Magnáti ze Silicon Valley věří tomu, že dokážou všechno napravit. A jsou zmatení, když se jejich pokusy nesetkávají s bezbřehým nadšením. Miliardář Elon Musk byl mezi miliony těch, které upoutala situace 12 chlapců a jejich fotbalového trenéra, kteří byli uvězněni v podzemní jeskyni v Thajsku. Ale Musk jen neseděl a nesledoval celý příběh na sociálních médiích. Musk má obří zdroje. A snažil se pomoct.
Reklama
Jeho inženýři vyrobili miniaturní ponorku (ve skutečnosti to byl sofistikovaný kovový válec), který měl být použit při záchranných pracích. Krátké záběry této ponorky sdílel svým 22 milionům followerů na Twitteru. A média i fanoušci mu hlasitě vyjadřovali podporu.
Kultura bezpečí není ani omezující, ani málo kreativní.
Elon Musk chtěl pomoci – to bylo zajisté chvályhodné. Ale šéf záchranných prací Narongsak Osottanakorn prohlásil, že Muskův vynález je pro daný účel nepraktický – ten účel daleko lépe splnilo několik nejlepších světových jeskynních potápěčů. A Musk se naštval. Na Twitteru tvrdil, že jiní odborníci na místě přivítali jeho pomoc a že Narongsak není odborník. Také ho naštvalo, že ho někdo kritizuje, když se pokoušel pomoct.
Rychlá akce bez reakce
Místo toho, aby si ulevoval online, by se ale Elon Musk (a vlastně celé Silicon Valley) mohl z celé situace poučit. Thajská operace měla od začátku minimální šanci na úspěch. Bezpečně navigovat 12 dětí a jednoho dospělého skrz nebezpečnou jeskyni, to je výkon, který určitě stojí za zaznamenání a poučení.
V Silicon Valley se věci obvykle dělají s optimistickým předpokladem, že všechno jde, když se chce, s vírou, že odbornost v jedné oblasti jde bez ztráty kytičky přenést do oblasti jiné. A že nejlepší ze všeho je rychlá akce. Ovšem děti a jejich trenér se dostali z jeskyně jinou cestou. Byla pomalejší, více metodická, problémy řešila specifickým přístupem. Takový přístup už přeměnil spoustu rizikových aktivit v bezpečné a běžné činnosti – například komerční letová přeprava nebo horolezectví se obojí řídí rozsáhlými bezpečnostními předpisy a zásadami, jejichž vývoj trval léta.
Magnáti ze Silicon Valley raději utrácejí peníze za nepravděpodobné, ale působivé hurá akce.
Tahle „kultura bezpečí“ není ani omezující, ani málo kreativní. Právě naopak. Hluboká odbornost, dlouhodobý výcvik a schopnost poučit se ze zkušeností (a zapojit tato poučení do budoucí praxe) je velmi cenným prvkem.
Jako přistání na vodě
Přesně tento přístup umožnil leteckému kapitánovi Chesley Sullenbergerovi přistát v roce 2009 s komerčním dopravním letadlem na hladině řeky Hudson s vypnutými motory. Sullenbergerovy schopnosti a klidný přístup jsou samozřejmě jeho obrovským plusem. Ale jejich základ vyrůstal z desítek let tréninku a výcviku v rámci průmyslu, který regulovala jak vláda, tak obor sám. A výsledek je známý: obří kovové plechovky, pohybující se rychlostí stovek kilometrů za hodinu ve výšce deset kilometrů nad povrchem země, jsou dnes jedním z nejbezpečnějších způsobů cestování.
Magnáti ze Silicon Valley ovšem raději utrácejí peníze za nepravděpodobné, ale působivé hurá akce. V roce 2010 věnoval Mark Zuckerberg 100 milionů dolarů školám v New Jersey. Cílem bylo vyhodnotit učitele a školy, ale moc to nedopadlo. V určitém ohledu to mělo spíš škodlivý vliv. Vzdělání je komplexní záležitost a to, že dokážete vydělat spoustu peněz v technologické oblasti, z vás nedělá odborníka na vzdělávací problémy.
V Silicon Valley si také někdy zapomínají zamést před vlastním prahem. Jeff Bezos, nejbohatší člověk planety a zakladatel Amazonu, prohlásil, že by chtěl utrácet peníze hlavně na průzkum vesmíru. Ovšem špatně placení dělníci ve skladech Amazonu, kteří pracují v náročných podmínkách, by na to asi měli jiný názor.
Možná by se mohlo celé Silicon Valley naučit respektovat tvrdě naučené odborné znalosti z oblastí jiných, než je jejich vlastní.
V žádném případě to neznamená, že technologické inovace jsou k ničemu. Možná někdy v budoucnosti přijde na Muskovy objevy a možná to někdy někomu zachrání život. To ale bude chtít dlouhodobý vývoj, testování a spolupráci řady odborníků – nejen pár Muskových inženýrů.
Pokud chce Silicon Valley pomoci světu, je toho dost, co může udělat. Například učinit vlastní výrobky bezpečnější a vlastní společnosti spravedlivější. A co je nejdůležitější, možná by se mohlo celé Silicon Valley naučit respektovat tvrdě naučené odborné znalosti z oblastí jiných, než je jejich vlastní.
foto: Profimedia, zdroj: Business Insider