Jedna z nejoblíbenějších českých hereček Simona Stašová poskytla Flowee rozhovor nejen o tom, jak si udržuje linii a dobrou náladu, ale také jsme si povídali o třídění odpadu, pěstování bylinek a její nové psí společnici.
Před nedávnem jste si pořídila pejska Pepinu, jak to změnilo váš život?
Víte, maminky od synů to mají těžké, ale takový už je jejich úděl. V dětství je na prvním místě u malých synků vždycky maminka, ale jakmile synové dorostou, tak na maminčino místo přijdou děvčata a mámy jsou v pozadí. Tak je to správné a ani já nejsem výjimkou. A než budu mít vnoučata, rozhodla jsem se vzít si z útulku malého pejska, abych měla s kým denně chodit na procházky a pořád u sebe měla nějakého živáčka.
Se psím útulkem v Mělníku jsem byla ve spojení asi rok. Chtěla jsem malého pejska nebo fenku, co budou rádi jezdit autem. Můj život je totiž na kolečkách. Jsem kočovný herec, jezdím po vlastech českých a moravských a věděla jsem, že pejsek bude jezdit se mnou. Mám i 26 představení do měsíce. Devátého dubna tohoto roku mi z Mělníka zavolali, že tam mají malou zrzavou asi tříměsíční fenečku, která mi je prý i trochu podobná. Hned ten den jsem si pro Pepinu jela a od té doby to je moje parťačka.
Měla jste pejska už někdy předtím?
Jsme pejskařská rodina a pejsky jsem měla už v dětství. Nejdřív to byla dynastie Tondů, pak dynastie Žofinek. Máma má teď už čtrnáctiletou Žofinku a musím říct, že s Pepinou si moc dobře rozumějí. Je to vlastně jako babička a vnučka. Žofinka na Pepinu občas zavrčí, když už toho jejího mladého dovádění má dost, ale jinak si spolu báječně hrají.
Také pro vás byla a je důležitá příroda. Kde a jak si jí nejvíce užíváte?
Můj tatínek mě naučil plavat, jezdit na kole, bruslit, lyžovat, později jsem se zamilovala do tenisu a to je všechno spojené s přírodou. Moje babička mě zase v dětství učila sbírat v lese houby a všechno jsem předala dál svým synům, takže naše rodina je s přírodou velmi spjatá. Teď jsem už ve věku, kdy ráda pracuju na zahrádce, ale k tomu člověk musí dozrát a já v tom teď jsem až po uši. V divadlech dostávám po představení kytičky na zahrádku, takže jsem si vypěstovala takovou divadelní zahrádku a přesně vím, ze kterého divadla mám kterou kytičku. Je to moc milé a k těm kytičkám mám úplně jiný vztah.
Pěstujete i bylinky?
Mám balkón, skleník a bylinky pěstuju ve velkém. Hlavně bazalku na saláty, rozmarýn na maso a libeček na brambory. A také mám oregano, šafrán a samozřejmě pažitku i petrželku, koriandr a několik druhů máty. Levanduli pěstuji ve velkém, a protože mám obrovský záhon, nejsou u nás komáři.
Co pro vás znamená žít zdravě a ekologicky?
Například třídím odpad, i když to je už skoro samozřejmost. Přijde mi to zábavné a člověk má navíc dobrý pocit, že pro tu naši zemičku něco dělá. Velmi často také nakupuju v obchodech se zdravou výživou. Svojí postavou se na jevišti živím, takže mi nezbývá nic jiného než jíst dietně a zdravě, abych si udržela figuru a nemusela přešívat divadelní kostýmy. Dokonce jsem si na zdravou výživu už tak zvykla, že mi tučná jídla vůbec nechutnají a je mi po nich těžko. Opravdu se to dá vypěstovat.
Čím zaháníte virózy a nachlazení?
V tomto ohledu jsem konzervativní a stále se držím toho, co jsem zažila v dětství a co mě naučila babička. Když se o mě něco pokouší, dám si preventivně paralen a horký čaj. A když už jsem opravdu nemocná, rychle se vypotím. Snažím se nezneužívat antibiotika, ale když není zbytí, tak si zkrátka na týden lehnu i s antibiotiky a snažím se nemoc vyležet. To pak zruším i několik představení, protože vím, že když chřipku nevyležím, potáhne se se mnou třeba i dva měsíce.
Dbáte na kvalitu vody, kterou pijete, čistý vzduch kolem a podobně?
U nás máme velmi kvalitní kohoutkovou vodu, což vím od svých bratranců, kteří žijí ve Stockholmu ve Švédsku a sledují to. V kvalitě vody jsme údajně na prvním místě, proto s chutí piju vodu z kohoutku.
Co byste poradila těm, kterým se nedaří skoncovat s kouřením?
Bohužel nejsem zrovna ten, kdo by mohl radit. Jsem neustálý přestávač a začínač. Je to neřest, s níž bojuju celý život. Přestanu na rok nebo na půl roku a pak zase začnu. Nějakou neřest člověk asi mít musí.
Jak celkově pečujete o svoje tělo a duši?
Na to mám divadlo. V repertoáru mám tak krásné hry, že mě to na ty tři hodiny vždycky vcucne do jakéhosi trychtýře. Je v nich humor a krásné hluboké myšlenky, a když si je člověk stále opakuje, začne se jimi řídit. Divadlo je pro mě mimo jiné i psychoterapie. S jeho pomocí si třídím svůj život a jsem ráda, že lidem můžu dát do života prostřednictvím smíchu a uvolnění trochu krásna. V divadle cítím, že jsme s diváky na sebe napojení, a to je moc fajn.
Věříte na minulé životy? Necháváte si věštit budoucnost?
Důležité je žít život pěkně teď a tady, a pokud něco bude dál, bude to jen příjemné překvapení. Ráda bych, aby něco existovalo, ale nestresuju se tím. Budoucnost si ale rozhodně věštit nenechávám – na to nevěřím. Člověk si musí život uspořádat tak, aby nikomu neškodil, pomáhal a pěkně žil. Na to stačí spoléhat sám na sebe.
Co vás spolehlivě potěší?
Mám své syny, rodiče, divadlo a to mi ke štěstí úplně stačí. Dobré vztahy v rodině a hrát dobře divadlo, víc od života nechci. A ať jsme, prosím, všichni zdraví, to je to nejdůležitější.
Kdy vám nejvíc pomáhá smysl pro humor?
Každý den. Kdo nemá smysl pro humor, ten je mi podezřelý. Smysl pro humor je veliký dar, možná ten největší. Važme si toho.
V jakých divadelních představeních vás nyní můžeme vidět? Natáčíte nějaký další film?
Teď se věnuju především divadlu. Divadlo je životní partner napořád, zatímco film je milenec na chvíli. Mám opravdu nádherná velmi různorodá představení a všechna je miluju. Monodrama Shirley Valentine je snad to nejvíc, co jsem na divadle dokázala. Ale miluju i Římské noci s Oldou Víznerem a Skleněný zvěřinec, kde se mnou hraje spousta mladých talentovaných herců, nebo Drobečky z perníku, za které jsem dostala Thalii, také Filumenu Marturano se Sváťou Skopalem a tak bych mohla jmenovat dál a dál. Podívejte se na můj web a vyberte si. A na těch představeních vám pak přeju příjemný čas plný srandy a zamyšlení.
foto: Lenka Hatašová, archivy Divadla ABC a Divadla Bez zábradlí