Léto znamená dlouhé dny, dovolené i čas strávený s rodinou nebo přáteli. Často je také obdobím, kdy klesají nároky každodenní rutiny – zejména pro děti a rodiče. Počáteční úleva díky tomuto nestrukturovanému času se ale může posléze přetavit v nudu. A ačkoliv nám nuda bývá protivná, může být i motorem pro hledání nových příležitostí, píše ve svém textu pro Psychology Today profesorka a odbornice na emoce Heather Lenchová.
Všechny problémy lidstva pocházejí z naší neschopnosti posedět tiše o samotě.
„Když jsme znudění, vyvolává to v nás touhu objevovat nové činnosti, příležitosti a způsoby myšlení,“ říká.
Dávné moudro podložené vědou
„Sociální neurovědci zjistili, že mozek má výchozí mód, který se spustí, když jsme odpojeni od činnosti,“ píše Forbes. Nuda tak může podpořit kreativní nápady, doplnit pracovní energii a poskytnout inkubační dobu pro vylíhnutí zárodků nových myšlenek. Ve chvílích, které se mohou zdát nudné, prázdné a zbytečné, dostávají prostor strategie a řešení, které tu celou dobu byly v nějaké zárodečné podobě – a ožívají.
Italové pro to mají dokonce pojmenování „il dolce far niente“, což je v překladu „sladkost nicnedělání“. „Znamená to záměrně se odpoutat a upřednostnit bytí před děláním,“ píše Forbes. Nicnedělání je přirovnáváno k pauzám, které jsou nedílnou součástí krásné hudby – bez nich by byla jen hlukem. „Il dolce far niente“ tak poskytuje mozku brzdy, které potřebuje k dobití energie, aby mohl být produktivnější.
Nuda nás dostává blíže k sobě, k vlastnímu nitru a k našim opravdovým touhám.
Psycholožka Sandi Mannová v rozhovoru pro portál Stylist uvádí, že pokud nemůžeme najít podněty, naše mysl si je vytvoří sama. A právě tehdy se objevují tvůrčí nápady. Podle studie z roku 2019 se jich dvacet procent objevuje právě tehdy, když se mysl jen tak toulá. Ostatně už francouzský filozof Blaise Pascal kdysi řekl, že „všechny problémy lidstva pocházejí z naší neschopnosti posedět tiše o samotě“.
Myšlenku samoty jako příležitosti podporuje i Mannová. Podle ní vynáší na povrch myšlenky a emoce, kterým se vyhýbáme, a nabízí prostor k zamyšlení. Jinými slovy, nuda nás dostává blíže k sobě, k vlastnímu nitru a k našim opravdovým touhám.
Podle výzkumů tato samota podporuje i relaxaci – jakousi dovolenou pro mysl. Mozek si navíc během momentů nudy užívá tolik potřebný odpočinek. Neurovědkyně Alicia Walfová z Rensselaer Polytechnic Institute v rozhovoru pro Forbes dokonce říká, že čas od času se nudit je pro zdraví mozku zásadní.
Co máš v plánu? Jdu se nudit
A právě nestrukturovaný letní čas může být skvělou příležitostí, jak nudě umožnit, aby vašemu životu prospěla. Podívejte se, jak na to:
1) Naučte se nudit
Jak už bylo řečeno výše, obyčejně máme tendenci se nudě vyhýbat, a tak když čekáme někde ve frontě, raději vytáhneme telefon, abychom nemuseli „jen čekat“. Vyhýbání se nudě nás ale připravuje o onu příležitost motivace k objevování a zkoušení nových věcí. Může také poškodit naši schopnost vytrvat u dlouhých a náročných úkolů, které jsou často nudné, jako je dokončení studia nebo učení se nové dovednosti. „Postupné rozvíjení schopnosti prožívat nudu, aniž bychom sahali po okamžité stimulaci nebo změně činnosti, může být neuvěřitelně užitečnou dovedností, která zvyšuje naši schopnost uspět,“ říká Lenchová.
2) Vytvářejte strategie
Nuda zapojuje oblasti mozku spojené s plánováním. Jinými slovy – když se nudíme, jsme mentálně připraveni řešit otázky týkající se toho, co chceme, a vytvářet strategie, jak toho dosáhnout. Lenchová nicméně upozorňuje, že tento proces se neodehrává automaticky. „Můžeme si však záměrně vyhradit čas, abychom se soustředili na plánování, ať už v širokém smyslu o životních cílech, nebo zcela konkrétně o tom, jak řešit problém, kterému čelíme,“ radí. Chvíle nudy lze tedy jednoduše využít k přemýšlení a plánování.
Reklama
3) Mějte plán
Jakmile se dostaneme do stavu nudy, může být těžké určit, co přesně chceme dělat. Nuda často přichází s pocitem, že něco dělat chceme, ale nevíme vlastně co. V takovou chvíli se bude hodit mít dopředu nachystané nějaké nápady nebo plány. „Podívejte se na seznam, vyberte si jednu věc a začněte se jí věnovat,“ doporučuje Lenchová. Nuda vyvolává touhu zkoumat, využijte toho. Vyzkoušejte něco nového, něco odlišného od běžné rutiny. Prozkoumejte nové místo nebo naplánujte výlet. Nová činnost naplňuje motivaci vytvořenou nudou a měla by uspokojit touhu po poznání.
4) Dopřejte si prostor
Zahoďte zastaralé přísloví, že „nečinná mysl je ďáblovou dílnou“, a vyčleňte si záměrně čas, kdy můžete být vědomě v přítomnosti. Dejte si prostor na protažení a hluboké dýchání mezi jednotlivými schůzkami, čas na krátkou procházku a vyčištění hlavy. „Meditujte, cvičte jógu nebo jen tak rozjímejte o vesmíru,“ radí Forbes. Váš mozek bude šťastnější a zdravější, když bude zažívat i prázdnotu, tedy chvíle, kdy nikam nespěcháte, nic nenapravujete ani nedokončujete. Poté, co zatáhnete za brzdu a uděláte něco jen tak pro radost, budete připraveni znovu vyrazit. Pak sledujte, jak stoupá vaše odolnost, kreativita a produktivita.
5) Uvolněte se
Vzhledem k tomu, že nuda může vyvolávat pocity rozrušení, psychologové James Danckert a John Eastwood ve svém článku zveřejněném na portálu Psyche doporučují „několikrát se zhluboka nadechnout“, abyste se cítili uvolněněji a byli schopni se s nudou efektivně vypořádat. Doporučují tento neklid nasměrovat do fyzické aktivity, jako je chůze nebo plavání – to nám totiž pomáhá cítit se produktivně a zároveň se zbavit nevyužité energie, která způsobuje náš neklid.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek