S Martinem Richterem a Ondřejem Hráchem, zakladateli spolku Aignos, jsem se rozhodla setkat poté, co jsem se o jejich činnosti dočetla v souvislosti s nominací na Cenu Gratias Tibi, která oceňuje mladé lidi do 30 let, kteří aktivně mění svět k lepšímu.
Sešli jsme se v Kampusu Hybernská, který se už brzo stane jejich pracovním sídlem. V horním patře tohoto objektu totiž aktuálně vznikají kanceláře pro tři spolupracující neziskové organizace věnující se umělé inteligenci – prg.ai, AI dětem a právě Aignos.
Termín na rozhovor se nám nehledal snadno. O vzdělávací workshopy, které jsou hlavní náplní spolku, je jak ze strany škol, tak mezi firmami velký zájem. Zaměřují se nejen na praktické využití umělé inteligence v různých oblastech, ale třeba i na zapojení AI do tvůrčího procesu. V rámci letošních Dnů AI mimo jiné také pořádají experimentální „Relax s AI“, na němž se snaží ilustrovat to, že nové technologie pro nás nemusí znamenat jen ještě větší vtažení do digitálního světa, ale mohou nám i pomáhat s uklidněním a „návratem“ do světa fyzického.
Martin s Ondřejem přiznávají, že zrovna odpočinku si od roku 2021, kdy založili Aignos, moc neužili. Zároveň jedním dechem dodávají, že jsou samozřejmě za dostatek práce rádi. Paleta jejich činností je opravdu široká, a měli jsme se tak o čem bavit přes hodinu a půl. Vzhledem k délce záznamu z rozhovoru jsem si pak ráda jedno praktické využití umělé inteligence vyzkoušela na vlastní kůži a nechala si zvukovou stopu převést automaticky na text.
Jak vám samotným umělá inteligence usnadňuje práci a k čemu ji nejčastěji využíváte?
M: Já si to rozděluji na vizuální a textovou rovinu. V té vizuální ji používám na tvorbu různých vizuálů, úpravu fotek. V textové rovině rád využívám generátory k tomu, aby mi dávaly zpětnou vazbu na text, nebo mi pomáhaly s inspirací, když nevím, jak dál. Taky mi to někdy slouží jako takový „Word na steroidech“, když pracuju na textech, které pro mě nejsou úplně důležité, ale které potřebuji rychle zpracovat. Dále také při sumarizaci textů, nebo když potřebuji získat nejdůležitější informace z článků.
Ondřej v pracovním nasazení. (zdroj: se svolením Aignos)
O: Já jsem třeba včera použil Midjourney, když jsem vytvářel plakát na jednu akci. Sám bych nikdy nic takovýho nevytvořil, ale neberu to tak, že bych tím bral práci grafikům, protože já bych si na tohle nikdy žádnýho grafika nezaplatil, já bych to prostě udělal hnusný (smích). Ale nejčastěji využívám textové generátory, jako je ChatGPT nebo Claude, a to třeba na kontrolu textů v cizích jazycích, na proofreading. Na vytváření textů tolik úplně ne, protože to mám jako vystudovaný lingvista pořád rád pod vlastní kontrolou. Ale super je to na zodpovídání specifických dotazů nebo na vytváření hypotéz vysvětlení, například: proč žloutnou rychleji listy na osikách než na javorech? Na to bych nenašel odpověď jednoduše přes Google a navíc u toho můžou existovat různá možná vysvětlení. Je ale důležité nebrat výstupy generátorů jako zaručenou pravdu.
Uvědomují si tato rizika i studenti ve školách, kteří často používají textové generátory ke školním pracím?
M: Ne vždycky. Hodně jsme se setkávali s tím, že nejenom žáci a studenti, ale i širší veřejnost vnímá například ChatGPT jako vyhledávač faktických informací. Z našich zkušeností k tomu žáci přistupují různě. Někdo si opravdu nechá vygenerovat celou práci, dá CTRL+C, CTRL+V a vydává to za svůj výstup, což je dost eticky sporné. My se ale na našich workshopech snažíme vždy na ta negativa a rizika upozorňovat.
O: Co se týče rizik spojených s AI, v našich workshopech se budeme věnovat i lživému a manipulativnímu obsahu, protože se zlepšenou kvalitou syntetických hlasů a generovaných obrázků a videí se objevují rizika, o kterých se nám „ani nesnilo“. A může se nás to týkat jak na individuální rovině, tak na té celospolečenské.
M: V politickém kontextu se už nyní začínají objevovat deepfaky, a přestože při práci se studenty zjišťujeme, že mladá generace dokáže výtvory AI mnohem lépe identifikovat než starší lidé, škoda je napáchána už v momentě, kdy se vůbec dezinformace dostane do světa. Výzkumy dokazují, že člověku ulpívá nejvíce ta první informace, se kterou se přijde do styku, takže i když si později racionálně vysvětlí, že to není pravda, v podvědomí to stále zůstává.
Jedním z dlouhodobých problémů ve školství je to, že vyučující mají nedostatek času věnovat se měkčím dovednostem – rozvíjení charakteru, sociálních dovedností, budování příjemné atmosféry atd. Ale pokud bude velká část vzdělávacího procesu zautomatizovaná, může to učitelům dost uvolnit ruce pro ty další důležité roviny.
O: Další rovina toho problému spočívá v tom, že pokud si lidé zvyknou na to, že nemůžou důvěřovat skoro ničemu, co vidí, může to vést třeba k tomu, že budou politiku a veřejné dění úplně ignorovat.
Jak se k umělé inteligenci staví jejich vyučující, kteří naráží na to, že žáci často generátory textů zneužívají?
M: Já jsem se nepotkal na workshopu s někým, kdo by to vyloženě negoval nebo zatracoval. Ale my sami nejsme jenom slepými propagátory té technologie. Snažíme se k tomu být sami kritičtí a chápeme, když se k tomu učitelé staví spíš negativně. Nicméně na jedné panelové diskuzi jsem potkal profesora, který zmínil, že když byl on mladý, musel sedět desítky hodin v knihovně, psát desítky stran textů, a že to byla ta „pravá výuka“. Což podle mě není ten nejšťastnější způsob, jak o tom přemýšlet. Je jasné, že s umělou inteligencí bude muset přijít velká transformace, a to nejen ve školství.
O: Taky se učitelům snažíme ukazovat pozitivní dopady, které AI může mít na jejich práci. Jedním z dlouhodobých problémů ve školství je to, že vyučující mají nedostatek času věnovat se měkčím dovednostem – rozvíjení charakteru, sociálních dovedností, budování příjemné atmosféry atd. Ale pokud bude velká část vzdělávacího procesu zautomatizovaná, může to učitelům dost uvolnit ruce pro ty další důležité roviny. A podobné změny se netýkají jen učitelů, dalším příkladem může být zdravotnictví, kde lékaři také dnes většinou nemohou pacientovi věnovat tolik pozornosti, jako by byla potřeba.
Pozorujete už nyní nějaký posun na straně učitelů například v tom, že z důvodu rozvoje AI mění způsob zkoušení?
M: My se setkáváme častěji s učiteli, kteří mají zájem svoji výuku měnit a přizpůsobovat ji novým technologiím. Škol je v Česku ale hodně, takže nejde říct, jestli se o to snaží všichni. Nicméně já si myslím, že by to mělo sloužit jako takový wake-up call k tomu, aby se zkoušení formou písemných testů nebo memorování spousty informací překlopilo spíše k nějaké kreativní tvorbě a komplexnějším úlohám.
O: Nejde jen o změnu stylu zkoušení. Například na Smíchovské střední průmyslové škole, která je, co se týče přístupu, jedna z nejpokrokovějších škol v Česku, vytvořili soubor pravidel k využívání umělé inteligence ve výuce – a super na tom je, že ta pravidla vycházela od samotných žáků, kteří jsou tím pádem i ochotnější je dodržovat. Takže o tom se teď na workshopech ve školách také snažím vést diskuzi, jestli je možné, aby se učitelé se studenty bavili o AI společně a hledali ty cesty, jak s tím pracovat.
Martin mezi studenty. (zdroj: se svolením Aignos)
A vůbec nejde o to, aby se umělá inteligence najednou objevovala všude a pořád, ale prostě aby nezavírali oči před tím, že tady ty nástroje jsou. Jinak Národní pedagogický institut teď v září vydal doporučení k AI – pro učitele, ředitele, žáky a jejich rodiče. Je skvělé, že se to zaměřuje na tyhle různé cílovky. Například role ředitelů a ředitelek je na školách opravdu zásadní. Může tam být spousta pokrokových učitelů, ale pokud ředitel bude proti, nic zásadního se nemusí stát.
Když byla řeč o automatizaci ve školství, myslíte si, že umělá inteligence v budoucnu kompletně nahradí učitele?
O: Já si myslím, že to příliš pravděpodobné není. Ta lidská stránka je velmi potřebná – už jenom proto, že jsme si navzájem podobní, že svět kolem nás vnímáme a prožíváme stejně. Je to podobné jako v oblasti umění vytvářeném umělou inteligencí – to je teď dost v módě, ale bude to pro nás zajímavé dlouhodobě? Nechceme spíš v umění cítit tu cestu, kterou umělec, který je taky z masa a kostí jako já, musel projít? Tohle je podle mě silnou součástí toho zážitku, nejde jen o ten výsledný produkt. Což ale neznamená, že lidští umělci nebudou pro svoji uměleckou expresi AI využívat.
Vy sami jste uspořádali výstavu obrazů, kterou vytvořili žáci během vašich workshopů s pomocí nástrojů AI. Jak se v tomto případě řeší otázka autorství?
M: O tom v současnosti probíhá celkem živelná diskuze a neexistuje žádná jasná odpověď. Každá aplikace si definuje vlastní podmínky užívání, což většinou znamená, že pokud si uživatel zaplatí, může vytvořená díla používat i komerčně. Zatím není povinné uvádět, že dílo vzniklo za využití umělé inteligence, ale vznikají například etické kodexy v mediálních redakcích a novináři tak už často mají povinnost to u fotografií v článcích uvádět. Legislativa ohledně AI je širší problém, například šíření deepfaků není zatím v zákonech vůbec popsáno jako trestný čin. Musíme se odvolávat na etiku. A bohužel především u textů neexistují ani spolehlivé detektory AI.
Jak jste sami zmínili, rizika spojená s tím, že lidé uvěří deepfakům, se týkají především starší generace. Plánujete i kurzy pro širokou veřejnost?
O: Nějaké workshopy otevřené pro veřejnost jsme už uspořádali, ale kapacitně a organizačně bychom to teď nezvládali na pravidelné bázi. Je to škoda, ale dokud se nám nepodaří sehnat další zdroje podpory pro podobné aktivity nebo pro naši obecnou činnost, budeme se muset soustředit na ostatní rozjeté aktivity. Například spoustu workshopů na školách v minulém i současném školním roce můžeme uspořádat díky programu Kreativního učení od MKČR, za což jsme moc rádi.
M: Ale objevujeme se i na nejrůznějších veřejně přístupných akcích. Aktuálně třeba na Týdnu inovací, na festivalu Ji.hlava nebo na Dnech AI: na těch jsme už byli v Plzni a v Brně, tam jsme spolu s Brno.ai mimo jiné s velkým úspěchem uspořádali soutěž „AZ kvíz – lidé vs. stroje“, kterou dokonce moderoval Aleš Zbořil. No a na přelomu října a listopadu budeme i na pražských Dnech AI, a to hned asi na pěti akcích, takže vřele doporučujeme kouknout na program!
Reklama
foto: se svolením Aignos, zdroj: Autorský článek
