Mikropodvádění může lásce prospět. Ale jen za určitých podmínek

Nevěra bývá považována za jasné porušení důvěry a hlavní příčinu rozpadu vztahu. Hranice se ale může rozostřit, pokud jde o menší, zdánlivě neškodné překračování linie, známé jako mikropodvádění. A co když toto mikropodvádění není varovným signálem, ale může vašemu vztahu prospět? Kliničtí psychologové Helen Robertsonová a Shahn Baker Sorekli v epizodě podcastu Healthy-ish serveru Body+Soul v rozhovoru s moderátorkou Felicity Harleyovou převracejí scénář nevěry a radí, jak se k mikropodvádění postavit čelem.

Mikropodvádění může zahrnovat aktivity, jako je například lajkování příspěvku bývalého partnera na Instagramu, udržování starého profilu na Tinderu nebo flirtování s kolegou po Slacku. I když tyto činy nemusí nutně představovat nevěru, lze je považovat za jistou formu zrady – zejména pokud jeden z partnerů ví, že by se kvůli tomu mohl dostat do problémů, a nepřizná se, píše Body+Soul. Někteří odborníci však naznačují, že spíše než jako negativní jev může být mikropodvádění příležitostí k růstu a sebereflexi ve vztahu.

Pokud jste si trochu zaflirtovali s číšníkem, kterého už nikdy neuvidíte, může to být v pořádku, ale pokud se jedná o opakované flirtování s kolegou v práci, vydáváte se po nebezpečné cestě.

Robertsonová a Baker věří, že klíčem k tomu, aby se z mikropodvádění stala pozitivní zkušenost, je transparentnost a otevřená komunikace. Pokud se partner chová tak, že by to mohlo být chápáno jako narušení důvěry, je nezbytné o tom otevřeně a upřímně hovořit. To podle párových terapeutů může pomoci odkrýt základní problémy ve vztahu, včetně hranic, sebevyjádření nebo emocionálních potřeb.

I když například otázka flirtování bývá komplikovaná, může představovat příležitost k prozkoumání pocitů a nastavení vhodných hranic. „Kvůli flirtování byste se neměli nutně cítit provinile, nicméně pocit viny se většinou dostaví a naznačuje: 'Nepřekročil jsem hranici?',“ vysvětluje Robertsonová. Pocit viny spojený s mikropodváděním tak můžete vzít jako příležitost k náhledu na sebe sama i partnera.

Transparentnost je klíčová

Tato příležitost ovšem závisí na transparentnosti a zpracování emocí, stejně jako na rozpoznání případných vzorců mikropodvádění. „Pokud jste si trochu zaflirtovali s číšníkem, kterého už nikdy neuvidíte, může to být v pořádku, ale pokud se jedná o opakované flirtování s kolegou v práci, vydáváte se po nebezpečné cestě,“ upozorňuje Baker.

Při orientaci v mikropodvádění na sociálních sítích a digitálních platformách zůstává klíčová transparentnost. Pokud jsou oba partneři ohledně svého jednání otevření a upřímní, není třeba se obávat. Pokud se však partner chová tajnůstkářsky, například odkládá telefon displejem dolů nebo maže zprávy na Instagramu, může to být důvod k obavám. Baker naznačuje, že vyhýbavé chování může vést k dalšímu mikropodvádění a potenciálně se stát i bránou k plné nevěře.

Vhodná reakce

Pokud má člověk podezření, že v jeho vztahu dochází k mikropodvádění, je důležité na to co nejdříve upozornit. Baker zdůrazňuje, že je potřeba diskutovat o jakémkoliv chování, které by mohlo být považováno za narušení důvěry, a to i v případě, že druhý partner má pocit, že nedělá nic špatného. To umožní otevřenou komunikaci a zabrání tomu, aby chování přerostlo v něco významnějšího, dodává.

Klíčem k tomu, aby se z mikropodvádění stala pozitivní zkušenost, je transparentnost a otevřená komunikace. Pokud se partner chová tak, že by to mohlo být chápáno jako narušení důvěry, je nezbytné o tom otevřeně a upřímně hovořit. To podle párových terapeutů může pomoci odkrýt základní problémy ve vztahu, včetně hranic, sebevyjádření nebo emocionálních potřeb.

Pokud je partner přistižen při mikropodvádění, je také důležité vhodně reagovat. Robertsonová poznamenává, že ačkoliv mít profily na seznamovacích aplikacích nebo zůstávat v kontaktu s bývalým partnerem je stále běžnější, vztah může epizodu mikropodvádění přežít, pokud je reakce transparentní a empatická. Prvním krokem je podle ní přiznat se k tomuto chování, tolerovat partnerovy emoce a dát mu prostor, aby si je zpracoval. Pro obnovení důvěry je také nutné zavázat se k transparentnosti do budoucna.

Mikropodvádění sice nemusí být tak škodlivé jako úplná nevěra, ale i tak může narušit důvěru a intimitu ve vztahu. Pokud se k ní však přistupuje s vědomím a respektem, může být také příležitostí k růstu a sebereflexi. Klíčem k orientaci v tomto složitém terénu je vždy komunikace, upřímnost a empatie, zdůrazňují terapeuti.