DNA opalovací krém: Natřete ho jednou a má fungovat na věky

Představte si opalovací krém na DNA bázi, který nejenže zastaví škodlivé UV záření, ale stačí pouze jedna vrstva, která vydrží na věky, a dokonce se stává účinnějším, čím déle se zdržujete na slunci. Zní to jako utopie? Vědci z Binghamtonské univerzity v New Yorku nedávno tento sen všech dovolenkářů potvrdili. O co jde?

Ačkoliv většina lidí ví, že je UV záření karcinogenní, výzkumy ukazují, že opalovací krém pravidelně používá pouze 14,3 % mužů a 29,9 % žen, a to jen pokud ví, že se zdrží na sluníčku déle než hodinu.

Zatímco dermatologové zaměřující se na onemocnění kůže mají podezření, že sluneční záření způsobuje rakovinu, protože poškozuje DNA v našich buňkách, Guy German a jeho tým z Binghamtonské univerzity v New Yorku si na tento problém (doslova) posvítili z naprosto opačného úhlu. Vzali kapalný roztok DNA (pokud by vás to zajímalo, genetická informace byla z lososa, protože je velmi dostupná) a natřeli ho na kus skla, aby vytvořili tenký film. 

Převratný objev

Guy German pak spolu s vedoucí autorkou studie Alexandrií Gasperinovou vystavili tento film UVA a UVB světlu, aby zjistili, kolik, případně jestli vůbec nějaká radiace projde skrz. Přičemž UVA tvoří 95 % slunečního záření a může proniknout hluboko do pokožky, předpokládá se, že může za předčasné stárnutí a za rakovinu kůže. Naopak UVB vděčíme za opálení či spálení, ale také bohužel hraje roli, co se týče zhoubných nádorů.

K měření těchto efektů vědci použili spektrofotometr, který jim umožnil řídit množství a vlnovou délku světla, které pouštěli na film. Receptor na druhé straně pak udával, kolik záření prošlo opravdu skrz. Výsledky byly ohromující. Tenký film DNA nepropustil 90 % UVB a 20 % UVA paprsků. Ještě více fascinující byl však fakt, že DNA film „sílil“ a propouštěl stále méně světla, čím déle mu byl vystaven. Nicméně German a jeho tým si nejsou jisti, zda to bylo tím, že toto světlo odrážel či absorboval. 

Kde to koupím?

„Objevili jsme dva možné mechanismy,“ vysvětluje German, „jeden se nazývá hyperchromicita, což je zvýšená schopnost DNA filmu absorbovat UV záření, ale výsledky také naznačují ‚zesíťovací‘ hustotu samotných molekul.“ To znamená, že pod mikroskopem se krystalická struktura stala hustší či vytvořila více křížových vazeb, protože byla vystavena světlu, a to znamená lepší absorbční či rozptylovou schopnost vůči UV záření. 

Aby toho nebylo málo, vědci také zjistili, že pokud film použijí na vzorky lidské pokožky, dokáže v ní udržet vlhkost. Neradujte se však předčasně, protože to, co americký tým testoval, není opalovací krém, alespoň ne v tradičním slova smyslu, jelikož ho jen tak nenamažete na tělo a ani ho nekoupíte v supermarketu – alespoň prozatím. Své místo na trhu si ale tato DNA ochrana jistě najde už jen proto, že chemické opalovací krémy vzbuzují v ekologických kruzích nevolnost a ty na minerální bázi zase příliš nefungují. A upřímně, kdo by nechtěl jednorázový opalovák, který stačí namazat jednou, vydrží na věky, udržuje pokožku hydratovanou a navíc sílí, čím déle se zdržujete na přímém slunci? Šlo by v podstatě o takovou extra vrstvu, která by se „obětovala pro tým“, a vaše vlastní kůže by zůstala nepoškozená. 

foto: Shutterstock, zdroj: Popular Science