Sejde z očí, nesejde z mysli. Po rozchodu doporučuji myšlenkovou sebekázeň, říká psycholožka

Možná jste zrovna čerstvě po rozchodu a také máte něco, co vám neustále připomíná bývalého partnera – a to už není tak příjemné. Licencovaná psycholožka Michele Lenová v rozhovoru pro Cosmopolitan říká, že odpoutat se od minulosti může být složité, protože náš mozek nezpracovává lásku vždy logickým způsobem, a i když chápete racionální důvody rozchodu, naše tělo si stále může uchovávat vzpomínky na minulost. „V případě rozchodů neplatí, že ‚sejde z očí‚ sejde z mysli‘,“ podotýká.

Proč je tak náročné na naše partnery zapomenout? „Základním důvodem je to, že jsme s nimi měli vytvořené citové pouto. Zažili jsme spolu mnoho hezkého, co nám přinášelo pocit pohody, radosti a bezpečí. V rámci vztahu jsme také obvykle prožívali pocit jedinečnosti,“ vysvětluje pro Flowee psycholožka Radana Rovena Štěpánková. 

„Přetržení citového pouta nám způsobuje bolest a je často doprovázeno pocitem, že už nikdy s nikým nezažiji něco podobně krásného a jedinečného. Jindy je rozchod provázen nedorozuměními a v člověku zůstává pocit nedořešeného, pocit, že nebyl pochopen,“ dodává Radana další důvody, proč je tak těžké jít po rozchodu dál. 

Vezměte si zpět svou sílu

Po rozchodu tedy Radana doporučuje snažit se takzvaně vzít si zpět svou sílu: „Tím mám na mysli uvědomit si na úrovni rozumové, citové i fyzické síly, že naše existence není podmíněna fyzickou přítomností té konkrétní bytosti v našem životě. Jednoduše řečeno, je třeba si uvědomit na všech úrovních, že jsme samostatná jednotka a dokážeme si zařídit spokojený život, i když jiný, než jsme si představovali. Může být efektivní vzít to jako životní výzvu, která nás má něčemu konstruktivnímu naučit – právě třeba té samostatnosti,“ říká. 

Dále je podle ní zásadní naučit se alespoň částečně zvládat sebedestruktivní pocity, pokud se začnou objevovat – patří mezi ně křivda, pocit viny, pocit odmítnutí, opuštění, ponížení, zrady, nespravedlnosti…

„Doporučuji myšlenkovou sebekázeň – to znamená uvědomit si, že myšlenky řídím já, nikoliv ony mne – pokud se nutkavě vracím do minulosti a k partnerovi, žiji mimo přítomný okamžik, a to mi neprospívá. Doporučuji skutečně se rozhodnout, že se v tom nechci utápět, a když se přistihnu, že myšlenky se zase cyklí, můžete si tlesknout před očima jako symbol pro zastavení myšlenek.“

Dále Radana doporučuje začít si tvořit nové aktivity, které přinesou spokojenost. „Nedoporučuji nutkavou aktivitu, je vhodné vyvážit klid, kdy si dopřeji emoční uzdravování o samotě, s aktivitou společenskou a sportovní,“ říká. 

Pokud chcete další tipy, můžete se inspirovat těmi níže uvedenými, které jsme našli na zahraničních webech...

1) Odstraňte věci, které vám expartnera připomínají

„Naše myšlenky vznikají na základě spouštěčů, které nám připomínají aktuální zážitek, jednotlivce, předchozí událost,“ vysvětluje pro Cosmopolitan psychoterapeut Nicholas Hardy. Záměrné oddělování se od těchto neustálých připomínek je tak podle něj nesmírně důležité, pokud tedy chcete na někoho přestat myslet. 

To samozřejmě neznamená, že byste už nikdy nesměli vstoupit do restaurace, kam jste chodili s bývalým. Ale pokud tam budete chodit každý čtvrtek v osm večer, jako jste to dělali spolu, pravděpodobně vám to příliš neprospěje.

2) Stanovte si hranice

Není vždy snadné kontrolovat, kam se vaše mysl ubírá, může vám ale pomoci, pokud si s bývalým stanovíte hranice. „Na začátku rozchodové fáze si jasně řekněte, co od svého bývalého potřebujete, a co ne, aby byl postup vpřed snesitelnější,“ říká pro Cosmopolian odbornice na randění Vanessa Russellová. „Dejte mu najevo, že nechcete, aby vám volal/psal, nebo za jakých okolností je v pořádku, když se vám ozve,“ dodává.

3) Dopřejte si čas

I když to zní jako klišé, nemůžete čekat, že na bývalého zapomenete přes noc. Nebojte se tímto procesem uzdravování postupovat pomalu. „Je zdravé strávit po rozchodu nějaký čas prožíváním spousty myšlenek o vztahu a vašem bývalém,“ ujišťuje v rozhovoru pro Cosmopolian traumatologická terapeutka Angela Amiasová. „Čím více času a prostoru si na to dáte, tím snadněji se budete moci posunout dál ve svém životě i v budoucích vztazích,“ dodává. Pokud se budete příliš soustředit na to, proč vám trvá tak dlouho, než na někoho přestanete myslet, budete na něj pravděpodobně myslet o to víc.

4) Mějte soucit sami se sebou

Pořád se vám nedaří na něj přestat myslet? Licencovaná terapeutka Alison McKleroyová pro Cosmopolitan doporučuje být k sobě laskavý a trpělivý – stejně jako byste byli laskaví k příteli. „Jaké povzbuzení a laskavá slova byste nabídli své nejlepší kamarádce, která se těžce vyrovnává se svým rozchodem? Teď je řekněte sami sobě. Stejně jako kdokoli jiný si zasloužíte soucit, pochopení a laskavost,“ vyzývá.

Místo toho, abyste na sebe byli přísní kvůli tomu, že na bývalého stále myslíte, což je ostatně naprosto normální, zkuste si opakovat věty jako „Překonáš to“ nebo „Je v pořádku, že se tak cítíš“.

5) Rozptylte se

Jedním z nejlepších způsobů, jak na někoho přestat myslet, je vzít tuto energii a přesměrovat ji do vytváření něčeho nového. „Najděte si věc, která vám vyhovuje, a nechte ji být vaší terapií,“ radí Lenová. „Miluji hot jógu, protože se díky ní cítím emocionálně i fyzicky zdravá. Pomoci zmírnit napětí může i běh. Nebo si vezměte dovolenou – může být velká nebo malá, ale změna prostředí vám dá prostor přemýšlet bez neustálých připomínek vašeho bývalého. Je to váš čas na vytvoření nových vzpomínek,“ ilustruje.

6) Vypište se z toho

Psaní může být pro někoho klíčem k tomu, aby se zbavil určitých myšlenek. „Pusťte si skvělou hudbu, nalijte si sklenku oblíbeného vína a přiložte pero k papíru. Je úžasné, jak se vám uleví, když si dovolíte vzít myšlenku na vědomí, procítit ji a zapsat,“ říká Cosmopolitanu dohazovačka Jaida Pervisová.

A nakonec pro ty, pro které je tato cesta obzvláště náročná, může být transformující konzultace s odborníkem na duševní zdraví, který má s řešením podobných situací zkušenosti a dokáže nabídnout nástroje a strategie pro jejich zvládnutí.

foto: Se svolením Radany Roveny Štěpánkové, zdroj: Autorský článek