Komunikace nejsou jen slova. Pokud chceme druhému člověku něco sdělit, používáme při tom i mimiku, hýbeme rukama a někdy i celým tělem. Důležitou roli ve správném pochopení významu slov hraje také intonace. Albert Mehrabian, profesor psychologie z UCLA, v roce 1971 přišel s tvrzením, že komunikace funguje na základě pravidla 7-38-55, tedy že „sdělení je z 55 % tvořeno řečí těla, z 38 % tónem hlasu a z pouhých 7 % slovy, která zvolíme“. Problém je v tom, že se učíme od dětství porozumět slovům, ale řeč těla často přečíst neumíme. Podle Mehrabianova pravidla by to znamenalo, že nám uniká více jak polovina sdělení. Přitom z řeči těla můžeme zjistit například i to, zda nám druhý člověk lže.
Pozitivní a negativní myšlenky
Pokud se chcete naučit umění řeči těla, můžete začít například tím, že se zaměříte na pohyby rukou. Trénovat můžete i při sledování televizních projevů politiků, jejichž komunikace se neobejde bez častých a výrazných gest. Nizozemští odborníci na psycholingvistiku zkoumali projevy kandidátů amerických prezidentských voleb z roku 2004 a 2008 a zjistili, že v případě, kdy politici vyjadřovali pozitivní myšlenky, prováděli gesta svou dominantní rukou (praváci pravou, leváci levou) a v případě negativních myšlenek gestikulovali naopak méně dominantní paží. Vědci dodávají, že díky tomu můžeme lépe pochopit, jak se mluvčí cítí. Lidé si totiž většinou neuvědomují, že gesty vysílají nějakou zprávu, protože si často ani nejsou vědomi toho, že gestikulují, a dělají to automaticky.
Obrácené dlaně
Při sledování komunikace druhých lidí se můžete zaměřit i na to, kam v jednotlivých momentech směřují jejich dlaně. Lidé jsou zvyklí obracet dlaně směrem k zemi ve chvílích, kdy něco popírají nebo ukončují, a to i nevědomky.
Psychologicky si obvykle chceme hlídat trup, protože tam máme uložené životně důležité orgány. Pokud si tedy někdo založí ruce za hlavou, dává tím najevo, že si je natolik jistý sám sebou, že se nebojí verbálního ani fyzického napadení.
Pokud si někdo položí dlaně před sebe směrem dolů na stůl, měli byste si na něj dát pozor, jedná se totiž o klamné gesto člověka, který má nějaké tajemství a chce si ho udržet. Naproti tomu dlaně směrem vzhůru se používají v kontextech, kdy člověk něco nabízí, dává, ukazuje nebo žádá.
Ruce spojené před ústy
Když mluvčí spojí dlaně před ústy v podobném gestu, jako když se modlí, může to znamenat, že pečlivě zvažuje to, co mu říkáte, a přemýšlí. Pokud ale nechá dlaně před ústy v momentě, kdy sám mluví, je to nedůvěryhodné gesto, které může naznačovat spíše to, že v tu chvíli není upřímný.
Založené paže
Možná jste slyšeli o tom, že ruce překřížené a založené na hrudníku značí odmítavý postoj nebo obranné gesto. Podle experta na řeč těla Darrena Stantona ale nejnovější studie ukazují, že to může znamenat jen to, že si mluvčí chce udělat pohodlí. Je proto důležité sledovat i další signály. Pokud si váš obchodní partner na schůzce založí ruce a pohodlně se opře, nemusíte v tom hledat nic dalšího, pokud je jinak v komunikaci aktivní. Zpozornit byste ale měli v momentě, kdy k tomu semkne prsty k sobě a odvrátí se. V tom případě by to z jeho strany značilo nezájem.
Ruce za hlavou
Když někdo před vámi dá ruce za hlavu a proplete si prsty, je to jasnou ukázkou arogance a přesvědčení „Já jsem král!“. „Psychologicky si obvykle chceme hlídat trup, protože tam máme uložené životně důležité orgány. Pokud si tedy někdo založí ruce za hlavou, dává tím najevo, že si je natolik jistý sám sebou, že se nebojí verbálního ani fyzického napadení. „Je to opravdu velmi namyšlené gesto,“ vysvětluje Stanton. Svým chováním vám tak dává najevo pohrdání a s takovým člověkem byste neměli chtít dále jednat.
Umění číst řeč těla může být zvláště v pracovních vztazích velmi mocným nástrojem, který někdy poslouží podobně jako čtení myšlenek. Ve vlastním zájmu byste se tedy měli snažit v něm zdokonalit. Když včas odhalíte člověka, který k vám není upřímný nebo se snaží něco utajit, může vám to ušetřit nervy a někdy třeba i peníze.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek