Astma může postihnout kojence i seniory. V pubertě občas samo vymizí, říká pneumolog

Lence, které je nyní čtyřicet let, bylo diagnostikováno astma ve dvanácti letech. Pediatr ji tehdy odeslal k alergologovi a ten odhalil alergické astma na pyly, trávy, roztoče, peří, srst a prach. „Bylo toho tolik, že mi z toho šla hlava kolem. Doma jsme měli půlroční štěně, tak jsem se strašně bála, že ho budeme muset dát pryč,“ vzpomíná Lenka. Nakonec to vyřešili tak, že pejska přestěhovali ven do boudy, doma vyměnili koberce, pořídili čističku vzduchu a Lenka začala pravidelně užívat antihistaminika a inhalátory.

.„Občas se u mě alergický záchvat objevil, ale naštěstí jen ve velmi mírné formě. Od dětství u sebe nosím pohotovostní lék a musím zaklepat, že mám celkem klid. Zvládla jsem i dvě těhotenství, kdy jsme s lékařem pouze vyměnili inhalátory za takové, které jsou pro plod bezpečnější,“ uzavírá.

Pane doktore, jak vlastně astma vzniká?

Astma je respirační onemocnění, charakterizované omezením vzduchového průtoku v dýchacích cestách, známé jako bronchiální obstrukce. Přesná příčina astmatu není plně známa, ale často se diskutuje o vlivu alergií (například na pyl, roztoče nebo zvířecí srst), genetických faktorů, znečištění životního prostředí a dalších rizikových faktorů.

Astma se často projevuje u dětí. Ve kterém věkovém období nejčastěji?

U dětí se projevuje od kojeneckého věku až do puberty. Nejčastějším symptomem je kašel, ale u některých dětí se může objevit i pískání na hrudi. Je důležité poznamenat, že průběh astmatu u dětí může být velmi proměnlivý. U některých pacientů může dojít během puberty k dočasnému nebo i trvalému zmírnění nebo úplnému vymizení příznaků.

Může se astma poprvé objevit v dospělosti?

Astma není omezeno věkem a může postihnout jak dospělé, tak i seniory. Je to heterogenní onemocnění, což znamená, že má u každého pacienta trochu jiný průběh. 

Reklama

Tento variabilní charakter může zahrnovat rozdíly v závažnosti a typu příznaků, což je důsledkem genetických, environmentálních a životních faktorů jednotlivých pacientů.

Lze zaměnit astma za jiné onemocnění?

Astma se může projevovat podobně jako zánět průdušek, zejména kvůli symptomům, jako je kašel a pískání na hrudi. Klíčovým rozlišovacím faktorem pro diagnostiku astmatu je však opakování astmatických záchvatů. Diagnózu astmatu musí vždy stanovit lékař.  

Jaké jsou dnes obecné možnosti léčby?

Obecné možnosti léčby astmatu jsou velmi rozsáhlé a zahrnují řadu inhalačních preparátů. Tyto přípravky jsou často založeny na inhalačních glukokortikoidech, které tlumí zánět v dýchacích cestách a jsou určeny pro dlouhodobou kontrolu onemocnění. K nim se často přidávají bronchodilatancie, které slouží k okamžitému rozšíření průdušek a usnadnění dýchání pacienta. Pro pacienty s těžkými formami astmatu, u kterých standardní terapie nepřináší dostatečnou úlevu, jsou nyní k dispozici také biologické preparáty. Tyto cílené léky se zaměřují na specifické molekuly, zapojené do zánětlivého procesu, a obvykle mají výrazný efekt.

Pokud má dítě astma, je vhodné navštívit alergologa, nebo plicního lékaře?

 V případě, že se dítě nebo dospělý potýká s příznaky, které by mohly naznačovat astma, je vždy nejlepší navštívit praktického lékaře. Tento vám po prvotním vyšetření může doporučit další péči buď u plicního lékaře, nebo alergologa. Rozhodnutí, ke kterému specialistovi vás lékař odešle, obvykle závisí na konkrétních příznacích, dostupnosti specialistů v dané oblasti a na tom, jaké máte předchozí zkušenosti s léčbou astmatu. V některých regionech se péče o pacienty s astmatem může více soustředit na alergology, zatímco v jiných na plicní lékaře.

Lze upřesnit, kteří lidé mají k rozvoji astmatu větší sklony?

Astma častěji postihuje ženy, což může být částečně způsobeno hormonálními a dalšími biologickými rozdíly mezi pohlavími. Určitou roli hraje také multigenetická dědičnost, což znamená, že riziko vzniku astmatu je vyšší, pokud rodiče nebo prarodiče trpěli astmatem či jeho projevy.

Díky pokrokům v léčbě a dostupnosti účinných léků může většina astmatiků dnes žít bez obav z nekontrolovaných záchvatů.

Toto však neznamená, že se astma u potomků musí rozvinout na 100 %. Genetická predispozice k astmatu se dědí, ale faktory jako životní prostředí, expozice alergenům a životní styl mají také významný vliv. Dědí se tedy predispozice k onemocnění, ale nemusí to nezbytně vést k rozvoji astmatu.

Pokud má žena astma, měla by pokračovat v léčbě také v těhotenství? Některé ženy mohou mít obavy z léků a uvažují o vysazení.

Pro těhotné ženy s astmatem platí, že pokud je onemocnění dobře kontrolované, nemusí mít obavy. Na druhé straně, nekontrolované astma může představovat riziko pro plod, například může způsobit nižší saturaci krve kyslíkem, což negativně ovlivňuje plod. Proto je klíčové, aby těhotné ženy trpící astmatem pokračovaly v léčbě a pravidelně konzultovaly svůj zdravotní stav s lékařem. Je důležité užívat léky na předpis pod lékařským dohledem, což může předejít mnoha potenciálním a často zbytečným komplikacím během těhotenství. Vhodnou léčbu by měl vždy určit odborník s ohledem na zdraví matky i plodu.

Je možné astma vyléčit nebo ho mít alespoň plně pod kontrolou?

Ačkoliv astma nelze zcela vyléčit, je možné ho účinně kontrolovat. Klíčem k úspěchu je pečlivé dodržování léčebného plánu, který stanoví lékař. Kromě lékařské péče se také doporučuje vytvoření zdravého životního prostředí, pravidelné cvičení a vyhýbání se faktorům, které mohou příznaky zhoršovat, jako jsou alergeny a znečištěný vzduch. Díky pokrokům v léčbě a dostupnosti účinných léků může většina astmatiků dnes žít bez obav z nekontrolovaných záchvatů. Je důležité udržet optimistický přístup a spolupracovat s lékařem, aby bylo možné nemoc udržet pod kontrolou.

Pane docente, proč podle vás neustále přibývá astmatiků? Je to prostředím, ve kterém žijeme?

V tomto ohledu existuje několik teorií. Jedna z nich se týká životního prostředí, které jistě hraje svou roli. Největší výskyt astmatu byl historicky v oblastech, kde se do ovzduší dostávalo největší množství škodlivin.

Na druhou stranu existuje tzv. imunogenní nebo imunitní teorie. Ta poukazuje na to, že u dětí, které vyrůstají v supersterilním prostředí velkých měst a nesetkají se se všemi antigeny, se může rozvinout alergie na sekundární astma. Je pravda, že lidé žijící ve městě trpí častěji astmatem než ti, kteří žijí na vesnici a jsou neustále v kontaktu s přírodou a se zvířaty.

 Zmiňujete alergie. Je pravda, že u alergiků se astma rozvíjí častěji?

V otázce vzniku astmatu existuje několik teorií. Jedna z nich se zaměřuje na životní prostředí a jeho vliv na výskyt astmatu. Historicky bylo zaznamenáno nejvíce případů astmatu v oblastech s vysokým množstvím škodlivin ve vzduchu. Další teorií je takzvaná imunitní teorie, která poukazuje na rizika supersterilního prostředí. Podle této teorie se mohou u dětí vyrůstajících ve velkých městech a izolovaných od běžných antigenů vyvinout alergie, které mohou vést k rozvoji astmatu. Podpora této teorie spočívá v pozorování, že lidé žijící ve městech trpí astmatem častěji než ti, kteří žijí na vesnici, kde jsou v těsnějším kontaktu s přírodou a zvířaty.

Které roční období je pro astmatiky nejhorší?

Jak jsem již zmiňoval, toto onemocnění je velmi individuální. To znamená, že každý astmatik má větší obtíže v různém ročním období. Někomu vadí jaro – zejména, pokud je alergický na pyly a trávy. Pacienti, kterým vadí roztoči, zase mohou mít největší potíže v zimě, kdy se méně větrá. To samé platí ohledně plísní.

foto: Profimedia, se svolením Milana Sovy, zdroj: Autorský článek