Na první pohled působí Tadeáš trochu jako „bubák“. Sedí, kouří, mračí se, klepou se mu ruce. Kdo ho ale pozná blíž, těžko přehlédne jeho čistou duši. Vždy ochotný pomoci, takový ryzí, poctivý člověk. Tyto dvě osobnosti se v něm perou. Jednou vyhrává ta, a podruhé ona. Tedy alespoň tak se jeví zvenčí. Uvnitř svádí drsný boj.
Do svých deseti let byl Tadeáš veselý kluk, oblíbený v kolektivu, sportovec i školní premiant. Po smrti otce na něj ale dolehla zodpovědnost za chod rodiny, strachy, pocity prázdnoty. Přidávaly se úzkostné stavy, které postupně nabíraly na síle. Začal se stranit společnosti a útočiště nacházel ve virtuální realitě. „Dnes vidím, že jsem utíkal sám před sebou. Nevěděl jsem, proč jsem tak jiný než moji vrstevníci, proč mám ze všeho takový strach, a ostatní ne. Nenáviděl jsem se,“ vzpomíná čtyřiatřicetiletý Tadeáš.
Dlouhých deset let sváděl sám se sebou vnitřní boj, který vyústil v první schizofrenickou ataku. „Zachvátila mě paranoia. Měl jsem pocit, že mě pořád někdo sleduje. Jako bych byl stále pod dohledem kamer. Bylo to šílené,“ vypráví o stavu, který trval několik měsíců v kuse. Útočiště hledal v alkoholu a psychotropních látkách. Zvlášť v marihuaně. Úleva ale nepřicházela. Naopak se jeho propady prohlubovaly. „Viděl jsem, že je mi čím dál hůř, ale zároveň jsem ji potřeboval, protože jsem si chtěl otupit smysly. Každý den jsem se potřeboval několikrát zhulit, abych mohl být dostatečně ,mimo‘. Pravidelně jsem chodil i zhulený do práce,“ přiznává Flowee otevřeně.
Marihuana a jiné drogy mohou obtíže při schizofrenii krátkodobě přehlušit, ale dlouhodobě toto onemocnění zhoršují.
Známý psychiatr MUDr. Karel Nešpor takové jednání přirovnává k alkoholu. „Někdo je smutný, v opilosti se cítí lépe, jenže po vystřízlivění je mu o hodně hůř,“ vysvětluje. Zároveň varuje, že užívání psychotropních látek, zejména marihuany v mladším věku, je spojeno s vyšším rizikem schizofrenie. „Není ale jasné, zda droga byla jednou z příčin tohoto onemocnění, nebo ,jen‘ vedla k tomu, že se projevila skrytá genetická dispozice. Marihuana a jiné drogy mohou obtíže při schizofrenii krátkodobě přehlušit, ale dlouhodobě toto onemocnění zhoršují,“ varuje lékař.
Co se děje v hlavě
Schizofrenie je vážné onemocnění, které nemocného paralyzuje a znemožňuje mu fungovat v běžném životě. Člověk se ocitá ve vlastním světě, realitu vnímá zkresleně. Slyší nereálné hlasy, vidí nereálné předměty či osoby. Jeho představy jsou podle něj skutečné. Je jakoby okleštěn od prožívání emocí. Ty jsou ploché, nedokáže je plně vnímat a vhodně na ně reagovat. Průběh onemocnění bývá cyklický, to znamená, že se střídá období klidu a ataky. Ty mohou trvat jako u Tadeáše i několik měsíců. Člověk upadá do apatie, deprese.
Nejčastěji se rozvíjí mezi 15. a 30. rokem života. Jen výjimečně se objevuje i dříve, ale může propuknout později. „Pravděpodobně to souvisí s kritickými procesy vyzrávání mozku, které se završují právě v tomto období,“ vysvětluje MUDr. Filip Španiel z Ústavu národního zdraví (NUDZ). Svou roli v tom hraje genetika, stres, těžká infekce, prodělaná traumata i již zmíněné psychotropní látky. Přesné příčiny jsou však stále nejasné. „Mimo jiné i proto, že existuje nikoliv jedna schizofrenie, ale celá řada různých onemocnění, které se projevují podobně a které celé jedno století shrnujeme nesprávně pod jednu diagnózu,“ uvádí MUDr. Španiel. Schizofrenie zasahuje muže i ženy plus minus stejně. Dr. Nešpor udává, že nepatrně hraje v neprospěch mužů.
Lidé mívají ze schizofreniků strach. Není důvod. Tito lidé nejsou nebezpeční svému okolí. Naopak jsou daleko zranitelnější a právě oni mohou padnout do nebezpečí.
Máte-li podezření na schizofrenii, neodkládejte návštěvu lékaře. Neléčená choroba může vést až k sebevraždě. Naopak vhodně nastavená léčba je schopna zajistit relativně spokojený život. Tadeáš je zaléčený, chodí na dopotní injekce, přesto není se svým stavem spokojen. „Naučil jsem se v životě trochu fungovat, ale ne žít,“ dodává. Nutno dodat, že statečně bojuje. Drogám už se zdaleka vyhýbá, v práci je na něj spoleh a začal dokonce sportovat. Zdá se, že i endorfiny fungují. Tu a tam se mu totiž už objeví i úsměv na tváři.
Mýty
Kolem schizofrenie stále koleje mnoho mýtů. Které to jsou?
+ ROZDVOJENÁ OSOBNOST
To je mýlka. Schizofrenik nemá pocit, že by byl někým jiným nebo že by v něm bylo několik osob najednou. Spíše se sám se sebou těžko sžívá, realita se mu nejeví jako skutečná, naopak vnitřní svět se stává realitou.
+ JE NEBEZPEČNÝ
Lidé mívají ze schizofreniků strach. Není důvod. Tito lidé nejsou nebezpeční svému okolí. Naopak jsou daleko zranitelnější a právě oni mohou padnout do nebezpečí. Pokud u nich vzrůstá agresivní chování, bývá to dáno užíváním psychotropních látek, ne samotným onemocněním.
+ JE TO NELÉČITELNÉ ONEMOCNĚNÍ
„Není, je nutné nemoc kontrolovat léky. V příznivých případech žije nemocný plnohodnotný život. Asi dvacet procent případů schizofrenie má jenom jednu ataku a více již nikoliv,“ uklidňuje MUDr. Španiel.
NOVINKY
V poslední době došlo k řadě zajímavých posunů ve výzkumu schizofrenie, které otevírají nové možnosti pro léčbu a pochopení této komplexní poruchy. Zde jsou některé z nejzajímavějších novinek:
+ Nové léčebné přístupy: „Výzkum se zaměřuje na vývoj léků, které cílí na specifické neurotransmiterové systémy v mozku. Experimentální léčiva, která se zaměřují například na glutamátové a GABAergní systémy, slibují zlepšení symptomů u pacientů, u kterých tradiční antipsychotika nejsou účinná,“ přibližuje MUDr. Španiel.
+ Využití technologie: Moderní technologie, jako jsou digitální aplikace pro sledování stavu, se stávají nástroji pro léčbu a monitorování schizofrenie. Tyto přístupy umožňují dle Španiela pacientům lepší zvládání symptomů a zlepšení kvality života.
+ Neuroplasticita a rehabilitace: „Studie ukazují, že specifické rehabilitační programy, které se zaměřují na zlepšení kognitivních funkcí a sociálních dovedností, mohou vést k strukturálním a funkčním změnám v mozku pacientů se schizofrenií. Tyto změny mohou zlepšit prognózu a funkční výsledky,“ uzavírá MUDr. Španiel.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek