Kryoterapie je léčba extrémním chladem. Člověk je na 2 až 4 minuty vystaven mrazu -110 až -130 °C. A dělá to s ním zázraky. Proč je tak zdravá? A od jakých nemocí umí pomoci?
Doktorka Lenka Řehořková z ordinace Paracelsium ji považuje za formu otužování. „Reakcí organizmu na terapii chladem je restart, nové naprogramování všech důležitých funkcí: psychiky, imunitního systému, fyziologických procesů,“ vysvětlila.
Proč je kryoterapie zdravá
„Mimořádně rychle působí na dlouhodobé potíže, záněty, bolest, alergie. Ve velmi krátké době zmírní chronickou únavu, stres, deprese a další nemoci. Urychluje obnovu poškozených tkání a hojení ran po úrazech či operacích. Zvyšuje svalovou i duševní výkonnost, zkracuje dobu nutnou pro odpočinek po zátěži. Efekt nastupuje obvykle bezprostředně po aplikaci,“ doplnila doktorka Řehořková.
Chlad totiž zablokuje kožní receptory a sníží bolestivost. Otoky se zmenšují, nižší teplota tkání potlačí záněty. Svaly se sice nejdřív stáhnou, ale pak se uvolní a relaxují. Do těla se vám začnou vylučovat hormony: kortisteroidy, které jsou známé svými protizánětlivými účinky, a endorfiny. Navíc se zrychlí očišťování vašeho organismu.
Chcete si to vyzkoušet?
V současnosti se používají dva druhy kryoterapie: lokální a celotělová. S lokální jste se mohli setkat například na kožním, když vám odstraňují bradavice s pomocí tekutého dusíku o teplotě -180 °C. V takovém okamžiku se vám stáhnou cévy a prekapilární svěrače a otevře se žilně tepenné spojení cév. Během několika sekund se vám cévy zase rozšíří, tepenné spoje uzavřou, zrychlí se oběh krve.
K celotělové kryoterapii se využívají kryokomory, do kterých vstoupíte na 3 minuty. Díky přechodu z prudké zimy zpátky do tepla se vám intenzivně prokrví kůže, vaziva a šlachy. Začnete produkovat řadu enzymů a hormonů, posílíte imunitu a schopnost regenerace, potlačíte pocit bolesti.
Chtěli byste si to vyzkoušet? Inu, připravte se na šok.
Návštěva v kryokomoře
„Představte si největší chlad, jaký jste kdy zažili – a pak přestaňte, protože si ve skutečnosti neumíte představit, jaká vám bude zima. Můj mozek přepnul do čehosi, co můžu nejlépe popsat jako ‚stav jeskynní ženy‘. Jediná věc, na kterou jsem dokázala myslet, byla ZIMA! Snažila jsem se soustředit na teplo, pláže na Floridě, kde jsem vyrostla, a – ZIMA! Snažila jsem se myslet na svoji kočku a – ZIMA! Přitiskla jsem si ruce k hrudi; třásla jsem se. Necítila jsem nohy. Měla jsem pocit, že si ze mě někdo udělal jehelníček; jako by mi celé tělo probodaly tisíce malých zmrzlých jehel. Nebudu lhát, bolelo to,“ popsala svůj zážitek z kryokomory novinářka Jenna Rosenstein.
Sotva se ale ocitla z kabiny venku, nakopla ji vlna dobré nálady. „Díky svému výzkumu jsem věděla, že pociťuji nával endorfinů – je to dobrý pocit, který získáte, když projdete totálním šokem. Právě díky tomuto šoku, tomuto stavu je mnoho lidí na kryokomoře tak závislých. Cítíte se opravdu skvěle! Moje končetiny byly na dotek zmrzlé a jasně červené, ale mě to netrápilo. Usmívala jsem se od ucha k uchu a měla jsem dost energie na to, abych strávila několik minut na rotopedu,“ dodala Rosenstein.
Čtěte také:
Mazlení se psem léčí, říká zakladatelka canisterapie
Terapie tmou může znamenat návrat do matčina lůna
Léčila už jako dítě. Kdo je čarodějka Lena Pinkasová?
foto: Shutterstock, zdroj: allure.com