fbpx

39 % zpráv v médiích jsou dezinformace, a na sociálních je to ještě horší - až 65 % zpráv je podle Američanů účelových a neověřitelných

Zveřejněno: 29. 6. 2018

Názory Američanů na dezinformace a účelová zkreslení ve zpravodajství zjišťovaly výzkumy organizací Gallup a Knight Foundation na vzorku 1400 Američanů během letošního února a března.

 

Konzumenti zpravodajství věří, že zprávy, které nacházejí na sociálních médiích, jsou zaujatější a méně přesné než zprávy, které čtou na jiných platformách. Tradiční média pak za dezinformační považují spíše republikáni než voliči demokratů. Nejlepší pověst ale mají v Americe média veřejné služby, a to napříč politickým spektrem. Američané hodnotili jako nejpřesnější zpravodajské zdroje veřejnoprávní televizi PBS (Public Broadcasting Service), agenturu Associated Press a rádia sdružená v organizaci NPR (National Public Radio). Zpravodajské zdroje vnímané jako zaujaté byly obvykle onačovány jako nepřesné. Výjimky tvoří velké tradiční noviny jako The New York Times a The Washington Post, které byly obecně považovány za zaujaté a přitom stále pravdivé.

Názory na média a zpravodajství ovlivňuje zásadně vzdělání respondentů. Američané s vyšším vzděláním budou méně pravděpodobně vnímat zprávy jako dezinformace – týká se to absolventů středních škol, vysokých škol a postgraduálního studia, lidé s nižší úrovní vzdělání budou naopak považovat zprávy za dezinformace častěji.

Nejčastěji zmanipulované informace naleznete na sociálních sítích, shodují se republikáni i demokraté

Vnímání zpráv formují také politické názory. Republikánští respondenti například považují zpravodajství za zaujaté mnohem častěji než demokraté (77 % versus 44 %). Všichni napříč politickým spektrem se shodují, že nejčastěji zmanipulované informace naleznete na sociálních sítích.

Když se Američané setkají s nějakou dezinformační zprávou, ověřují ji na svých obvyklých zdrojích zpráv. 83 % respondentů uvedlo, že k ověření pravdivosti používají své oblíbené zpravodajské zdroje, dále hledají víc informací na internetu a navštěvují takzvané fact-checking weby, tedy místa, která uvádějí dezinformace na pravou míru. Republikáni dezinformace častěji konzultují s rodinou a informace na speciálních webech ověřují méně často. 

 

Téměř čtvrtina respondentů uvedla, že dezinformace sdílí. Většina z nich však doplňuje, že sdílí příběh s podezřelou dezinformací, aby problematiku osvětlili ostatním. Mnohem menší procento respondentů tvrdí, že dezinformace sdílejí, aby se dostaly k širšímu publiku.

foto: Profimedia, zdroj: Poynter.org

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...