Nemyslím, že je jednoduché mít děti a pracovat v reklamě, říká jedna ze „sdrcařek“ Jitka Kuchařová

Úspěch není jen stát v záři reflektorů a být viděn na pódiu. Úspěch, především ten dlouhodobý, je systematická a vytrvalá práce, srdce na pravém místě, a ještě k tomu nějaká přidaná hodnota. I když nejste vidět, můžete být jedním z důležitých článků řetězce, na jehož konci je mnohem víc než úspěch jednotlivce. A právě za takové dílčí úspěchy a práci byla letos oceněna i Jitka Kuchařová.

Jitka Kuchařová je finanční ředitelkou (Chief Financial Officer) v reklamní agentuře McCann Prague a za rok 2022 získala jeden ze dvou titulů „Srdcaře“, v tomto případě „Srdcařky české reklamy“ – Cenu Karla Duchka. Stejné ocenění získala i Renata Svatková z agentury Dorland, s níž si popovídáme příště, nyní tu ale máme Jitku Kuchařovou od „mekenů,“ jak by se řeklo v branži.

Důvodem pro náš rozhovor je to, že jste letos získala cenu Srdcařky české reklamy neboli Cenu Karla Duchka. Toto ocenění se uděluje těm, kteří jsou nedílnou součástí úspěchu reklamní agentury, a přitom nejsou vidět – nejsou ve světle reflektorů, ale drží se v pozadí. Co pro vás toto ocenění znamená a čím si myslíte, že jste si jej zasloužila?

To je spíš otázka na ty, co mě nominovali. Občas je asi rozesměju. Žijeme ve světě předpisů, deadlinů, tlaků od klientů a centrály, takže pokud si člověk někdy udělá v mailu ze situace legraci, pomůže to. A všichni tu další prudu udělají radši.

Srdcař/ka české reklamy

Cenu Karla Duchka – Srdcař/ka české reklamy uděluje každoročně Asociace komunikačních agentur (AKA) těm, kteří projevili mimořádnou obětavost, oddanost a morální a mravní kvality. Oceněnými mohou být zaměstnanci členských agentur AKA bez ohledu na profesi, věk či postavení ve firmě. Impulsem ke vzniku ceny bylo předčasné úmrtí někdejšího ředitele agentury Wunderman Karla Duchka, který byl odbornou komunitou oceňován právě za vlastnosti vlastní každému Srdcaři české reklamy.

Anebo je to znamení, že mám jít do důchodu – jak jsem pochopila, dříve se cena dávala těm, kdo reklamu opustili…

Jak dlouho pracujete v reklamě a jakou pozici v agentuře zastáváte?

Pracuji v reklamě 23 let a mám na starosti finance. Předtím jsem pracovala v auditu, takže mám v dobré paměti, jaká to byla změna. Jen ten počet psů, co jsem v agentuře poprvé potkala! Až později jsem pochopila, že brát si s sebou do práce mazlíčka je běžné. Taky jsem ze začátku nosila kostýmy, než jsem pochopila, že jsem opravdu jediná. Ale na toto poznání jsem potřebovala hodně času.

A jak byste nezasvěceným popsala svou práci? Čím se zabýváte?

Dávám pozor na to, abychom měli stále na výplaty, a přitom si mohli dovolit vše, co potřebujeme a přejeme si.

Finance jsou také spíše světem mužů – okouzlila Vás čísla?

Nemyslím si, že finance jsou v České republice světem mužů, podívejte se do domácností, kdo ve většině případů drží kasu.

To je fakt. A jak se vám pracuje v tomto dravém a konkurenčním prostředí? Jaké zde cítíte hrozby?

Myslím, že jsem ve výhodě. Není moc lidí v reklamě, kteří by chtěli být finanční ředitelé. Spíš vytahují při setkání česnek.

Platí podle vás stále to, že reklama je spíše mužským prostředím?

Zdaleka ne. V oddělení pro zákazníky máme více žen a rveme se o každého šikovného a empatického chlapa.

Opravdu si nemyslím, že je jednoduché mít děti a pracovat v reklamě. V agentuře máme pracující mámy, a když se pořádně podíváte, mají jako všechny mámy svatozář a ještě k tomu klienta.

A ona reklama nabízí i výrobky pro ženy, k těm chlapi, při vší úctě k diverzitě, mají obvykle dále než ženy. I když někteří klienti by nás svými znalostmi strčili do kapsy.

Jak snadné je se v reklamní branži prosadit jako žena? Jaký je váš recept a co byste poradila všem, kdo se chtějí vydat na podobnou cestu?

Nevím, nepřemýšlet o tom, že jsem žena? My nemáme většinou potřebu se někam tlačit, ale našla bych si při volbě práce společnost, kde si vás všimnou. Ne proto, že jste žena, ale že něco umíte nebo chcete.

Máte nějaký konkrétní příklad ze života…?

Před léty jsem byla na pohovoru v jedné bance. Pan personalista se mě zeptal, jestli si myslím, že budu ve 30 letech stará na to jít na mateřskou. Řekla jsem si aha.

Když jsem byla oslovena bývalým šéfem, jestli bych chtěla vzít pozici, na které jsem, řekla jsem mu, že nyní pracuji ve společnosti, kde mě už znají, a že mám také čas na plánování rodiny. Zeptal se mě, jestli mám zájem o tuto práci bez ohledu na své osobní plány. Moje druhé aha.

Ale záleží na prioritách každého. Opravdu si nemyslím, že je jednoduché mít děti a pracovat v reklamě, proto bych byla s recepty opatrná. V agentuře máme pracující mámy, a když se pořádně podíváte, mají jako všechny mámy svatozář a ještě k tomu klienta.

Jaké máte koníčky? A máte na ně čas? Co rodina?

Zahrada, čtení, začala jsem v rámci udržení psychického zdraví běhat. Začala jsem na pár kilometrech, po absolvování loňského interního auditu to byl půlmaraton. Doufám, že navyšování vzdálenosti již nebude potřeba, on je člověk už po tom půlmaratonu dost vytřepaný…

Psí parťák dělá společnost celé rodině doma i na výletech. (zdroj: se svolením Jitky Kuchařové)

Rodinu bohudíky mám a pořídili jsme si po letech pejska. Takže mám k běhání parťáka.

Kdybyste mohla změnit tři věci ve své kariéře, které by to byly, pokud vůbec nějaké?

Jsem trochu fatalista. Vždy, když jsem spadla na pusu, mělo to svůj význam. Nemyslím si, že má smysl přemýšlet nad tím, co bych udělala jinak.

Jakými pěti slovy byste charakterizovala českou reklamu?
Neměla, by, mě, přestat, bavit.

Poslední otázka: Hodnotíte sama sebe jako úspěšnou? A co pro vás úspěch znamená? Má vždy co dělat se štěstím?

Dnes může být člověk úspěšný, zítra je to jinak. Úspěšný život ale podle mě je, že na vás lidi vzpomínají v dobrém. Ne zlaté hodinky při odchodu do důchodu. Začínám být nostalgická, je čas na ukončení rozhovoru.

Jak si přejete. Děkujeme moc.