Podle průzkumu Češi patří ke třetině národů, pro které jsou přátelé obecně méně důležití než pro obyvatelé západních zemí. Naštěstí se tato tendence od 90. let postupně mění. Pro mě osobně je to však téma, nad kterým se zamýšlím často. Ke kamarádům z dětství mám daleko a člověk přece jen potřebuje někoho, kdo pro něj bude dostupný nejen na telefonu, ale i osobně v rozumné geografické vzdálenosti.
V mládí byl člověk zvyklý na intenzivní přátelství, kdy jsme byli s kamarády od rána do večera. V dospělosti máme partnery, chodíme do práce, na obědy s kolegy a naše potřeba intimních kamarádství pomalu mizí. Nicméně v momentě, kdy jsme například na mateřské/rodičovské dovolené, dost často začínáme opět pátrat, s kým smysluplně trávit čas. Z mého pohledu je to těžší, protože máme už osobnost vyformovanou, se zažitými zvyky, návyky, názory, takže najít „spřízněnou duši“ je mnohem náročnější.
Pokud máte zájem o filozofii, ekonomii nebo politiku, univerzity často pořádají přednášky a diskuse pro veřejnost. To může být skvělá příležitost k setkání s novými lidmi.
Námi oslovený profesor psychologie Radek Ptáček osvětluje: „V každém životním období máme různé životní úkoly i schopnosti. Navazování nových vztahů je úkol pro děti a mladé lidi. S věkem naše schopnosti v této oblasti klesají. Navíc v mladém věku jsme otevřeni novým myšlenkám, výzvám a vztahům a to s věkem klesá. Čím jsme starší, tím méně radši se pouštíme do nových věcí. Jsme opatrnější, máme svoje vlastní zájmy a často chceme mít i svůj klid. Naše flexibilita klesá. To vše přispívá k tomu, proč je tak moc důležité v dospělosti nejen nové vztahy navazovat, ale i udržovat.“ Nová přátelství jsou také náročná na čas. Podle vědců se ze známého stane kamarád až po více než 164 společně strávených hodinách.
Vstříc novým kamarádům
Samozřejmě záleží na člověku, ale asi mi dáte za pravdu, že není úplně běžné, že se s vámi dá často někdo jen tak do řeči, i když se to někdy vyloženě nabízí. Například na dětském hřišti, při čekání na děti ve školce, ve frontě v supermarketu. Často to vypadá, že oslovení neznámého člověka je až něco nepatřičného a dostáváme se do podezření, že tím snad něco sledujeme.
I když tedy může být po třicítce těžší najít nové kamarády, stále existuje možnost spojit se s lidmi, kteří sdílejí vaše zájmy a hodnoty. Ať už je to přes koníčky, práci nebo jiné aktivity, přátelství může vzniknout v nečekaných okamžicích.
Reklama
Zde je několik tipů, jak na to:
Říkejte více „ano“: Máte tendence hledat důvody, proč někam nejít? Zapomeňte na to a buďte otevření. Pokud vás někdo někam pozve, tak jděte. Opusťte komfortní zónu a prozkoumejte nové příležitosti.
Dobrovolničte: Zapojte se do dobrovolnických aktivit v souladu s vašimi vášněmi. Dobrovolnictví vás nejen spojí s podobně smýšlejícími jednotlivci, ale také vám umožní něco vrátit komunitě.
Navštěvujte umělecké galerie, koncerty a muzea: Navštěvujte vernisáže, koncerty nebo výstavy v uměleckých galeriích. To je skvělá příležitost k setkání s lidmi, kteří mají podobné zájmy.
Jděte na přednášky: Pokud máte zájem o filozofii, ekonomii nebo politiku, univerzity často pořádají přednášky a diskuse pro veřejnost. To může být skvělá příležitost k setkání s novými lidmi.
Zapojte se do nového koníčku: Zkuste novou aktivitu, která vás vyvede z vaší komfortní zóny. Může to být kurz, který vás intelektuálně rozšíří, nebo jen něco odlišného od vašich obvyklých činností.
Poznejte své sousedy: Sami se zapojte, nebo se běžte podívat na sousedské slavnosti. Co takhle Zažít město jinak?
I když se zdá, že dospělost nám přináší v navazování vztahů více překážek, není to nemožné. Je důležité, abychom zůstali otevření a proaktivní. Každé setkání může být příležitost potkat se se zajímavými lidmi. Stačí se ptát, naslouchat. Zároveň je důležité přijmout fakt, že v dospělosti nejspíš už nenavážeme tak hluboké přátelství, jako to bylo v dětství. Jak trefně podotknul psycholog Radek Ptáček, je dobré se zaměřit i na to, abychom stávající přátelství udržovali a podporovali.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek