř různých cviků. Umožňují rozpustit svalové napětí, povzbudit činnost různých orgánů a žláz. Výsledkem je optimalizace tělesných funkcí (zrak, čich, myšlení apod.).
- Pránajáma (ovládání dechu) – usnadňuje dosažení nezávislosti, směřuje k rozšíření životní síly organismu jakožto výsledku dokonalejšího vstřebávání kosmické energie (prána) plícemi.
- Prátjáhára (ovládnutí smyslové pozornosti) – kontrola „toulání“ myšlenek, vypnutí nežádoucích, rušivých myšlenek, oproštění smyslové činnosti od závislosti na vnějších objektech.
- Dhárana (koncentrace) – soustředění na určitý objekt nebo myšlenku.
- Dhjána (meditace) – meditací se rozumí myšlenkový či představový tok, udržovaný ve vztahu ke zvolenému tématu.
- Sámadhi (jogínský trans) – nepopsatelný stav vytržení, extáze, „spojení“. Vědomí „já“ je zrušeno.
V jógové praxi je důležité nejen co děláme, ale také jak to děláme
Pozice pevná a pružná zároveň
Hlavně bez bolesti
Na ásany v dřívějších jógových systémech nebyl kladen velký důraz. I nejstarší dochované tantrické texty popisují pouze několik pozic v sedě. Jakékoli odkazy na pradávné cvičení jsou přinejmenším diskutabilní. Vědci se nyní domnívají, že ásany byly jakousi pomůckou k tomu, aby jogín mohl dlouho bezbolestně sedět a praktikovat další stupně aštangajógy. A protože jogín z Indie měl před dvěma tisíci lety jiné potřeby než český jogín dnes, je třeba tomu cvičení přizpůsobit tak, abychom docílili nejen bezbolestného sezení, ale i bezbolestného pohybu.
foto: Shutterstock
