Jsou čtyři hodiny ráno, mladá žena vystupuje po šestihodinové cestě vlakem na potemnělém nádraží v Ostravě. V tuto nekřesťanskou hodinu nezačíná její dovolená nebo víkendový zájezd. Vydala se do Česka kvůli umělému přerušení nechtěného těhotenství. A musí to udělat tajně, aby se to v její zemi nikdo nedozvěděl.
Jejím domovem je totiž Polsko, a její příběh není z roku 1800, ale z roku 2024. Osud této ženy a několika dalších zobrazuje nový dokumentární film České televize Právo volby, který byl letos uveden na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
V Polsku totiž stále platí jedny z nejpřísnějších protipotratových zákonů na světě. V současnosti je v Polsku potrat legální pouze v případě, že se jedná o důsledek trestného činu (znásilnění, incest), či pokud je ohrožen život matky. Dříve platila ještě třetí možnost, a to potrat v případě vážného poškození plodu, tuto variantu však v roce 2021 zrušil tamní ústavní soud.
Experti z OSN však přišli na to, že ani znásilněné nemají přístup k potratům vůbec lehký, a to kvůli „složitému a k obětem nepřátelskému byrokratickému procesu“. Tyto problémy dále zhoršují silné lobbistické skupiny zaměřené proti potratům, výhrůžky a stigmatizace těch, kteří pomoc poskytují.
Tetička Češka
Izabela W., vystupující v dokumentu, si těhotenství naopak velmi přála. Ve 12. týdnu gravidity ale zjistila, že byl u plodu diagnostikován Downův syndrom. Dítě s touto nemocí porodit nechtěla z různých důvodů. Jedním bylo i to, že pro ženy s postiženým dítětem je k dispozici jen malá podpora ze strany státu. Pokud navíc chtějí pracovat, o tuto podporu přijdou a jsou odkázány jen samy na sebe.
Lékaři ji vybízeli k prodělání důkladnějších testů, jejichž výsledky pak laboratoř dle ženy úmyslně deset dní zadržovala, aby si dotyčná nestihla zařídit interrupci nějakým alternativním způsobem. Nakonec to ale přesto stihla, a to díky pomoci od neformálního kolektivu Ciocia Czesia (Teta Češka).
Ani znásilněné nemají přístup k potratům vůbec lehký, a to kvůli „složitému a k obětem nepřátelskému byrokratickému procesu“. Tyto problémy dále zhoršují silné lobbistické skupiny zaměřené proti potratům, výhrůžky a stigmatizace těch, kteří pomoc poskytují.
Zakladatelé kolektivu hned po prosazení drakonického zákonu v roce 2020 začali zjišťovat, jaká je situace v Česku, „co se tam smí, co ne, aby mohli fungovat legálně a efektivně.“ Brzy jim došlo, že nejjednodušší bude jezdit za potraty do České republiky, vypráví jeho členka Marta Machalowska.
V Česku lze ukončit těhotenství na žádost ženy kdykoliv do 12. týdne těhotenství, do 24. týdne to lze v případně genetických vad plodu a ještě později pak v případě ohrožení života matky.
Organizace tak ženám v nouzi poskytuje veškeré informace o potratech u nás. Podpora probíhá výhradně online, nikdo s klientkami fyzicky na kliniku nechodí. Pokud si žena zákrok nemůže dovolit, organizace se ji snaží podpořit i finančně. O pomoc se na ně obrací 100 až 150 osob měsíčně.
Pilulky z černého trhu
Další podporu Polkám poskytuje také iniciativa Aborcyjny Dream Team (Potratový tým snů), která na webu dopodrobna popisuje všechny možnosti, které nechtěně těhotné mají. Kromě výjezdu do různých zemí (kromě Česka zmiňují také Slovensko, Německo nebo Nizozemsko) vedou semináře o tom, jak podávat mifepriston a misoprostol, kombinaci léků způsobujících medikamentózní přerušení těhotenství.
Už pět let pozorujeme, že nejvíc potratů se koná v pátek, aby se ženy mohly v sobotu vzpamatovat, v neděli se cítit dobře a v pondělí jít zas do práce.
Pilulky si mohou ženy sehnat na černém trhu, nebo objednat ze zahraničí, například od neziskových organizací jako Women on Web nebo Women Help Women. V žádném případě jim ho ale nesmějí podat členové iniciativy, jako to již v minulosti udělala členka Justyna Wydrzynska. Ta za to byla v březnu 2023 odsouzená k 8 měsícům prospěšných prací (30 hodin měsíčně).
Podání léku doprovází nevolnosti a silné krvácení, ženy se tak často musejí před vlastní rodinou schovávat, protože v silně katolickém Polsku jsou potraty stigmatizovány. „Potrat se provádí, když je na něj čas, když se s ním můžete schovat, třeba v noci, když partner nebo muž spí… Nebo v takových dnech, jako je začátek prázdnin, svátky, prodloužené víkendy. Tehdy máme nejvíc práce. Vždycky si říkáme, že je pátek – potratový pátek. Už pět let pozorujeme, že nejvíc potratů se koná v pátek, aby se ženy mohly v sobotu vzpamatovat, v neděli se cítit dobře a v pondělí jít zas do práce,“ vysvětluje s rozpačitým úsměvem Natalia Broniarczyk z Aborcyjny Dream Team.
„Pro mě nebylo největší trauma to, že jsem šla na potrat, protože jsem nechtěla porodit postižené dítě, ale cítila jsem se poněkud vyloučená ze společnosti, protože jsem o tom nemohla mluvit otevřeně nahlas. Tohle téma je v Polsku tabu,“ vysvětluje Izabela, proč její zkušenost doprovázejí silné negativní pocity.
Stále méně potratů
Když se Karolina W. od lékaře dozvěděla, že je těhotná, zhroutil se jí svět. „Bála jsem se ho zeptat, jaké mám možnosti. Proto jsem jen zděšeně seděla se slzami v očích a on mi pak s úsměvem řekl: Gratuluji, jste těhotná. Teď se budeme vídat častěji!“ To ji rozesmutnilo ještě víc a k lékaři už nikdy nešla. Později pozřela potratovou pilulku. Ta ale nezafungovala správně, a tak musela také vycestovat do Česka.
Pro mě nebylo největší trauma to, že jsem šla na potrat, protože jsem nechtěla porodit postižené dítě, ale cítila jsem se poněkud vyloučená ze společnosti, protože jsem o tom nemohla mluvit otevřeně nahlas. Tohle téma je v Polsku tabu.
S počtem potratů v Čechách nicméně Polky nijak radikálně nezamíchaly. Přednosta gynekologicko-porodnické kliniky FNO a LF OU Ondřej Šimetka ve filmu vysvětluje, že počet potratů v ČR trvale klesá. Zatímco v roce 1990 došlo ke 100 tisícům potratů, v posledních letech dochází k přibližně 15 tisícům potratů ročně. Dle lékaře je to dáno především vzdělaností populace, dobrou dostupností antikoncepce a celkovou atmosférou ve společnosti.
Smrtelné důsledky
O podobě potratové politiky se v zemi znovu diskutuje po vítězství liberální Občanské platformy ve volbách v říjnu 2023, která zmírnění protipotratových zákonů zapřisáhle slibovala. Poslední pokus vládní koalice umožnit přerušení těhotenství ženám během prvního trimestru byl však v červenci 2024 polskou Sněmovnou zamítnut.
Polským lékařům a dalším osobám, které pomáhají ženám přerušit těhotenství mimo zákonem povolené případy, tak nadále hrozí tři až osm let vězení.
Od zpřísnění potratového zákona zemřelo v polských nemocnicích z důvodu zanedbané péče a následné sepse podle dokumentu pět žen. A umírá se všude na světě. Můžeme zmínit jen několik dní starý případ, kdy zemřela mladá těhotná dívka v americkém Texasu poté, co se jí i přes extrémní bolesti a krvácení tři nemocnice bály kvůli zákonu pomoci.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek