Jak se „ošklivé káčátko s rovnátky“ dostalo do světa modelingu a proč z něj muselo ve čtrnácti letech odejít? Jak se Justýně plní sny a čím chce jako nová Miss Czech Republic přispět do společnosti?
Justýno, jak si užíváš roli Miss Czech Republic?
Je to splněný sen! Dlouho mi trvalo, než jsem se z toho prvotního šoku vzpamatovala. Z legrace říkám, že jsem v korunce musela chodit i spát. Živit se modelingem bylo po dlouhou dobu mým snem, díky výhře v Miss se mi to vlastně konečně podaří, takže skutečně žiju svůj sen a je to skvělý pocit.
Jaký byl prvotní pocit, když jsi slyšela při vyhlašování své jméno?
Byla jsem úplně v šoku. I když mě prognózy favorizovaly, věděla jsem, že poslední slovo má Taťána (Makarenko, ředitelka soutěže, pozn. red.), takže jsem tomu zas takovou váhu nedávala. Všechny holky byly krásné, takže se opravdu nedalo předem říct, kdo by mohl být favoritkou. Hned po vyhlášení jsem byla úplně v tranzu a chvíli trvalo, než mi to došlo.
Jak se ti od té doby změnil život?
Postupně si zvykám na zájem médií i fanoušků. Musím ale říct, že všichni jsou moc milí. První fanynka, která se se mnou chtěla vyfotit, na mě doslova vyskočila z obchodu, když jsem šla po ulici.
Jak mi začaly růst ženské křivky, agentura mě tlačila do hubnutí, což mi nepřišlo zdravé, byl tam vyloženě nátlak. Mamka viděla, jaký to na mě má negativní dopad i po psychické stránce, takže jsem se z agentury odhlásila.
Takže první kontakt s fanoušky byl skvělý. Snažím se zůstat pokorná a ke všem milá, tak by to mělo být.
A co povinnosti, co všechno tě teď jako novou královnu krásy čeká?
Spoustu módních přehlídek, focení a především příprava na Miss World, světovou soutěž krásy, která se koná příští rok. V květnu pak budu korunovat novou Miss Czech Republic, ale mé povinnosti podle kontraktu budou směrem k soutěži trvat ještě další dva roky.
Vzhledem k přípravě na soutěž, kterou jsi vyhrála, i na tu nadcházející musíš určitě dost sportovat, je to tak?
Ano, už v rámci přípravy na Miss Czech Republic jsme všechny chodily do posilovny. A tak mě to chytlo, že s trenérem, co nás dostával do formy v Miss, pokračuju i dál. I když začátky byly velice zajímavé, třeba balancování na bosu mi vůbec nešlo a přepadávala jsem na všechny strany (smích). S přítelem Šimonem občas taky cvičím, výjimečně s ním chodím i na box.
Justýna pečuje o svou fyzickou kondici a dbá na správnou výživu. (zdroj: se souhlasem Justýny Zedníkové)
Justýno, jaká by vlastně měla být taková Miss?
Vzhled je samozřejmě důležitý, ale soutěže Miss už dávno nejsou jen o kráse. Dnes musí být vítězky komplexním balíčkem. Miss musí být milá, sympatická, empatická. Měla by mít vášeň pro pomoc lidem a předpoklady k inspirování společnosti. Navíc se říká, že ta pravá krása vychází zevnitř.
Říká se také, že koruna tíží. Jak vnímáš ten tlak, který je teď na tebe v podstatě ze dne na den vyvíjen?
Je třeba, aby Miss byla silnou osobností, jinak by ten tlak asi neustála. Ale s tím jsme do toho myslím všechny šly. Když se člověk poprvé setká třeba s nějakými nepěknými komentáři na sociálních sítích, tak je to nepříjemné, ale už mě to tolik nebolí. Teď ještě aby se do mě neobouval bulvár, a bude to v pohodě (smích).
Při tom všem, co říkáš, mě napadá. Je ti teprve dvacet let. Člověk musí asi rychle dospět…
Je to tak, je třeba nasadit dospělácké boty. Ještě před vyplněním přihlášky do Miss jsem samozřejmě zvažovala plusy a mínus toho jakéhosi veřejného života, který by mě v případě výhry čekal, ale rozhodla jsem se, že to zvládnu.
Každá vítězka dostane obrovskou příležitost a pak už je podle mě na každé, jak ji chytí za pačesy. Jsem si toho vědoma, že jen modeling by neměl být ta cesta, takže vedle něj se snažím rozvíjet i další možnosti.
Problém podle mě můžou mít jen ti, kteří se navenek tváří a chovají jinak, než kým doopravdy jsou. To neví můj případ. Moje máma říká, že jsem sedmdesátiletá žena uvězněná v těle dvacítky.
Jak se to projevuje?
Nechodím do klubů a radši si čtu doma pod dekou detektivky (smích).
Bulvární excesy tedy nemáme očekávat, rozumím. Jak se vlastně k účasti v Miss a celému tomu kolotoči stavěla tvoje rodina?
V modelingu jsem od začátku mnoho podpory od rodiny neměla. Máma podporovala hlavně vzdělání a dbala na dobré známky. Modeling byl tedy braný pouze jako koníček. Ve čtrnácti letech jsem přitom s modelingem skončila. Jak mi začaly růst ženské křivky, agentura mě tlačila do hubnutí, což mi nepřišlo zdravé, byl tam vyloženě nátlak. Mamka viděla, jaký to na mě má negativní dopad i po psychické stránce, takže jsem se z agentury odhlásila. Teď mě rodina ale samozřejmě podporuje a věřím, že jsou na mě pyšní.
Čím hodláš během svého kralujícího období inspirovat ostatní ženy?
Snažím se co nejvíc pomáhat dětem. Jsem součástí charitativní organizace Adra. Pravidelně navštěvuju Klokánky, na dálku jsem adoptovala osmiletého chlapce z Bangladéše, se kterým si dopisujeme. Jeho rodina nemá ani na základní hygienické potřeby, a tak tato podpora zajistí, že bude moct chodit v Bangladéši do školy. V budoucnu bych se za ním i ráda podívala osobně. Ta inspirace je pak i v tom, aby si lidé chodili za svými sny, protože to stojí za to.
Vítězek Miss je v české společnosti celkem hodně, ale ne každá vydrží ve své roli dlouho. Podařilo se to například Taťáně Kuchařové. Jak dlouho by tahle jízda mohla trvat u tebe?
Každá vítězka dostane obrovskou příležitost a pak už je podle mě na každé, jak ji chytí za pačesy. Jsem si toho vědoma, že jen modeling by neměl být ta cesta, takže vedle něj se snažím rozvíjet i další možnosti.
S matematikou prý stále bojuje, ale kolik úsilí je třeba věnovat splnění svého snu, si už umí dobře spočítat. (zdroj: se svolením Justýny Zedníkové)
Chtěla bych mít něco navíc, abych nebyla v uvozovkách jen ramínko na šaty. Ráda bych se uplatnila jako herečka a moderátorka.
To je zajímavé! Máš herecký talent a moderátorské vlohy?
To nevím, ale to brzy uvidíme. V srpnu jsem natáčela film na Slovensku, kde mám takovou větší vedlejší roli. V září budu natáčet znovu. A co se týče moderování, už jako malá jsem babičce a dědovi předčítala zprávy a na moderátorku si hrála, takže určitě ano (smích)! A možná i tenhle sen se mi splní, protože brzy absolvuji kamerové zkoušky na post moderátorky na Primě.
A co tréma, která se pojí s herectvím, moderováním ale i modelingem?
Myslím, že zrovna Miss jsem nakonec zvládla z hlediska trémy docela dobře. Bývala jsem trémistka v mládí, když jsem hrála na flétnu. Před každým koncertem se mi klepaly ruce a nemohla jsem popadnout dech. Ale i díky Miss, kde jsme měly před finálovým večerem i spoustu dílčích soutěží a výzev, jsem si na kamery a určitou formu tlaku zvykla, takže stres pomalu a postupně odpadal a finálový večer jsem si naplno užila.
K tomu všemu ale ještě studuješ vysokou školu, je to tak?
Ano, jsem na Vysoké škole ekonomické v Praze. Rozhodně chci vysokou dostudovat, jen si nejsem jistá, zda to bude zrovna tahle. Hlásila jsem se původně na pedagogickou fakultu, tam jsem se ale napoprvé nedostala, takže VŠE byla druhá volba. Chtěla jsem se po střední už nadobro zbavit matematiky, ale ta na ekonomce samozřejmě je, takže spolu bojujeme dál (smích). Ráda bych to zkusila na pedagogickou ještě jednou, práce s dětmi by mě opravdu bavila.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Autorský článek
