Vkročit do typických obydlí kočovných nomádů vám umožní jedinečná výstava v Plzni. Mobilní příbytky a nejrůznější venkovní instalace jsou ideální pro ty, kteří chtějí nebo musí trávit svůj život na cestách. Nezaberou totiž příliš místa a rozhodně nejsou finančně náročné. Expozice zároveň upozorňuje na situaci lidí bez domova. Pro odvážlivce je zde dokonce možnost přespání.
Děti z jedné z mnoha školních exkurzí si se zaujetím prohlížely nomádské příbytky – Favorit ztvárněný sochařem Pavlem Karousem, stany na střeše Trabanta nebo Favorita, karavan na solární pohon, zavěšený stan vhodný do lesa, trikolorový dům nebo rodinný camping stan s interiérem od studentů Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara ZČU v Plzni.
Člověk si vystačí s 10 metry čtverečními
„Do rodinného stanu s rozměrem čtyřiadvacet metrů čtverečních se vejdou čtyři lidé, vyšel na sedmnáct tisíc, jeho vybavení na patnáct,“ uvedl pro náš portál autor námětu a jeden z kurátorů výstavy Jiří Sulženko. Dodal, že to, co jeden člověk potřebuje, se vejde na plochu přibližně deseti metrů čtverečních. „Já mám dvanáctimetrový pokojíček,“ reagoval bleskurychle jeden z malých školáků.
K zavěšenému stanu Sulženko podotkl, že je vhodný pro lidi, kteří chtějí chránit lesy a pralesy, dům v barvách trikolory lze zase rozložit na 21 dílů, které tři šikovní lidé složí za čtyři hodiny. Děti byly fascinovány i solárním karavanem připevněným za jízdní kolo. „Tenhle příbytek může zachránit lidi, kteří v životě neměli štěstí a nemají kde bydlet,“ uvedl Sulženko. Při kočovném životě v něm totiž nemusejí platit žádné energie, pomůže sluníčko.
Hranice v mnoha smyslech
Součástí výstavy jsou i obrovské komiksy a šablony umělkyně Toy Box, která si zakládá na své anonymitě – nikdo nezná její identitu. Jeden z komiksů je 16metrový, největší u nás. Bez předsudků seznamuje s životem lidí na ulici. Je na něm uvedeno, že lidi bez domova buď litujeme, nebo odsuzujeme, málokdo se zajímá, proč a jak se na ulici vlastně ocitli a jak je možné pomoci jim. Z „bublin“ se dozvídáme i příběhy lidí žijících na ulici.
Kočovný život je lidem blízký
Jednotlivá díla v sobě spojují architekturu, design, urban art i volné umění. „Nomádi jsou mezi námi odjakživa, ostatně ne náhodou je kočovný způsob života člověku historicky bližší než usedlé pobývání na jednom místě. Jakkoli by se mohlo zdát, že na začátku třetího tisíciletí jsou potulní lovci, sběrači, honáci a obchodníci na vymření, podle odhadů prý žije na zemi stále třicet až čtyřicet milionů tradičních nomádů. Ale jsou tu i další – travelleři, technaři, bezdomovci, imigranti... Zkrátka ti, kteří, ať už z vlastní vůle nebo z nutnosti, žijí jinak, stranou mainstreamu a často i na periferii lidského zájmu. Důvody jejich jinakosti jsou různé. Někdy vyplývají ze zvyku, společenské nebo stavovské příslušnosti, jindy ze shody okolností nebo individuálního rozhodnutí. Tím, že jsou v kontinuálním pohybu, přicházejí „odnikud“, aby za čas zase zmizeli za obzorem, nemají pevné kořeny, historii ani identitu a jako nájezdníci se ze svých činů a momentální existence nikomu nemusejí zodpovídat, vzbuzují u většinové společnosti automaticky nedůvěru, podezření a pocit ohrožení. I to jsou důvody, proč se chce fenoménem nomádství tento projekt zabývat,“ uvádějí v pozvánce kurátoři výstavy Sulženko, Radek Wohlmuth a Kristýna Jirátová.
Výstava je každý den
Výstavu lze navštívit každý všední den od 9 do 19 hodin, o víkendech od 10 do 18 hodin. Vstup do prostoru je zdarma, ale nocleh pro jednu osobu na jednu noc vyjde na 400-600 Kč. Tato částka je použita na realizaci výstavy. Bližší informace se dozvíte právě zde.
foto: Shutterstock a Ondřej Hošt