Když je z babičky noční můra. Jak poznáte, že vztah s prarodiči přerostl do toxické roviny

Vztahy mezi rodiči a prarodiči nejsou vždy jednoduché. Babičky a dědečkové mohou rodičům lézt na nervy tím, že je zásobují nevyžádanými radami nebo vnoučatům po večeři podstrčí sušenky navíc. Je ale rozdíl mezi běžnými neshodami a tím, když chování prarodičů přejde do extrémní kritiky, nebo dokonce urážek. Skutečnost je bohužel taková, že někdy může být chování prarodičů skutečně toxické, což má pak negativní dopad na celou rodinu.

„Normální konflikty a frustrace většinou vyústí v řešení, které obě strany akceptují, i když jsou emoce v danou chvíli vyhrocené. V toxické situaci ale jedna či druhá strana žádnou odpovědnost nepřebírá. A ostatní se pak cítí frustrovaní, rozrušení, zmatení nebo vnímají jiné negativní pocity,“ vysvětluje v rozhovoru pro server Care licencovaná profesionální poradkyně ze společnosti CRM Counseling v Texasu Kendall Phillipsová.

Protože pravděpodobně máte své rodiče, tchyně a tchány rádi, může být těžké přiznat si, že se váš vztah přesunul do toxické roviny. „S prarodiči je to ošemetné. Normálně cítíme, když ve vztahu něco není zdravé. Ale pokud s tím vyrůstáme, může nám to připadat důvěrně známé a těžko to rozpoznáme,“ upozorňuje pro Lifehacker licencovaná manželská a rodinná terapeutka Stephanie Saari Macadaanová.

Jak poznat toxického prarodiče?

Macadaanová říká, že nejlepším způsobem, jak rozpoznat toxické chování, je naladit se na to, jak se při interakci s daným člověkem cítíte. Je příliš kritický, soutěživý, ponižuje vás, zraňuje nebo uráží? „To je toxické chování, a ne normální konflikt,“ zdůrazňuje terapeutka. Odbornice v textu serveru Care předkládají i několik dalších poznávacích znamení, podle kterých poznáte, že máte co do činění s toxickými prarodiči:

Ať už stanovíte jakékoliv hranice, ujistěte se, že jsou pevné a jasné. Koneckonců – když jste vyrůstali, rodiče vám pravděpodobně říkali, že dokud žijete pod jejich střechou, musíte dodržovat jejich pravidla. Teď je řada na nich.

1) Pocit viny jako zbraň: Toxičtí prarodiče mohou používat pocit viny jako nástroj manipulace s vámi nebo vašimi dětmi, aby dostali to, co chtějí, říká Phillipsová. Ve chvíli, kdy se pokusíte nastavit hranice, například mohou vytáhnout oběti, které kvůli vám přinesli. Nebo budou vašim dětem žalovat, že jste k nim nespravedliví.

2) Podkopávají vaši autoritu: Pokud neustále ignorují pravidla vaší domácnosti, povzbuzují děti, aby nerespektovaly vaše přání, nebo si za vašimi zády dělají věci po svém, je to červená vlajka.

3) Manipulují nebo zastrašují: Toxičtí prarodiče často odmítají přiznat chybu, upozorňuje Phillipsová. A použijí jakékoliv prostředky, aby nemuseli převzít odpovědnost za své chování. Mohou o vás například špatně mluvit před vašimi dětmi, nebo se dokonce pokusí své špatné chování otočit proti vám nebo vašim dětem.

4) Chovají se jako tyrani: Prarodiče mají zkušenosti. To ale neznamená, že mají právo nadřazovat svou autoritu u dětí té vaší, kritizovat vás nebo ponižovat.

5) Nerespektují hranice: Pokud existuje nějaká hranice, toxičtí prarodiče se ji budou snažit překročit. Mohou se bez ohlášení objevovat u vás doma, vybuchovat, když není po jejich, nebo se snažit kontrolovat všechny důležité situace.

6) Nejsou ochotni se změnit: „Pokud jste s nimi schopni mluvit a máte pocit, že chápou, co říkáte, i když mají jiný názor, pak je to vztah, na kterém lze pracovat. Klíčovým znakem toxických prarodičů je, že když se s nimi snažíte mluvit, nevnímají, nebo se na vás oboří či vás kritizují,“ vysvětluje Macadaanová.

7) Bojíte se je konfrontovat: Konfrontace není nikdy snadná ani příjemná. Pokud se ale bojíte s prarodičem diskutovat o vašem vztahu, potřebách nebo hranicích, je to toxická situace.

Co dělat?

Na zvládnutí toxických prarodičů existuje jediná rada: nastavte hranice. Snažte se používat pevný, ale neagresivní tón. „Pokud se snažíte nastavit hranice agresivně, mohou být snadno odmítnuty. Většina lidí se snaží hranice posouvat – a čím jasněji se vyjádříte, tím snadněji je udržíte,“ radí Macadaanová pro Lifehacker.

Normální konflikty a frustrace většinou vyústí v řešení, které obě strany akceptují, i když jsou emoce v danou chvíli vyhrocené. V toxické situaci ale jedna či druhá strana žádnou odpovědnost nepřebírá.

Zaměřte se na to hlavní a nevytahujte širší problémy. „Při stanovování hranic nejde o to vyhrát hádku, ale sdělit druhému, že nemůžete být součástí určitého chování nebo dynamiky. To, jak prarodič na vaše hranice zareaguje, nemůžete ovlivnit. Můžete vyjádřit soucit, ale své hranice se nevzdávejte. Tak byste pouze podpořili toxické chování,“ píše autorka Clara Mucciová ve svém článku pro server Glam.

Ať už stanovíte jakékoliv hranice, ujistěte se, že jsou pevné a jasné. Koneckonců – když jste vyrůstali, rodiče vám pravděpodobně říkali, že dokud žijete pod jejich střechou, musíte dodržovat jejich pravidla. Teď je řada na nich.

Kdy omezit kontakt

Stanovíte hranice, ale ať děláte, co děláte, pocity úzkosti, hněvu a deprese se dostavují pokaždé, když prarodiče vašeho dítěte přijedou na návštěvu? Podle Macadaanové může být dalším krokem omezení, nebo dokonce přerušení kontaktu. „Můžete dospět do bodu, kdy je vztah příliš toxický i na to, abyste se tu a tam vídali. Myslím si ale, že je důležité snažit se to řešit, protože ukončit vztah není snadné. Vyvolává to celou řadu dalších pocitů, jako je ztráta a zármutek,“ upozorňuje.

Dopřejte si proto čas, a jakmile budete připraveni zakopat válečnou sekeru, Macadaanová doporučuje postupovat zvolna kupředu. „Jinak se nám může snadno stát, že se stará dynamika obnoví, místo abychom začali znovu a jinak,“ podotýká.