Krása fyziky spočívá v tom, že často zkoumá neviditelné. Vidíme jablko padající k zemi, ale stěží uvidíme gravitační sílu. A podobně se to má s temnou hmotou a temnou energií, které společně tvoří 95 % vesmíru.
Americko-švýcarský astrolog (s českými kořeny) Fritz Zwicky má problém. I když je to v podstatě génius, většina jeho kolegů ho nesnáší. Možná proto, že je nazývá „sférickými bastardy“, neboť „zůstávají bastardy, ať už se na ně podívá jakýmkoliv způsobem“. Když proto v roce 1930 objeví první důkazy, že ve vesmíru působí neznámá síla, nikdo ho příliš neposlouchá.
A na co vlastně přišel? Zatímco pozoroval, jak se galaxie otáčejí a počítal jejich rychlost, došlo mu, že už se měly dávno rozpadnout. Točily se příliš rychle na to, aby podle fyzikálních zákonů mohly vydržet pohromadě. Přesto vydržely. Proč?
K podobným závěrům došla v roce 1962 astroložka Vera Rubin. Ta sice nebyla tak nesnesitelná jako Zwicky, jenže stejně měla vadu, která ji zcela diskreditovala před zbytkem vědecké obce: byla žena. Až v roce 1978 se jí podařil průlom. Pozorně studovala 11 spirálních galaxií. Všechny (včetně Mléčné dráhy, v níž se nachází i Země) se točily tak rychle, že by se podle zákonů fyziky měly rozpadnout. Ale něco je drželo pohromadě. Tato neznámá síla byla nazvána temná hmota.
Temná hmota a temná energie
Galaxie se skládají ze tří složek. Za prvé z hvězd, které můžeme vidět. Za druhé z plynu. I ten můžeme vidět, i když většinou jenom jako infračervené světlo. Veškerá pozorování naznačují, že ať už drží galaxie pohromadě cokoliv, musí to být něco víc než jenom viditelná hmota. To něco je temná hmota – neviditelná, neznámá, neprozkoumaná. Co přesně to je? Nikdo neví.
Ve hře je totiž ještě jeden fenomén – temná energie. Temná energie je odtažitá síla, která způsobuje roztahování vesmíru. Je v podstatě opakem gravitační energie. Zatímco gravitační energie má převahu v malém měřítku, ve velkém dominuje temná energie.
Vesmír vznikl před více než 13 miliardami let. Tehdy představovala 63 % vesmíru temná hmota, 12 % normální hmota tvořená z atomů, 15 % fotony a 10 % neutrin. Dnes tvoří 72 % vesmíru temná energie, 23 % temná hmota a pouze 4,6 % atomy. A atomů neubývá, to jenom vesmír se zvětšuje.
Co vlastně víme o světě
Podle toho, co víme, ve vesmíru působí 4 síly. Všechno na světě je složeno z atomů. Například židle, na níž sedíte. Přesto nepropadnete skrze sedátko. Jak to? Atomy váže dohromady elektromagnetická síla. Gravitační síla vás stahuje k zemi – cítíte ji jako svoji váhu. A potom je tu tzv. silná a slabá síla, které působí na subatomární úrovni.
Vědci se v roce 2015 pokoušeli najít „temný foton“ – částici temné hmoty. Místo toho našli částici, která reaguje zcela nečekaným způsobem a která by mohla být potenciální pátou sílou v přírodě. Jak řekl spoluautor studie, fyzik Timothy Tait: „Tato síla temného sektoru se může manifestovat jako protofobická síla. I když zatím nevíme, co je zač, může nám pomoci s porozuměním temné hmotě, jak bylo původním cílem našeho experimentu.“
Ale jak uvedl americký spisovatel Bill Bryson v knize Stručná historie téměř všeho: „Prozatím bychom ji v klidu mohli nazývat TNNNOTN (temné neznámé nereflektivní nedetekovatelné objekty tam někde).“
foto: Shutterstock, zdroj: Youtube, Dummies, Space