Extrémní pohovor může mít řadu podob. Od podivných, osobních i krajně nevhodných otázek až po plnění zadání a úkolů, jejichž podstatou není rozpoznání vašich pracovních schopností, nýbrž snaha vás co nejvíce vyvést z míry a následně pozorovat reakci.
Začal s tím Edison
První zaznamenaný pracovní pohovor, respektive náborový proces, se datuje k roku 1921. A nestál za ním nikdo jiný než proslulý americký vynálezce Thomas Alva Edison. Samozřejmě i před Edisonem byli zaměstnavatelé nuceni rozhodovat o přijetí a odmítnutí kandidátů na pracovní pozice, v té době se ale hledělo spíše na postavení ve společnosti a místo bydliště než na samotné schopnosti a dovednosti.
Sám Edison připravil pro zájemce o pozici odborného asistenta v jeho laboratoři písemný test, čítající 146 otázek. Adepti odpovídali na dotazy typu „Kdo vynalezl vyzrňování bavlny?“ nebo „Kde se narodil Napoleon?“. Druhá část pohovoru zahrnovala konzumaci polévky, což můžeme bez velkého otálení označit za první extrémní pohovor svého druhu. Edison totiž vyloučil všechny uchazeče, kteří si před ochutnáním polévku osolili a opepřili. Takoví lidé podle něj přikládali větší váhu domněnkám než samotným faktům, a proto se pro danou práci v žádném případě nehodili.
Dalo by se předpokládat, že za více než sto let se způsob vedení pohovorů posunul vpřed, není to však tak úplně pravda. A ačkoliv extrémní pohovory byly na vrcholu okolo roku 2010, a to především ve Spojených státech amerických, ani dnes nejsou podivné dotazy a úkoly zaměstnavatelů během přijímacích pohovorů ničím výjimečným – právě naopak.
Podivné praktiky
Společnost Google byla v minulosti známá tím, že žadatele o zaměstnání stavěla před nejrůznější hádanky a hlavolamy. A některé z nich byly opravdu bizarní. Pokud jste chtěli pro technologického giganta pracovat, během pohovoru nebylo nezvyklé dostat za úkol vymyslet, jak byste se za 60 sekund dostali ven z mixéru, do kterého jste byli vhozeni po tom, co vás někdo zmenšil na velikost mince.
Některé extrémní techniky mají svůj význam. Příkladem může být šéfkuchař, který nesleduje techniku vaření uchazečů, ale jejich přístup k vaření. V případě, že s použitými surovinami nakládají s respektem, mají napůl vyhráno.
Prostě taková běžná situace, která se každému z nás stane minimálně čtyřikrát do týdne. V Google od těchto praktik nakonec upustili, protože světe, div se: způsob řešení těchto úkolů neodpovídal pracovním schopnostem testovaných jedinců.
Za extrémní taktiku je považován i tzv. test hrnkem kávy. Když je použita, osoba pověřená náborem trvá na tom, abyste si k pohovoru dali nějaký nápoj. Jestliže po sobě hrnek nebo případně sklenici neodnesete a neumyjete, rovnou se s nabídkou pozice rozlučte. Další praktiky podobného rázu, přiznané některými šéfy firem, manažery a personálními specialisty, zahrnují i opíjení uchazeče, žádosti o předvedení tanečních kreací nebo otázky typu „Jako jaký dinosaurus se cítíte?”. Většina z nás se asi shodne na tom, že jestli si připadáte jako stegosaurus nebo pterodaktyl, má při výkonu jakékoliv práce mizivou vypovídající hodnotu. Možná až na paleontology.
Existují ale i extrémní techniky pohovorů, které mají svůj význam, a nejedná se pouze o prapodivnou formu šikany člověka, který si chce za pomoci svých dovedností vydělat peníze v nějaké firmě. Příkladem může být šéfkuchař, který dá uchazečům za úkol uvařit omeletu, ale vůbec nesleduje jejich techniku vaření. Sleduje totiž jejich přístup k vaření. V případě, že uchazeč nakládá s použitými suroviny s respektem a snaží se vajíčka „vyždímat“ do poslední kapky, má napůl vyhráno.
Dnes už spíše rarita
Pokud zrovna hledáte novou práci a výše zmíněné praktiky vás vyděsily, můžete být (s největší pravděpodobností) klidní. Drtivá většina zaměstnavatelů tyto triky už v roce 2024 nevyužívá, nebo alespoň ne v České republice. Samozřejmě ale můžete narazit na někoho, kdo si přečetl tento článek a nechá vás tančit v kanceláři těsně předtím, než vám oznámí, že pozici vám nemůže nabídnout, protože jste po sobě neumyli skleničku s vodou.
Reklama
foto: Openart, zdroj: Shortform