Každý z nás má trochu jiný pohled na svět. Když se ale sejde více lidí s odlišnými názory, zvyšuje se riziko, že dojde k hádkám a nedorozuměním. Důvod je nasnadě: My lidé máme tendenci se před názory druhých uzavírat. Stojí za tím dva psychologicky podmíněné spouštěče:
Ten první se nazývá potvrzovací zkreslení (z anglického confirmation bias). To popisuje, že člověk má tendenci věřit tomu, co potvrzuje jeho stávající názory. Jinými slovy, když vidíte něco, co je protichůdné vaší myšlence, raději se tomu vyhnete. Kromě toho se lidé rádi sdružují s těmi, kteří uvažují podobně jako oni. To nadále prohlubuje jejich myšlenku, a zároveň dál vyčleňuje jiné názory. Tomuto druhému spouštěči se odborně říká homofilie, což se dá přeložit do citátu „vrána k vráně sedá“.
Politici rozvraceči?
Potvrzovací zkreslení a homofilie nicméně nejsou jediným důvodem, proč je naše společnost tak rozdělená. K neshodám a tvořením názorových skupin neblaze přispívají také čeští politici. Místo konstruktivní diskuse a hledání kompromisů často volí konfrontaci, kdy předhazují ostré verbální útoky svým oponentům. Složitá témata a jejich okolnosti pak popisují černobíle. Například Andrej Babiš (hnutí ANO) během volební kampaně v roce 2021 označil lídra Pirátů Ivana Bartoše za „zrádce národa“, čímž vyvolal kritiku z řad opozice i médií. Mezi dalšími politiky, se kterými se Andrej Babiš dostal do slovních sporů, patří premiér Petr Fiala (ODS). Došlo k tomu například v lednu, když porovnávali, kdo lépe zná problémy běžných lidí. Babiš Fialu kritizoval za to, že problémy nezná, na což ho Fiala označil za privilegovaného komunistu.
Studie z Columbia University z roku 2020 zjistila, že 62 % respondentů se kvůli politickým názorům rozhádalo se svými přáteli nebo rodinou. Tento výzkum potvrdil, že lidé často přeceňují negativní pocity, které mají vůči svým politickým oponentům, což následně vede k polarizaci a narušení mezilidských vztahů.
Dalším příkladem je šéf hnutí SPD Tomio Okamura, který je známý zejména svými názory s xenofobními a extremistickými prvky. V letošním roce na sociální síti X kritizoval Evropskou unii za to, že nyní Česku „přináší islamizaci i zničení průmyslu, energetiky a zemědělství“. Strategie tohoto typu sice mohou přinést krátkodobé politické zisky, ale brání v nalezení kompromisů a konstruktivní diskusi, což nakonec vede k ukotvení postojů a paralýze celého politického systému.
Přestože sociální sítě jsou plné různorodých názorů, ani ony konstruktivní diskuzi a otevřenost nepodporují. Shlukujeme se na nich do svých bublin. Také jejich algoritmy jsou navrženy tak, aby uživatelům zobrazovaly obsah, který je pro ně nejzajímavější a nejrelevantnější.
Kruh se uzavírá
Kapitolu samu o sobě pak tvoří média. Zpravodajské weby často používají senzační titulky (například Selhání silové a konfrontační politiky, Čro) nebo kontroverzní události (například Zátah na migranty. Britové je začali posílat zpět do Rwandy, Seznam Zprávy), které vyvolávají silné emoce a „rozdělují publikum“ do skupin. Jak bylo zmíněno, sociální sítě tuto radikalizaci dále prohlubují. Některá média pak také zveličují a zkreslují konflikty mezi politickými stranami. Například Al Jazeera označila izraelskou vládu za zneuživatele západních médií, která tak usilovala o šíření dezinformací, propagandy a ospravedlnění protipalestinských akcí USA a jejich spojenců.
To všechno pak tvoří dojem (a možná i realitu) společnosti, která je v krizi a rozdělená. V praxi to může vytvořit takovou dynamiku, že lidé ztrácejí schopnost naslouchat dalším a hledat kompromisy a konstruktivní řešení problémů.
Rozpad přátelství
Stále častěji se setkáváme s případy, kdy se lidé kvůli odlišným politickým názorům dostávají do konfliktu a přerušují dlouholeté přátelské vazby. Příkladem může být příběh Jany a Markéty, které se znaly od dětství, ale po posledních volbách se jejich cesty rozešly. Markéta totiž začala sdílet na sociálních sítích stále více příspěvků, které Janu urážely a zesměšňovaly její politické preference. Místo konstruktivní debaty se z toho stala osobní nevraživost, která nakonec vedla k tomu, že se dívky přestaly stýkat.
Přestože sociální sítě jsou plné různorodých názorů, ani ony konstruktivní diskuzi a otevřenost nepodporují. Shlukujeme se na nich do svých bublin. Také jejich algoritmy jsou navrženy tak, aby uživatelům zobrazovaly obsah, který je pro ně nejzajímavější a nejrelevantnější.
Odborné studie ukazují, že politická polarizace se stává stále větším rizikem pro udržení zdravých mezilidských vztahů. Například studie z Columbia University z roku 2020 zjistila, že z více než 10 000 respondentů se 62 % z nich kvůli politickým názorům rozhádalo se svými přáteli nebo rodinou. Tento výzkum potvrdil, že lidé často přeceňují negativní pocity, které mají vůči svým politickým oponentům, což následně vede k polarizaci a narušení mezilidských vztahů.
Napětí a konflikty kvůli politickým neshodám se přenášejí i do rodin a skupin přátel. Lidé se vyhýbají citlivým tématům, aby se vyhnuli hádkám, a jak bylo zmíněno, v nejhorším případě se navzájem odstřihnou.
Jak rozdíly překonat?
Ačkoliv politické neshody a odlišné názory mohou být těžké, existují způsoby, jak se s nimi vyrovnat a zachovat přátelské vazby. Zde jsme vybrali několik efektivních strategií:
1. Kultivujte empatii a porozumění
Namísto okamžitého odsuzování protichůdných názorů se snažte porozumět, co vede vaše přátele k jejich postojům. Ptejte se na jejich motivace a zkušenosti, které formují jejich pohled na věc. Aktivně naslouchejte a snažte se vcítit do jejich perspektivy, i když s ní nesouhlasíte.
2. Zaměřte se na společné zájmy a hodnoty
I když se můžete lišit v politických preferencích, pravděpodobně sdílíte mnoho dalších důležitých věcí – zájem o rodinu, přátele, koníčky či životní styl. Soustřeďte se na tyto oblasti, kde se shodujete, a na nich budujte své přátelství.
3. Vyhněte se konfrontaci a hledejte kompromisy
Pokud cítíte, že se debata stává příliš emocionální a konfrontační, raději změňte téma. Nesouhlasíte-li, vyjádřete to slušně a bez urážek. Snažte se najít alespoň částečná řešení, na kterých se můžete shodnout.
4. Respektujte soukromí a hranice
Pokud se váš známý, kamarád nebo rodina nechtějí bavit o politice, respektujte to. Nenechte se vtáhnout do debat, které vás jen rozčilují. Naučte se rozpoznat, kdy je vhodné téma otevřít, a kdy je naopak lepší nechat ho stranou.
Udržení přátelství navzdory politickým rozdílům vyžaduje trpělivost, empatii a kompromisy. Pokud se vám to podaří, budete mít silnější a odolnější vztahy, které lépe vydrží i v náročných časech.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek