Až třetina populace podle odhadů trpí na alergie. Jde o přecitlivělost organismu neboli o nepřiměřenou reakci imunitního systému na látky, které se v našem okolí běžně vyskytují. Statistické údaje dokládají, že počet alergiků každoročně narůstá, a u dětí, jejichž oba rodiče mezi ně patří, se riziko rozvoje alergického onemocnění zvyšuje na 75–80 %.
„Alergeny jsou látky, které u alergika imunitní systém vyhodnotí jako tělu cizí, potencionálně škodlivé, a na základě tohoto vyhodnocení začnou příslušné buňky imunitního systému produkovat imunoglobulin E, který se naváže na alergen, tato vazba uvolní řadu látek, které mají za následek klinické projevy alergie – zarudnutí, rýmu, dušnost a podobně,“ vysvětluje mechanismus vzniku alergie Hana Rázgová, pediatrička z pražské Galen Clinic, s níž jsme téma (jarních) alergií probíraly.
V hlavní roli genetika
Většinou jde tedy o záležitost vrozenou, geneticky podmíněnou, může se ale stát, že v genetické výbavě organismu dojde souhrou různých vlivů k dosud neznámým změnám a alergie vznikne de novo. Podle Hany Rázgové dokonce v poslední době počet dospělých se získanou alergií stoupá.
Reklama
„Udává se, že na vině je zhoršující se životní prostředí, exhalace výfukových plynů, používání chemikálií, které na jedné straně oslabují náš imunitní systém, a na druhé straně i narušují pylová zrna, která se pak stávají více agresivními a vyvolávají nepřiměřenou odpověď organismu,“ vysvětluje Hana Rázgová s tím, že dále může být na vině nezdravý životní styl, kouření, jiná doprovázející chronická onemocnění a přecházení a nedoléčování infekcí, které imunitní systém jedince také oslabují.
Alergie se dá (vy)léčit
Jako prevence může naopak zafungovat zdravý životní styl, vyhýbání se kouření, zdravá pestrá strava, nepřecházení a dostatečné doléčování infekcí a přiměřená hygiena. U jedinců, kteří mají nějakou alergickou dispozici, se také vyplácí maximálně eliminovat potenciální alergeny, tedy prach, roztoče, plísně, vlhkost v domácím prostředí a bohužel i domácí mazlíčky. Dobrá zpráva je, že alergie může, ale nemusí být záležitostí na celý život. Podle doktory Rázgové mohou některé alergie v průběhu života vyhasínat, což znamená, že obtíže, jež způsobují, postupně vymizí.
V dnešní době existují dokonce prostředky, které dokáží alergii vyléčit. „Jde o alergenovou imunoterapii, jejíž podstatou je podávání přesně stanovených dávek příslušného alergenu, cílem je navodit toleranci organismu, aby nevnímal příčinný alergen jako tělu cizí,“ vysvětluje lékařka. „Jedná se o účinný a bezpečný způsob, jak pacientům ulevit od obtíží, či se jich dokonce zbavit. Zároveň snižuje spotřebu léků v průběhu sezony a může mít i preventivní účinek na rozvoj dalších alergií či alergických projevů,“ dodává.
Nejčastější alergické reakce na potraviny vidíme u pacientů alergických na pyly břízy, kdy mluvíme o syndromu bříza – ovoce – zelenina – ořech.
K dispozici je jednak injekční (subkutánní) forma, která se aplikuje do paže, jednak forma podjazyková v podobě kapek nebo rozpustných tablet, kdy se alergenový extrakt vstřebává sliznicí dutiny ústní. Doporučená doba terapie je 3–5 let.
Obtíže způsobují pyly i některé potraviny – na vině je podobnost bílkovin
Pro řadu alergiků je zátěžové zejména jarní období, během něhož prožívají typické obtíže, jako je svědění očí, oteklé, zarudlé oči, vodnatá rýma, oteklé nosní sliznice, svědění nosu, kýchání, škrábání/svědění v krku, svědění v uších, kašel, zvýšená únava, opakované respirační infekce. U astmatiků se mohou zhoršit dechové obtíže. Pylová alergie může na kůži vyvolat kopřivku či zhoršit projev atopického ekzému.
Viníkem popsaných projevů jsou alergeny pylů, které u nemocných způsobují charakteristické příznaky. „Nejvýznamnější jsou pyly břízovitých, kam patří bříza, olše, habr, líska, a pyly bukovitých se zástupci buk, dub, kaštanovník. Alergiky ale mohou dráždit i pyly jiných dřevin, např. jasanu, šeříku, zlatice, ptačího zobu, které patří do čeledi olivovníkovitých. Při vlhkém a deštivém počasí mohou potrápit i venkovní plísně,“ vyjmenovává doktorka Rázgová.
Kromě pylů může alergik také reagovat na některé potraviny, pak je řeč o takzvaném orálně alergickém syndromu, který je projevem zkřížené alergie. Ta je způsobena strukturální podobností bílkovin pylů a odpovídajících potravin. Obtíže se objevují po požití syrového ovoce, zeleniny nebo ořechů.
„Nejčastější alergické reakce na potraviny vidíme u pacientů alergických na pyly břízy, kdy mluvíme o syndromu bříza – ovoce – zelenina – ořech. Po požití dané potraviny pacient pociťuje pálení a svědění rtů, jazyku, patra a hrdla, obtížné polykání, kýchání, ucpaný nos, otoky rtů nebo obličeje,“ popisuje pediatrička. Rozvoji alergické reakce většinou zabrání tepelná úprava rizikových potravin, protože bílkoviny zodpovědné za alergickou reakci jsou termolabilní.
Mám také alergii?
Pokud se obtíže vyskytují v určitém stejném ročním období nebo opakovaně po kontaktu s určitou látkou, potravinou, můžete podle lékařky zkusit volně prodejná antihistaminika – ať už lokální či celková – sprej do nosu, kapky do očí, tablety. Při opakování obtíží je vhodné obrátit se na praktického lékaře, který vás odešle ke specialistovi-alergologovi k vyšetření.
Jarní alergie v lednu?
Samotné pojmenování „jarní“ alergie je ale vlastně poněkud nepřesné. Protože ačkoliv astronomické jaro začíná 21. března (letos 20.), projevy jarních alergií se dají pozorovat už od začátku února a při teplém počasí dokonce již v průběhu ledna, kdy začínají kvést jarní stromy. Období jarních alergií trvá do konce května, kdy na ni navazuje sezona alergií na traviny a obiloviny.
V prvním trimestru dochází k zakládání jednotlivých orgánů plodu, a je tedy lépe se určitým lékům, jako jsou lokální i celková antihistaminika, dekongestiva, v této fázi vyhnout.
„V dubnu se k pylům listnatých dřevin přidávají pyly jehličnanů, kterých si můžeme povšimnout jako žlutého poprašku na autech, na parapetech a na površích v domácnostech – alergologický význam jehličnanů je však malý, obtíže tady více způsobuje mechanické dráždění pylových zrn na sliznicích,“ vysvětluje lékařka.
Těhotenství v pylové sezóně může být problém
Z hlediska prevence je vhodné plánovat průběh prvního trimestru mimo pylovou sezonu. Pokud alergička otěhotní, měla by se poradit o vhodnosti užívání léků se svým alergologem. „V prvním trimestru dochází k zakládání jednotlivých orgánů plodu, a je tedy lépe se určitým lékům, jako jsou lokální i celková antihistaminika, dekongestiva, v této fázi vyhnout. Naopak lze bezpečně užívat kromony ve formě očních kapek a nosního spreje,“ informuje lékařka.
Aby alergie narušovala život co nejméně
Hana Rázgová se podělila o praktické tipy, které by měly alergikům pomoci překonat jarní období, pokud možno, bez výraznějších újem a užít si dobu, kdy se příroda po zimě probouzí, bez strachu z nepříjemných projevů.
- Dodržujte takzvaný režim alergika. Tedy eliminujte nebo alespoň minimalizujte kontakt s alergenem.
- Nejnižší koncentrace pylových zrn v ovzduší bývá po ránu a po dešti. V tuto dobu je vhodné větrat nebo na tuto dobu plánovat pobyt venku.
- Naopak je dobré snažit se omezit pobyt venku a větrat minimálně během bouřky či v době sucha, horka a větrného počasí.
- Při pobytu venku ulpívají pylová zrna na oblečení, ve vlasech, na kůži i na sliznicích, proto je vhodné se po příchodu domu vždy vysprchovat, umýt vlasy, vymýt oči a s použitím nosního spreje s mořskou vodou zbavit nosní sliznici nachytaných pylových zrn a převléknout se do čistého domácího oblečení.
- V pylové sezoně není vhodné sušit prádlo venku.
- Do oken lze pořídit sítě s pylovými filtry a do domu pořídit čističku vzduchu.
- Samozřejmostí je pravidelný úklid, usazený pyl s prachem vysát vysavačem nebo setřít na mokro.
- V pylové sezoně je také vhodné vyhýbat se potravinám se zkříženou reakcí na pyly, které způsobují klinické obtíže.
- Děti, které mají alergické obtíže (kašel, dušnost, oteklé nosní sliznice, oční obtíže) v době pylové sezony, by měly být osvobozeny od tělesné výchovy ve venkovním prostředí.
- Je vhodné také sledovat zpravodajství Pylové informační služby, lze využít i mobilních aplikací k časnému zahájení protialergické léčby.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek