Čínští vědci jsou přesvědčeni, že dosáhli zlomového objevu. Vyvinuli na 200 nových kmenů rýže, která může růst ve slané vodě. Tým odborníků doufá, že plodiny budou moci růst ve slaných bažinách a v pobřežních oblastech s mořskou vodou.
Rýže je základní potravinou již více než 7 000 let. Podle OSN je na ní dnes závislá více než polovina světové populace. Ale její produkce klesá. Jižní Korea a Srí Lanka trpí abnormální suchostí. Bangladéš nedávno zažil jedny z nejhorších potop, jaké jižní Asii během posledních 10 let zasáhly. Indie a Nepál bojovaly s povodněmi i suchem. Cena rýže tedy nejspíš bude růst.
Trhem ale možná zahýbá poslední čínský objev. Yuan Longping, 87letý čínský vědec, strávil většinu svého života snahou vyvinout rýži, s níž by mohl nakrmit svět. V roce 2004 vyhrál Světovou cenu za některé odrůdy hybridní rýže, které vyvinul v 70. letech minulého století a které Číně pomohly překonat nedostatek potravin. Nyní je ještě blíže k naplnění svého cíle: vyvinul nový vysokovýnosný kmen rýže, který může růst ve slané vodě.
Výhody nové rýže
Tradiční rýže potřebuje záplavu čerstvé vody. Pouze na zlomku půdy v Číně však může být pěstována tímto způsobem – velká část orné půdy obsahuje sůl z pobřežních záplav a přílivů. Například na 40 % půdy v oblasti Dongying má až 5% slanost. A i když dnes Čína produkuje více rýže než kterákoliv jiná země na světě, pořád to není dost.
Pěstovat rýži v bažinách, jílovitých a slaných pobřežních vodách, jež tvoří přibližně třetinu orné půdy v Číně, je obvykle nemožné. Sůl napíná rostliny, a proto je pro ně fotosyntéza (v podstatě způsob, jakým rostliny dýchají) velice obtížná. Nemají sílu růst a umírají. Jak hladina moří stoupá, vědci očekávají, že podobný problém bude na čím dál větším území. Pokud by ale čínští farmáři mohli vysázet rýži v rozsáhlých slaných oblastech, dramaticky by zvýšili dodávku potravin do země.
Longpingovy první výsledky vypadají slibně. Plodina má 200 různých rýžových druhů, které tolerují slanou vodu. Výzkumný tým letos dosáhl výnosnosti 3,6 tuny rýže na akr půdy, což je více, než kolika dosahuje většina amerických komerčních pěstitelů (obvykle 3,2–3,4 tuny na akr). Slanovodní rýže může být navíc zdraví prospěšná, protože bude obsahovat více vápníku a dalších mikroživin.
Pěstování rýže ve slané půdě by také uvolnilo půdu, na níž je v současné době pěstována, jiným plodinám. Čínská strava se mění, bohatší spotřebitelé požadují více masa a méně zrn. Prostor pro chov dobytka a pěstování zeleniny je ale omezen – rýže je zatím důležitější. „To by samozřejmě mohlo mít obrovský dopad na celkovou potravinovou bezpečnost a zásobování v Číně,“ uvedl Ren Wang, zástupce generálního ředitele Organizace pro výživu a zemědělství (specializovaná agentura OSN).
Pokusy v ideálním prostředí
To všechno má však jeden háček: nedávné testy byly prováděny ve zředěné slané vodě. „Pořád se jedná jenom o asi 10% slanost, jaká by byla v mořské vodě,“ zdůraznil Wang. Rýže je pořád daleko od toho, aby ji mohli farmáři začít využívat.
Čínský výzkumný tým doufá, že v příštích 3–5 letech bude schopen vyprodukovat dostatek slanovodní rýže na to, aby nakrmili na 200 milionů lidí a možná mnohem víc. Stejná technika by se pak dala uplatnit i v jiných oblastech světa, například v Bangladéši, Vietnamu nebo některých částech Afriky.
Nejúspěšnějším kmenem slanovodní rýže je zatím Green Super Rice (Zelená super-rýže), která je už úspěšně kultivována na Filipínách. K životnímu prostředí je šetrnější než tradiční rýže s vysokým výnosem.
foto: Profimedia, zdroj: Business insider