S teplými dny lidé vyrážejí do přírody a nezapomínají na repelent proti klíšťatům, zatímco když si sednou do trávy v městské zeleni, postřik proti parazitům nechají doma. Ale je les nebezpečnější než park ve městě, co se týče těchto parazitů? Jak Flowee řekl parazitolog Václav Hönig z Biologického centra AV ČR, více infikovaných klíšťat je v městských parcích než v lesích.
„První výsledky našeho projektu, realizovaného ve spolupráci s kolegy ze Státního zdravotního ústavu Praha a Vysoké školy báňské -TU Ostrava, naznačují, že minimálně v případě bakterií způsobujících lymeskou boreliózu je více infikovaných klíšťat v parcích a lesoparcích,“ uvedl. Zatímco v lesích je touto bakterií podle Höniga infikováno v průměru přibližně 10 % klíšťat, tedy každé desáté, v městské zeleni parazitologové nalezli 25 % infikovaných klíšťat. Nejvíce infikovaných klíšťat je už dlouhodobě v jižních Čechách. V tomto kraji evidují už 76 případů lymeské boreliózy. Ovšem ani Praha si nevede dobře. Podle mapy sběru klíšťat je v hlavním městě velký výskyt stejně jako na Českobudějovicku.
V České republice onemocnělo lymeskou boreliózou letos už přes 320 lidí. Jak píší novinky.cz, dalších sedm má potvrzenou klíšťovou encefalitidu.
V případě, že je klíště infikované, nemusí to nutně znamenat, že došlo k přenosu infekce na člověka, ale riziko infekce je zvýšené.
Podle odborníků za to může mírná zima a časný příchod teplých dnů. „První výskyt klíšťat jsme zaznamenali již v únoru, což je ve srovnání s loňským rokem téměř o měsíc dříve. Neznamená to však, že by v přírodě bylo klíšťat více. Na riziko nákazy encefalitidou nebo boreliózou má významnější vliv vyšší aktivita lidí v přírodě. To se ostatně potvrdilo v letech covidu a v časech houbařské sezony,“ sdělil pro Českobudějovický deník technik chovu klíšťat z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR Jan Erhart.
Vitamin B nepomůže
„Jihočeský kraj patří dlouhodobě k regionům s nejvyšším počtem případů zejména klíšťové encefalitidy, ale i lymeské boreliózy (konkrétní data porovnání krajů např. za minulý rok najdete zde). Důvodem jsou zřejmě vhodné přírodní podmínky pro populace klíšťat v kombinaci s vysokou, zejména rekreační aktivitou lidí v přírodě,“ doplňuje parazitolog Václav Hönig a dodává, že pro snížení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou je nejjednodušším opatřením očkování, které je jak vysoce účinné, tak bezpečné.
Zatímco proti encefalitidě vakcína existuje, očkování proti borelióze není. V tomto případě je žádoucí se klíštěti vyhnout nebo ho vytáhnout včas. Traduje se také přesvědčení, že vitamín B či pivo zmiňovaným parazitům nechutná a nepůjdou na nás, ale podle odborníků je to mýtus. „Naopak se zdá, že některá klíšťata vyžadují některé z vitamínů skupiny B k úspěšné metamorfóze mezi vývojovými stádii. Rozhodně se nedá o těchto látkách mluvit jako o repelentních (klíště se ani nezakousne) ani deterentních, kdy klíštěti krev nechutná, a po zakousnutí a ,ochutnání‘ krve zas odpadá,“ vysvětlil Flowee parazitolog Jan Perner.
Kousnutí je nebolestivé a málokdy ucítíte, že vám leze po kůži. „Klíšťata žijí na zemi a šplhají 20 až 70 cm na trávy a keře, kde pomocí buněk citlivých na teplotu nacházejí hostitele,“ píše portál European Centre for Disease Prevention and Control. Klíště se rádo přisaje nejen na člověka, ale mezi hostitele patří i ostatní drobní savci, ptáci a plazi. „Vyskytují se zejména ve smíšených a listnatých porostech. Největší výskyt boreliózy je ve střední Evropě. „Onemocnění se vyskytuje zejména v České republice, na Slovensku, ve Slovinsku, Švýcarsku, jižním Německu a Rakousku,“ informuje Národní zdravotnický informační portál, podle kterého je v České republice v posledních deseti letech ročně hlášeno až 4800 nakažených lidí boreliózou.
Pozor na skvrnu
Borelióza se většinou v rané fázi projeví charakteristickou skvrnou na kůži, která se postupem času zvětšuje, únavou, teplotou, bolestí hlavy. Hlídat si místo kousnutí se vyplatí. Podle webu healthline.com se flek objevuje u osmi z deseti nakažených lidí. „Lidé se světlejší kůží mohou mít skvrnu, která je sytě červená, zatímco u jedinců s tmavší pletí připomíná modřinu. Bývá teplá, ale nebolestivá a nesvědí,“ popisuje web healthline.com. Skvrna někdy může připomínat spíše rozlezlou mapu podobnou vyrážce, nemusí jít nutně o pravidelný kruh, proto je nutné místo, kde bylo klíště, hlídat.
Reklama
Boreliózu podle Healthline zničí antibiotika, ale pokud se léčba nezahájí včas, může dojít k postižení nervové soustavy. Doktora navštivte tedy ihned, jakmile pocítíte příznaky. Nicméně lékaři nedoporučují chodit do ordinací preventivně jen proto, že jste měli klíště. Jak upozorňují infektologové, přítomnost protilátek neznamená nutně nemoc. Co se týče testování přisátých klíšťat, je diskutabilní. Samozřejmě, že nás může uklidnit, pokud parazit nemá patogeny, kterými by nás mohl nakazit. „Ovšem v případě, že je klíště infikované, nemusí to nutně znamenat, že došlo k přenosu infekce na člověka, ale riziko infekce je zvýšené,“ vysvětlil Václav Hönig.
Pokud testování klíštěte zvažujeme, je nutné ho do laboratoře odeslat co nejdříve, jinak hrozí rozložení molekul bakterií a virů, které v laboratoři zkoumají, a může dojít k falešnému výsledku, tedy že bakterie nebudou prokazatelné, ale ve skutečnosti je klíště nakažené a mohlo na nás bakterii přenést.
Komáři nepřenášejí
Obava, že lymeskou boreliózu přenáší i jiný hmyz, například komáři, parazitologové vyloučili. „Schopnost komárů nebo jiného hmyzu přenášet bakterie způsobující lymeskou boreliózu mezi hostiteli nebyla dosud nikdy prokázána,“ potvrdil Václav Hönig. Sice je možné tuto bakterii u hmyzu nalézt, ale nemá schopnost ji předat dál.
„Osobně se domnívám, že pravděpodobnost přenosu jinými členovci než klíšťaty je naprosto minimální. Borélie mají totiž poměrně složitý mechanismus, kterým ovládají to, zda se ve střevě klíštěte drží, nebo naopak uvolňují. Tento mechanizmus velmi pravděpodobně nebude kompatibilní se střevem komára. Komáři a klíšťata mají navíc i velmi odlišnou biologii – zatímco komáři sají krátkou chvilku mnohokrát za život, naše klíště obecné saje jen třikrát za život a po dobu několika dní. Borélie má tak v případě klíšťat spoustu času klíště během sání opustit,“ dodal Václav Hönig.
Právě on a jeho kolegové se účastní projektu „Klíšťata ve městě“. V rámci projektu sbírají vědci klíšťata v parcích a zjišťují míru infekce. Zapojit se bude moci i veřejnost, kterou vědci vyzývají k nahlašování výskytu a nahrávání fotografií klíšťat prostřednictvím webového portálu klistatavemeste.vsb.cz.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
