Máte pocit, že Disneyho princezny jsou dokonalé pohádkové postavy bez jediné chybičky? Není tomu tak. Existují teorie, že každá Disneyho princezna představuje určitou duševní poruchu. A přestože tyto teorie nejsou tvůrci potvrzené, přinášejí nám nový, temný pohled na naše oblíbené hrdinky. Ponořte se s námi do světa, kde princezny bojují nejen s draky a zlými čarodějnicemi, ale i se svými vnitřními démony.
Sněhurka a sedm trpaslíků
Příběh o krásné Sněhurce a její maceše, která se cítila být ohrožená Sněhurčinou krásou, tak se rozhodla dát ji zabít, zná snad každý z nás. Málokdo už však ví, že postava Sněhurky nese typické znaky posttraumatické stresové poruchy v souvislosti s několika traumatizujícími událostmi, které si prožila. Narodila se jako princezna, pak ji ale zasáhla smrt jejích rodičů. Její nevlastní matka si z ní udělala služku, a pak dokonce vydala příkaz, aby byla zabita. V neposlední řadě ji mohl poznamenat také útěk do temného a strašidelného lesa.
Nejenže se okamžitě upne na trpaslíky, ale stejně tak to vidíme i u prince, do kterého se zamiluje bez ohledu na to, že ho nikdy předtím neviděla.
Když princezna nalezne útočiště u trpaslíků, tak neustále uklízí, což bývá typickým projevem posttraumatické stresové poruchy ve snaze zapomenout na své traumatizující zážitky. Zároveň má tendenci se izolovat, neboť nevychází z lesa a vyhýbá se tak sociálnímu kontaktu s cizími lidmi. Typické je také připoutání se k cizím lidem ve snaze najít „bezpečný přístav“ či „zachránce“. Nejenže se okamžitě upne na trpaslíky, ale stejně tak to vidíme i u prince, do kterého se zamiluje bez ohledu na to, že ho nikdy předtím neviděla.
Ledové království
Ledové království vypráví o osudu dvou sester – Anny a Elsy. Elsa má schopnost ovládat led a sníh, kterou však nedokáže zcela kontrolovat. Během své korunovace způsobí nešťastnou náhodou věčnou zimu a z obavy o ostatní utíká do lesa, kde si postaví ledový palác. Ve snaze najít svou sestru a ukončit věčnou zimu se Anna vydává na nebezpečnou cestu, na jejímž konci obětuje svůj vlastní život, aby Elsu zachránila.
Postava Anny by měla představovat ADHD, tedy poruchu pozornosti s hyperaktivitou. V průběhu celého filmu můžeme pozorovat, že Anna nevydrží být v klidu, je neposedná, neustále se vrtí, pohybuje rukama, poskakuje a chvíli nezůstane na místě. Místo chůze často pobíhá a je v neustálém pohybu. Také bez přestání mluví. Když potká prince Hanse, skáče z jedné myšlenky na druhou, a dokonce říká i věci, které ji přivádějí do rozpaků – například že ho považuje za atraktivního.
Schizofrenie má spoustu negativních příznaků, jako jsou neustálé bludy, halucinace či mírná paranoia, které lze na Alence jednoznačně identifikovat. Alenka otevírá dveře do různých dimenzí, kde se její tělo zvětšuje a zmenšuje, mluví s létajícími kočkami a housenkami a věří, že zvířata, která potkává, jsou skutečná.
Krásně je to vidět i ve chvíli, kdy se setká s Kristoffem. Není schopná přestat mluvit ani v nebezpečných situacích, například když jsou pronásledováni vlky. Také neustále o něco zakopává, naráží do věcí a převrhává je. To můžeme spatřit hned na začátku filmu, kdy jde po ulici, a přestože v okolí není nic, co by ji rozptylovalo, vrazí do prince Hanse, kdy sama přiznává, že nevěnovala pozornost tomu, kam jde.
Annina sestra Elsa naproti tomu splňuje kritéria pro vyhýbavou poruchu osobnosti. V dětství jí bylo řečeno, že její schopnosti jsou nebezpečné a je třeba je skrývat. Poté, co nešťastnou náhodou málem způsobí smrt své sestry, uzavře se před celým světem z obavy, co si o ní ostatní pomyslí, až zjistí, jaká skutečně je. Od té doby je Elsa uzamčena ve svém pokoji, má potíže se sociálními kontakty, trpí pocity méněcennosti a je vysoce citlivá na kritiku. O své potřebě skrývat se před celým světem a o pocitech méněcennosti také často zpívá. Poté žije v izolaci na vrcholu hory, daleko od svého království, protože věří, že nikdy nebude dobrou královnou.
Zároveň existuje teorie, že Anna s Elsou představují dohromady bipolární poruchu. Každá je úplně odlišná než ta druhá. Anna na sebe strhává pozornost a Elsa se jí snaží naprosto vyhnout.
Malá mořská víla
Disneyho pohádka Malá mořská víla vypráví příběh mladé mořské víly jménem Ariel, která touží žít na souši mezi lidmi. V původní verzi pohádky Ariel touží po nohách víc než po čemkoli jiném, ale každý krok pro ni představuje bolest srovnatelnou s chůzí po ostrých nožích. A její vysněný princ si ji za manželku nakonec nevybere, což pro Arielu znamená smrt – promění se v mořskou pěnu a vyšumí.
Ariel by měla představovat OCD, neboť sbírá nepotřebné předměty ze světa lidí, chronicky je hromadí a odmítá se čehokoliv vzdát, zbavit nebo to vyhodit. V úvahu by přicházela také kleptomanie. Mimochodem, věděli jste, že inspirací pro postavu zlé mořské čarodějnice Uršuly v Ariele byla drag queen?
Alenka v říši divů
Alenka v říši divů je příběh o malé dívce jménem Alenka, která se dostane do podzemního fantastického světa, když následuje bílého králíka do jeho nory. V této podivné říši se Alenka setkává s různými prazvláštními tvory a bizarními postavami, jako je Kloboučník, kočka Šklíba či Srdcová královna. Během svého putování Alenka prožívá různé podivné situace a setkává se s absurdními výzvami.
Reklama
Postava Alenky by měla představovat schizofrenii. Toto duševní onemocnění má spoustu negativních příznaků, jako jsou neustálé bludy, halucinace či mírná paranoia, které lze na Alence jednoznačně identifikovat. Alenka otevírá dveře do různých dimenzí, kde se její tělo zvětšuje a zmenšuje, mluví s létajícími kočkami a housenkami a věří, že zvířata, která potkává, jsou skutečná.
Ať už vám teorie o duševních poruchách u Disneyho princezen přijde logická či přitažená za vlasy, nutí nás pohlédnout na naše oblíbené pohádkové postavy z trochu jiné perspektivy. Možná vás přiměje k zamyšlení nad tím, že každý má své slabosti a negativní vlastnosti, které ho činí jedinečným. A ať už jsme v pohádce nebo v reálném životě, musíme se naučit přijímat sebe i druhé s pochopením a jít za svými sny – ať už jsou jakékoliv.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
