Vaši přátelé se pravděpodobně čas od času baví i bez vás. Jaký pocit ve vás tahle věta vyvolává? Mnoho lidí okamžitě dostane strach, že o něco důležitého přijdou. Takové obavy známe pod pojmem FOMO. Nové výzkumy však dle magazínu Washington Post naznačují, že vynechání události už se nemusíme bát, právě naopak. Můžeme si ho užít.
Tady je tedy jeden z receptů, jak se v novém roce cítit lépe – zkuste přetvořit pocity FOMO v JOMO (joy of missing out) – radost z toho, že jste o něco přišli. „JOMO nám připomíná, že se nejen nemusíme bát, že nám něco důležitého unikne, ale že si tohle meškání můžeme ve skutečnosti užít,“ řekla Washingtonu Post Tali Gazitová, docentka na izraelské Bar-Ilanově univerzitě.
Výzkum JOMO se nyní zaměřuje zejména na dopady sociálních médií. Můžeme jej však zařadit i do zbytku našeho života – jednoduše tak, že si začneme vybírat, kam chceme chodit, a kam ne. JOMO na nás může mít velmi dobrý vliv, protože se díky němu přestáváme zabývat ostatními lidmi.
„JOMO je vlastně schopnost být tady a teď,“ vysvětluje Gazitová. „Umět si užívat to, co právě děláte, aniž byste se dívali doleva a doprava a žárlili nebo se báli, že vám něco unikne.“
Cizinci všude kolem
FOMO tu je už dlouhé roky, nicméně jeho výskyt se zvýšil spolu s rozmachem internetu a sociálních sítí. „FOMO existovalo už dříve, ale nebylo tak výraznou součástí našich zkušeností,“ řekl Washingtonu Post Chris Barry, profesor psychologie na Washingtonské státní univerzitě.
Většinou jsme příliš zaměstnáni životy ostatních. Snažte se vytvořit prostor, v němž se budete zabývat jen svým vlastním životem.
Díky sociální médiím můžeme neustále sledovat nejzajímavější momenty ze života spousty dalších lidí a srovnávat jejich životy s tím naším. Výzkumy ukazují, že vyšší míra FOMO je spojena s nižším sebevědomím, nižší životní spokojeností a větší osamělostí. „Jsme vystaveni většímu počtu lidí než dříve. Přitom tyto jedince vůbec neznáme, neznáme jejich příběhy,“ upozorňuje Gazitová.
Čtvrtého října roku 2021 se stalo něco nečekaného. Na několik hodin došlo k výpadku služeb sítí Facebook, Instagram, Messenger a WhatsApp, což narušilo životy miliard lidí. Výpadek však také posloužil jako přirozený experiment, jak lidé emocionálně reagují na to, že zůstanou bez sociálních médií.
Během dvou dnů po výpadku se Gazitová a její student Tal Eitan zeptali 571 dospělých na jejich pocity z této zkušenosti. Výzkumníci původně očekávali, že odhalí pocity stresu a FOMO, což se pak skutečně potvrdilo. Překvapivě však v některých volitelných otázkách psalo mnoho lidí i o úlevě a radosti, kterou pociťovali, když nebyli napojeni na sociální média a dění ostatních, uvádí studie.
Někteří dokonce přímo odkazovali na JOMO, které ještě donedávna nebylo důkladně zkoumáno. „Mnoho lidí se opravdu bavilo, povídali si se svými partnery či přáteli a dělali další věci, například vařili či sportovali,“ uvedla Gazitová.
Jak pěstovat JOMO?
Sociální média i přes své mnohé nedostatky poskytují skvělou možnost, jak navázat s druhými kontakt. „JOMO neznamená vyhýbat se těmto kontaktům úplně nebo se izolovat od ostatních,“ zdůrazňuje Barry. „Jde jen o záměrné vytvoření prostoru samoty, ve kterém si můžeme znovu dobít energii.“
Svět je příliš rozsáhlý a rozmanitý na to, aby jeden člověk během života zažil vše, co nabízí, ať už se snaží sebevíc. Vychutnávejte si tedy to, co zrovna děláte, aniž byste řešili, čím se zabývají ostatní.
- Pravidelné odpojení: Klíčem k dosažení JOMO může být cílevědomost. Výpadek Facebooku lidé nečekali, přesto u některých JOMO podpořil. Gazitová však zjistila, že lidé, kteří se dokázali od sociálních médií odpojit záměrně, měli ještě vyšší psychickou pohodu ve srovnání s těmi, kteří se k tomuto odpojení sami nerozhodli, například byli požádáni odložit telefon při vyučování.
- Ochranné strategie: „Abyste snížili přitažlivost sociálních médií, vyzkoušejte ochranné behaviorální strategie, inspirované výzkumem závislostí, jako je vypínání oznámení, nastavení limitů pro určité aplikace nebo vypínání zařízení na noc,“ doporučuje Barry.
- Vědomá pozornost: Pěstování JOMO neznamená detox od sociálních médií nebo úplné odpojení se od života ostatních. Místo toho si více všímejte toho, jak sociální média používáte, a „přemýšlejte o tom, jaké emoce ve vás různý obsah vyvolává. Pak zvažte, co je pro vás prospěšné, a co ne,“ doporučuje Barry. „Většinou jsme příliš zaměstnáni životy ostatních. Snažte se vytvořit prostor, v němž se budete zabývat jen svým vlastním životem,“ doporučuje Gazitová.
- Reálný pohled na věc: Svět je příliš rozsáhlý a rozmanitý na to, aby jeden člověk během života zažil vše, co nabízí, ať už se snaží sebevíc. Vychutnávejte si tedy to, co zrovna děláte, aniž byste řešili, čím se zabývají ostatní.
Reklama
foto: Vygenerováno pomocí Freepik.com, zdroj: The Washington Post