Obchůdky s biopotravinami, fair trade módou nebo prostě restaurace, kde vaří výborná zdravá jídla. Člověk tyto podniky většinou navštívil až na něčí doporučení. Teď už ani to doporučení není potřeba. Jenny Day a Aneta Hebrová poskládaly prvního pražského průvodce, který vás do "udržitelných" podniků zavede. Anety jsme se zeptali, jak celý projekt vlastně vznikl.
Co jste vlastně dělaly předtím, než jste přišly na nápad udělat průvodce?
Obě jsme po škole nastoupily do korporace. Jenny pracovala v Curychu ve farmaceutické firmě a já v Praze v poradenské společnosti Deloitte. Po třech letech v kanceláři se u mě dostavilo vyhoření, které přerostlo ve zdravotní komplikace. Začala jsem zvažovat, co dál. Rok jsem pracovala na vlastním online startupu, který spojoval sport a cestování. Jenny se přestěhovala s přítelem do Prahy a mezitím necelý rok cestovala po Indonésii, kde na vlastní oči viděla dopady turismu a zničenou přírodu člověkem.
Pak jsme se náhodou potkaly v Praze a začaly se scházet kvůli lekcím angličtiny a češtiny. Jenny už v té době měla existující blog Greener Prague a já měla nějaké zkušenosti s vytvářením webů. A Jennino zelené téma mi bylo blízké, tak jsme se rozhodly to posunout dál. Vznikl blog a adresář Greenglasses. Z něj se poté vyvinuly festivaly Sustainability Day a nakonec i tištěný průvodce Prague Green City Guide.
Podle čeho jste podniky a obchůdky do průvodce vybíraly?
Četly jsme zprávy třeba o dětské nucené práci, o rybách s plnými žaludky plastu, nekvalitních spotřebičích, které zamořují přírodu, a zjistily jsme, že jsme vlastně toho všeho součástí. Snažily jsme se tedy nějak definovat udržitelný životní styl od ranní kávy přes koupi oblečení a jídla až po cestování. A začaly jsme v tom ohledu měnit také naše vlastní životy. V každé kategorii průvodce jsme si pak vytvořily logická kritéria, jejichž společným jmenovatelem jsou klíčová slova jako second hand, sdílení, vegetariánství či veganství, lokální produkce, kvalita, vlastní výroba, recyklace či transparentnost...
A hlavně jsme se bavily s majiteli a provozovateli podniků a podle toho přiřazovaly štítky. Ty jsme pak publikovaly na webu. Ta služba nebyla zpoplatněná. Ziskový projekt je pro nás až průvodce. Jenže svět kolem nás se samozřejmě pořád vyvíjí. Pokud se tedy třeba otevírá nová kavárna, která v průvodci ještě není, tak ji zmíníme na našem Facebooku či Instagramu.
Má průvodce nějaký svůj vzor v zahraničí?
Žádný podobný jsme v zahraničí nenašly, i proto jsme se ho rozhodly napsat. Je to tedy takový náš český originál, i když je psán anglicky. V první řadě byl totiž určen spíš pro turisty a cizince žijící v Praze.
Vyjde průvodce i v češtině?
Zatím o tom nepřemýšlíme. Teď se soustředíme na prodej aktuálního vydání a uvidíme, jaký bude zájem. Kromě Prahy se Prague Green City Guide prodává ještě ve Vídni, Kodani a Berlíně. Pokud vydáme další edici, tak ji určitě o nové podniky obohatíme.
Nestálo by za to podobně popsat i další česká města?
Ani to zatím neplánujeme. Abyste poznali město a komunitu, tak musíte v daném městě nějakou dobu žít. Naše knížka není vlastně jen průvodce, já doufám, že je také plná inspirace a dojmů. A ty bychom si ve městě, kde nežijeme, těžko vytvářely.
foto: GreenCityGuide, zdroj: GreenCityGuide