Problém s manipulátory bývá ten, že fázi, kdy začnete mít alespoň podezření, že s jedním z nich jste se zapletli, zpravidla předchází co do jeho délky blíže neurčené období zmatku, kdy se střídavě snažíte alespoň nějak uchopit, co se to kolem vás děje, nacházíte „řešení“ v podobě korekce vlastního chování a propadáte se do ještě o kousek hlubší beznaděje poté, co i toto řešení přestane fungovat.
A od podezření k jistotě může být ještě zatraceně dlouhá cesta, viditelná navíc jen za předpokladu, vás na tu možnost upozorní někdo „zvenčí“. Proč zvenčí? Manipulátoři jsou ve svém „řemesle“ zkrátka dobří. Mají velmi citlivé radary a dokážou ve správnou chvíli vaše podezření už v zárodku zlikvidovat přesně stanoveným a rigorózně dodržovaným dávkováním právě toho, po čem nejvíc toužíte.
Abyste proti nim měli nějakou munici, musíte nejprve odhalit jejich taktiku. Nabízíme vám tedy seznam nejběžnějších způsobů verbální manipulace, jejichž samostudium by vás stálo drahocenný čas, peníze a v neposlední řadě také větší nebo menší část psychické kondice. Spíš větší. Nemáte zač.
1) Selektivní hluchota
Manipulátoři si vybírají, co chtějí slyšet. Zaměřují se na věci, které poslouží jejich záměru, a ignorují vše, co se jim nehodí. Příklad? Když vyjádříte své pocity ohledně něčeho, co vás na jejich chování ranilo, zaměří se pouze na vaši frustraci a nabídnou řešení, jak se jí propříště vyhnout. Háček je v tom, že to řešení hledají u vás – předloží vám několik logických argumentů, proč jste neměli reagovat tak, jak jste reagovali (tedy cítit zranění, frustraci), a přesně popíšou, jak byste se měli zachovat příště, abyste nevnášeli do vašeho vztahu disharmonii.
Pokud je „váš“ manipulátor extra vydařený kousek, smlsne si na vás i poté, co snahu o sebevyjádření a touhu po empatii z jeho strany vzdáte – přijde s vlastní ublíženou verzí toho, proč váš poslední konflikt vznikl.
Fakt, že zdrojem a příčinou vašeho rozladění a legitimního pocitu křivdy jsou právě oni, úspěšně odignorují. A pokud vám ani druhá dávka bolesti v podobě ignorace náhodou nebude stačit a vy se znovu pokusíte vysvětlit jim, o co vám šlo, přitvrdí a přejdou k bodu č. 2.
Několikrát jsem se s tím setkal a pokaždé je to neuvěřitelný pohled. V podstatě z první ruky nahlédnete do způsobu, jakým funguje jejich mysl, a není to nic pěkného.
2) Já nemluvit řečí tvého kmene
Jste-li tedy „neodbytní,“ začnou jednoduše předstírat, že vám nerozumí. Je to způsob, jak vás přimět pochybovat o vlastní srozumitelnosti. A efektivní. Bude-li manipulátor ve svém nechápavém výrazu konzistentní, po několikátém pokusu vysvětlit, co vlastně jste mu chtěli sdělit, se nejspíš dostanete do slepé uličky a pocítíte potřebu své snahy vzdát a bonusově (pro manipulátora) začnete přemýšlet nad tím, jestli jste opravdu použili ta správná slova, jestli nemohla být pochopena jinak…nemohla.
Vyjádřili jste se naprosto jasně. Pokud tedy někomu z očí do očí řeknete, že vám ublížil, a o chvíli později se přistihnete, že s ním vlastně konverzujete o tom, jak jste měli „správně“ reagovat, manipulátor úspěšně aplikoval svou osvědčenou taktiku.
Oni totiž velmi dobře chápou, co udělali, a velmi dobře také vědí proč. Dobrá zpráva je, že teď už o tom víte.
3) Kvůli tobě…
Pokud je „váš“ manipulátor extra vydařený kousek, smlsne si na vás i poté, co snahu o sebevyjádření a touhu po empatii z jeho strany vzdáte – přijde s vlastní ublíženou verzí toho, proč váš poslední konflikt vznikl.
A jelikož už jste nalomení nezdarem předchozí akce, nebude jim dělat větší problém vás přesvědčit o tom, že to byla vlastně vaše vina. Bude vytahovat kartu oběti a nutit vás pochybovat, zda jste to ve skutečnosti nebyli vy, kdo ublížil jim.
Necítí se jen zklamaní, vinu používají záměrně jako plánovaný tah v šachové partii. Je to záludný způsob, jak vás donutit nést tíhu jejich citového dramatu.
4) Když dva říkají to samé, není to to samé
Manipulátoři také s oblibou překrucují vaše slova, aby změnili význam sdělení. Je to jako hra se slovy, kdy mění pravidla tak, aby vyhovovala jejich záměrům.
Zde je příklad. Řeknou: „Ve vztahu hledám jen pohodu a klid.“ Odpovíte: „Já také. Ale s tebou cítím chaos. Pohodu a klid ti proto těžko dám.“ A tím jste nabili zbraň, kterou drží v ruce: „Aha, nemůžeš mi dát pohodu a klid, takže dáváš chaos. A to ti nevadi. Nedokážu si představit, že někdo žije v chaosu, dává ho, a zároveň mu vadí. Ale i tak to asi jde.“
Tím, že udělají tuto jednoduchou a snadnou věc, vás mohou vykreslit tak, jak zrovna chtějí. Můžete být příliš negativní, obtěžovat je, porušovat jejich práva, překračovat jejich hranice atd. atd. atd.
5) Raněná laň útočí
Jste-li obzvlášť odolní a po bodu č. 3 neopustíte bojovou pozici, mohou začít tvrdit, že neměli tušení, že vám jejich jednání ublíží. Je to plánovaný tah, aby je ostatní viděli v lichotivějším světle.
Teda ale nezlob se na mě, ale trochu to přeháníš, nemyslíš? Já se tady snažím, abychom naše potíže vyřešili. Co pro to děláš ty?
Na druhou stranu ale také rádi zachází do druhého extrému: Banální problém nafouknou do absurdních rozměrů: představte si například, že vylijete trochu kávy na stůl. Máte-li před sebou manipulátora par excellence, bude následovat jedna z tisícovek variant tohoto monologu: „No tak to ti teda pěkně děkuju. Já se tady dělám s večeří, vařím, nosím ti to až pod nos, ani to kafe si nedovedeš udělat sám. A když už i to pro tebe udělám, tak to tady vyleješ, abych to mohla ještě čistit, co? Kdy já jsem naposled dostala večeři od tebe? I pro maminku budu muset zajet na nádraží sama, to je mi jasné.“
Z něčeho obyčejného se stane katastrofa intergalaktického rozsahu – rádi se vytasí s etudou na téma Král(ovna) dramatu, by na sebe upozornili nebo vás zmanipulovali, abyste pro ně něco udělali.
6) Hlava děravá
Pohrávají si s vaší hlavou a nutí vás pochybovat o tom, zda si s vámi vaše paměť nehraje. Gaslighting je manipulátorů hit, protože jste-li už dostatečně zpracovaní jejich dosavadním snažením, nutí vás přemýšlet, jestli neztrácíte kontrolu nad realitou.
Je to skutečně zákeřný a ohavný tah. Jen si uvědomte, kolikrát jste už slyšeli věty jako „To jsem nikdy neřekl,“ „To se nikdy nestalo,“ „Proč si vymýšlíš?“ a podobné?
7) Viktorka u splavu
Manipulátoři často zlehčují to, co udělali – přesouvají tak pozornost od svých činů. Obviní vás, že reagujete přehnaně nebo jste příliš citliví.
Příklad z praxe: „No ano, s Karlem jsem se domluvila na tom, že se potkáme. Ale víš proč? Protože jste nejlepší kamarádi a on tě dobře zná. Máme potíže, chtěla jsem se s ním poradit. Dali jsme si tady víno a povídali jsme si. No a pak už bylo pozdě a Karel už byl unavený, tak jsem mu nabídla, ať tady přespí. No ano, spali jsme v naší posteli, jiná tu není. Proč ti to vadí? O nic přece nejde…ne, samozřejmě jsme spolu nic neměli, teda ale nezlob se na mě, ale trochu to přeháníš, nemyslíš? Já se tady snažím, abychom naše potíže vyřešili. Co pro to děláš ty?“
Pokud vás právě napadlo, že tohle už jsem si vymyslel, pak bohužel – toto je smutný, nicméně nesmyšlený příběh, jehož rozuzlení mi není známo.
Jednalo se o pár, jehož příběh se obdobnými historkami hemžil. Partner si odmítal připustit, že ho jeho milá manipuluje už několik dlouhých let. Jeho stesky jsem po tuto dobu poslouchal a snažil se o to, aby existenci slova manipulace alespoň připustil, čemuž při našem posledním setkání stále statečně odolával, a proto už se v konverzacích tomuto tématu vyhýbáme.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek