Poprvé Katka letěla se psem ze Švédska, odkud si přivezla svoji fenku peruánského naháče Reevu, která se narodila až za polárním kruhem. „Chovatelka Linda za mnou jela s Reevou a její maminkou čtrnáct hodin vlakem až na Stockholmské letiště, kde jsme se setkaly. Odtud jsem se štěňátkem letěla zpět do Prahy. Reeva ten den viděla opravdu hodně věcí poprvé – třeba trávu, protože se narodila na sněhu. Tehdy ještě vážila pět kilo, takže se mnou mohla cestovat na palubě a cestu zvládla na jedničku,“ vzpomíná na první společné letecké zážitky Katka Kůrková, která se více než deset let věnuje tréninku psů.
Kam nejdál jste se psem letěla?
Mám dva psy, ale létám jen s Reevou. Pravidelně ji beru na zimní dovolené za teplem. Nejdále jsem s ní byla na kanárském ostrově Fuerteventura. Let trvá asi pět hodin.
Když psa bereme do letadla, co bychom měli zohlednit?
Doporučuji zvážit, proč chci psa brát vlastně s sebou a jestli je to v jeho zájmu, nebo si to spíš přeji já. Typická letní dovolená – horko, písčité pláže, málo stínu a chození po městě – je pro většinu psů nevhodná a budou spokojenější v Čechách na hlídání. Plánujete-li pěší výlety po místní přírodě, nebo třeba pronájem domku a klidnější program, pes to jistě ocení víc.
Velkou pozornost je třeba věnovat krátkolebým plemenům, která jsou některými společnostmi přímo zakázána, protože mívají problémy s dýcháním a hrozí jim tedy potíže spojené s termoregulací.
Velkou roli při rozhodování hraje také délka letu a samotného pobytu v cizině – osobně bych napoprvé psa do letadla nebrala na dovolenou kratší než tři týdny, protože nevíme, jak pes let zvládne a kolik dní se bude aklimatizovat v novém prostředí. Finančně u jedno až dvoutýdenních cest vyjde levněji pobyt v psím hotelu než letenky a další náklady spojené s cestováním.
Velkou pozornost je třeba věnovat krátkolebým plemenům, která jsou některými společnostmi přímo zakázána, protože mívají problémy s dýcháním a hrozí jim tedy potíže spojené s termoregulací. Staří nebo nemocní psi nebývají vhodnými kandidáty na létání z podobných důvodů.
Co vše je nutné před takovou cestou zařídit?
Pro státy EU je to celkem snadné. Stačí čip, pas a očkování proti vzteklině. Štěňata do dvanácti týdnů mají z očkování výjimku. Mimo Evropskou unii má každá země svoje vlastní podmínky, které je potřeba pečlivě prostudovat. Nezapomeňte také zjistit podmínky ČR pro návrat z této země domů. Komplet informace najdete na webu Státní veterinární správy. Leteckou přepravku si člověk zajišťuje sám a je třeba mít plán, jak s ní naložit v cílové destinaci – pronajmout si z letiště dostatečně velké auto, nebo zjistit jiné možnosti dopravy.
Za jakých okolností smíte mít psa u sebe a kdy musí být v zavazadlovém prostoru?
Každá letecká společnost má jiná pravidla, většinou ale na palubu smí pejsci, kteří i s přepravní taškou váží maximálně 7 kilogramů. Větší psi musí v přepravce do zavazadlového prostoru, kde bývá váhový limit 32 kilogramů i s přepravkou, což znamená, že přepravíme psa vážícího maximálně asi 22 kilogramů. Nízkonákladové společnosti většinou psy nepřepravují vůbec.
Ani dobrý trénink u některých pejsků nestačí. Pokud se psík bojí cizích lidí, nových prostředí, neumí být sám bez majitele, nebo je citlivý na změny, raději ho nechte doma.
Jak psa na přepravu v zavazadlovém prostoru připravit?
Cestu letadlem z pohledu psa rozděluji na tři části – cestu na letiště a pobyt v letištní hale, přesun přepravky (se psem zajištěným uvnitř) do letadla a samotný let. Na první část se dá tréninkem připravit velmi dobře, na druhou téměř vůbec a na tu poslední nám příprava může dost pomoci.
Hodně ale bude záležet na konkrétním psovi, jestli je vhodným adeptem pro cestu letadlem. Ani dobrý trénink u některých pejsků nestačí. Pokud se psík bojí cizích lidí, nových prostředí, neumí být sám bez majitele, nebo je citlivý na změny, raději ho nechte doma.
Pomáhá psovi nějaký povahový rys? Měl by být asi psychicky odolný.
To bezesporu. I přes všechnu přípravu je létání pro psa zátěží. Když psa zajištěného v přepravce odevzdáte zaměstnanci letiště, začíná ta nejnáročnější část celé cesty. Cizí lidé manipulují s přepravkou a vezou ji z haly až k letadlu, kde následuje naložení a zajištění přepravky. Tady záleží jen na zaměstnancích letiště, jak opatrně budou s přepravkou zacházet. Toto trvá při hladkém průběhu jen asi půl hodiny, ale je to pro psa velmi stresující a nesrozumitelná situace.
Co se děje pak?
V momentě, kdy je přepravka bezpečně umístěna v prostoru letadla a už se s ní nehýbe, může pes začít odpočívat. Pokud jsme psa dobře naučili na přepravku, bude to pro něj poměrně známá situace. Musí ale být schopný se bez naší přítomnosti zklidnit po náročném přesunu. Tady tedy musím zmínit nezbytnou dovednost pro cestu letadlem – schopnost psa vyrovnat se s novými stresovými situacemi a bez naší přítomnosti zátěž „rozdýchat“.
Každý pes má jinak stabilní nervovou soustavu, u některých dostaneme tuto schopnost téměř zadarmo a u jiných nikdy nedosáhneme takové úrovně, aby zvládli cestu letadlem v klidu. Schopnost zvládat zátěžové situace je úzce spjatá s genetikou, temperamentem, historií a současným životním stylem psa. Obecně na tom s cestováním bývají lépe psi, kteří jsou vedeni k nějakému psímu sportu či aktivitě pomocí moderního etického tréninku.
Když psa zajištěného v přepravce odevzdáte zaměstnanci letiště, začíná ta nejnáročnější část celé cesty. Cizí lidé manipulují s přepravkou a vezou ji z haly až k letadlu, kde následuje naložení a zajištění přepravky. Tady záleží jen na zaměstnancích letiště, jak opatrně budou s přepravkou zacházet. Toto trvá při hladkém průběhu jen asi půl hodiny, ale je to pro psa velmi stresující a nesrozumitelná situace.
Můžeme mu nějak pomoci třeba tišícími léky? Nebo přírodními preparáty?
Vždy je třeba vzít v potaz konkrétního psa, jeho povahu a psychickou stabilitu. Jsou psi, pro které létání nikdy vhodné nebude. Přírodní doplňky můžou psa podpořit ve zvládnutí stresové situace, ale nenahradí kvalitní pozitivní trénink. Doporučuji psa před cestou fyzicky unavit do příjemné únavy, ale nikoliv do vyčerpání. Tak, aby se mu v letadle dobře spalo, ale měl ještě kapacitu na zvládnutí nových zážitků. Léky sice můžou mít svoje místo v řešení problémového chování u psů, létání ale do této kategorie rozhodně nepatří.
Letecké společnosti prý léky dokonce nedoporučují, je to tak?
Sedace je některými leteckými společnostmi výslovně zakázána, jiné ji pouze nedoporučují. Sedace může ovlivnit termoregulaci, kterou pes při velkých změnách teplot potřebuje, stejně tak psovi ztíží vyrovnání s tlakem a pohybem přepravky – to vše zvyšuje riziko zdravotních potíží. Nevíme také, jak přesně dlouho bude lék na psa účinkovat. Navíc některé „uklidňující“ léky psa vypínají pouze fyzicky – hlava psa zůstává zapnutá, což může způsobit ještě větší stres. Doporučuji držet se přírodních doplňků.
Jak se při dlouhodobém letu řeší jídlo a voda?
Vodu by pes měl mít přístupnou po celou dobu letu. Já to řeším pomocí zmrzlé vody v misce, která postupně rozmrzá – jinak by se vylila už při nakládání do letadla. U letů po Evropě pes jídlo nepotřebuje, i když v podmínkách společnosti může být vyžadováno. U delších cest s přestupem zaměstnanci letiště vyndají psa z přepravky a dají mu najíst a napít, ale tomu bych se snažila vyhnout, protože je to další manipulace cizími lidmi, která bude pro většinu psů stresující a riziková. Tam bych osobně volila radši delší přestup s checkoutem, kde si psa na přestupním letišti vyzvednu, strávíme spolu půlden či den mimo letiště a pak pokračujeme v cestě dál.
Psychika psa je jedna věc. Ale on asi i páníček to nese docela těžce, že? Jak pracovat sám se sebou?
Obzvláště poprvé pracuje psychika člověka na plné obrátky. Já jsem byla celých pět hodin v letadle jako na drátkách, neustále jsem kontrolovala hodiny a představovala si různé katastrofické scénáře.
Pomůže nám, když víme, že máme pádný důvod, proč s sebou pejska bereme, a víme, že jsme pro jeho přípravu udělali maximum. Doporučuji ptát se zaměstnanců a letušek, jestli je pejsek naložený a jak se mu daří, a pokud narazíte na neochotu, nebojte se zeptat znovu někoho jiného, kdo pro vás bude mít pochopení.
Doporučuji psa před cestou fyzicky unavit do příjemné únavy, ale nikoliv do vyčerpání. Tak, aby se mu v letadle dobře spalo, ale měl ještě kapacitu na zvládnutí nových zážitků.
Nakonec přidáváme několik Katčiných tipů
Jak připravit psa na let:
1. Pobyt v letecké přepravce
Začněme tréninkem na pobyt v letecké přepravce – odpočinek v kleci či přepravce učím svoje pejsky hned od štěňátka, takže je to pro ně bezpečné a známé místo a kontext, kterému rozumí. U dospělého psa trvá nácvik zpravidla déle, a tak je třeba začít s dostatečným předstihem, ideálně v řádu měsíců.
2. Venčení na povel
Pes ve stresu se zapomene vyvenčit, a tak se hodí mít nacvičeno čůrání na povel a vědět, za jakých podmínek je pes vyvenčení schopný. Ne každý pes to umí např. na betonu, a tak je třeba na letišti najít trávu, aby měl plnohodnotnou příležitost si těsně před odletem ulevit. Slovní povel mu pomůže v neznámém prostředí připomenout, co po něm chceme.
3. Fungování v rušných místech
Blízkost cizích lidí, psů, pobíhající děti, kufry na kolečkách, pípající letištní vozítka, vnitřní prostor plný zvuků a pachů podobný nádraží či nákupnímu centru. Na to vše můžeme pejska připravit pečlivým tréninkem již od štěňátka a čekání v odletové hale před nástupem do přepravky pro něj bude hračka.
Reklama
4. Základní poslušnost
Chůze na prověšeném vodítku, ignorování kolemjdoucích, pozornost na majitele, reakce na jméno. To jsou věci, které se nám budou při cestování velmi hodit, protože kromě psa potáhneme ještě kufry a přepravku. Pomocí těchto cviků můžeme vždy říct pejskovi, co od něj potřebujeme, a nové situace pro něj budou lépe čitelné.
5. Klidné čekání
Klidné čekání a odpočívání je jeden ze základních kamenů tréninku psa a při cestování je to nezbytná záležitost. Pomalá fronta na check-in, dlouhá čekání, odložení na místě, když potřebuji obě dvě ruce na sundání koleček z přepravky. Tady všude náš pes bude potřebovat znát koncept klidného čekání, aby situaci rozuměl, zůstal v pohodě a nezačal kňučet, štěkat, nebo tahat na vodítku.
foto: Se svolením Kateřiny Kůrkové, zdroj: Autorský článek