O tom všem jsme si povídaly s Lucií Kadlečkovou, zakladatelkou projektu První pomoc živě. „Poskytnutí první pomoci je dovednost jako každá jiná. Pokud chcete postupy ovládat, vyplatí se pravidelně trénovat a minimálně jednou ročně si informace připomenout. Přijde mi to podobné jako řízení auta – pokud nebudete několik let řídit, a pak si najednou musíte sednout za volant a někam vyrazit, můžete být nejistí. Pokud ale budete jezdit pravidelně, svou dovednost si udržíte a navíc se v ní budete neustále zlepšovat,“ vysvětluje úvodem Lucie.
Lucie, můžete popsat, jaké jsou hlavní rozdíly mezi první pomocí u dětí a dospělých?
Rozdíly jsou výrazné a vycházejí z anatomických, fyziologických i psychologických odlišností mezi dětmi a dospělými. Liší se nejen velikost a proporce těla, což ovlivňuje například provádění resuscitace či použití vypuzovacích manévrů při dušení, ale i reakce organismu na poranění.
Jako příklad si můžeme vzít krevní ztrátu – zatímco dospělá osoba ztrátu 200 ml krve téměř nepocítí, u novorozence by taková ztráta představovala život ohrožující stav. První pomoc u dětí je velmi specifické téma, které je potřeba vnímat jako samostatný celek.
Proč je krevní ztráta u dětí mnohem nebezpečnější než u dospělých?
Průměrný dospělý člověk má přibližně 5 až 6 litrů krve. Ztráta 300 ml představuje asi 5–6 % celkového objemu krve, což obvykle není život ohrožující.
Související…
Reklama
Novorozené dítě má přibližně 85 až 90 ml krve na kilogram tělesné hmotnosti. U průměrného novorozence s hmotností kolem 3 kg to znamená celkový objem krve 255 až 270 ml. Ztráta 300 ml by tedy představovala více než 100 % celkového objemu krve, což je život ohrožující stav.
Co si myslíte o tom, že kurz první pomoci by měli rodiče stihnout ještě před narozením potomka?
V dnešní uspěchané době, kdy jsou nastávající rodiče zahlceni nabídkou kurzů a produktů, se na ně valí množství informací o tom, co vše by měli stihnout před narozením dítěte. Kurz první pomoci bych však zařadila mezi nejvyšší priority, protože nebýt připraven na záchranu lidského života, zvláště života vlastního dítěte, může vést k bolestné otázce: „Mohl jsem ještě něco udělat, abych mu dal naději?“
Schopnost správně reagovat v krizových situacích je cenná nejen pro rodiče, ale i pro každodenní život. Období těhotenství je ideálním časem k tomu, zaměřit se na první pomoc u dětí a získat potřebné znalosti ještě předtím, než přijdou na svět.
Děti jsou neposedné, to vědí všichni rodiče. Jaké jsou vůbec nejčastější úrazy, které jim hrozí?
U dětí se nejčastěji jedná o úrazy spojené s pády, hrou nebo dopravními nehodami. Popáleniny a otravy rovněž patří mezi časté příčiny dětských úrazů. V mnoha případech lze těmto nehodám předejít účinnou prevencí, například uschováním léků a čisticích prostředků na bezpečném místě, zajištěním stálého dozoru při koupání nebo důkladným zabezpečením bazénů.
Pro rodiče a samozřejmě i děti jsou velmi nepříjemné vysoké horečky, které mohou vyústit ve febrilní křeče. Pokud k tomu dojde, jak by měl rodič zareagovat?
Febrilní křeče mohou nastoupit při horečce od 38 °C. Pokud dítě v minulosti febrilní křeče prodělalo, rodiče bývají poučeni, že jako prevenci mají podávat antipyretika již při nižší teplotě.
Každý stav, kdy jsou ohroženy základní životní funkce – vědomí, dýchání a krevní oběh – vyžaduje rychlé jednání a volání ZZS.
Pokud u dítěte dojde k záchvatu křečí, je důležité zachovat klid a okamžitě zavolat záchrannou službu na čísle 155. Jestliže mají rodiče předepsané léky k aplikaci do konečníku, měli by je dítěti podat. Dále je nutné zajistit jeho bezpečnost – položit ho na bezpečné místo, aby nespadlo, a odstranit nebezpečné předměty z jeho dosahu. Dítě je vhodné svléknout a začít ho ochlazovat zajištěním průvanu, otíráním vlažnou žínkou nebo sprchováním vlažnou vodou.
Během záchvatu je důležité sledovat stav dítěte, zejména délku křečí, dýchání a úroveň vědomí. Rodiče by se měli řídit pokyny dispečera a vyčkat na příjezd záchranářů. Nikdy by neměli dítěti vkládat nic do úst – nehrozí mu překousnutí jazyka, ale mohlo by dojít k dušení.
Po skončení záchvatu je nutné dítě stále sledovat a vyčkat příjezdů záchranářů. Pravděpodobně upadne do únavy nebo spánku. I v tomto stavu je nutné ho nadále sledovat a v případě potřeby konzultovat další postup s lékaři.
Existují konkrétní situace, kdy by rodiče měli raději ihned volat záchrannou službu místo pokusu o první pomoc?
Každý stav, kdy jsou ohroženy základní životní funkce – vědomí, dýchání a krevní oběh – vyžaduje rychlé jednání a volání ZZS. Pokud je na místě více účastníků, doporučuji, aby jeden volal a další poskytoval první pomoc.
V každém případě vždy platí, že nejdůležitější je prevence. Jak lze nejlépe předcházet nejčastějším úrazům u dětí v domácnosti nebo venku?
Domácnost i venkovní prostředí je vždy vhodné upravit podle věku dítěte. Jako rodiče známe své prostředí a měli bychom mít na paměti například zabezpečení nábytku, elektroniky, úklidových prostředků, léků, oken a balkonů, kontrolu hraček, zejména poškozených, jejich věkovou kategorii a přítomnost plochých baterií, dále horké předměty, jako jsou krby a ohniště, a tekutiny, například kávu na ubruse nebo varnou konvici s visícím kabelem, za který by dítě mohlo zatáhnout. Nezapomínejme také na reflexní prvky a přilby. Dalo by se vyjmenovat mnoho dalších věcí, které můžeme jako rodiče zajistit pro bezpečnost našich nejmenších.
Doporučujete rodičům mít doma lékárničku uzpůsobenou speciálně pro děti? Co by v ní rozhodně nemělo chybět?
Pokud máme dítě, je nutné přizpůsobit tomu vybavení lékárničky. Neměly by v ní chybět základní prostředky na běžná onemocnění, vždy ve vhodném dávkování dle věku.
Základní principy první pomoci jsou stejné pro děti i dospělé, ale existují důležité rozdíly, které mohou zásadně ovlivnit správný postup.
Kromě klasického obvazového materiálu, dezinfekce a teploměru je vhodné doplnit volně dostupné léky ze skupin analgetik, antipyretik a antihistaminik ve vhodné formě (sirup, čípek, tableta), dále výplach očí a uší, masti na odřeniny a drobné popáleniny, aktivní uhlí, léky na nachlazení a zažívací potíže včetně rehydratačního roztoku.
Jaký je váš názor na to, aby se první pomoc vyučovala také ve školách nebo školkách?
Téma první pomoci patří do všech úrovní vzdělávání, takže se základy první pomoci se dítě může seznamovat klidně už od školky. Čím více se o první pomoci bude mluvit, tím lépe.
Rozhodla jste se vytvořit online kurzy první pomoci určené rodičům. Proč zrovna online?
Z pozice rodiče dvou dětí vím, jak je někdy složité vyhradit si celý den a jít na prezenční kurz první pomoci. Vytvořili jsme online kurz, který je plný emocí a interaktivity, protože jsme vnímali, že na trhu jsou dostupné spíše pasivní kurzy. Náš online kurz má uživatel k dispozici po dobu jednoho roku a může si „zahrát“ ve videopříbězích, kde ho průvodce seznámí s nejdůležitějšími informacemi o daném tématu. Znalosti si ověří pomocí kvízu a za odměnu po absolvování testu získá osvědčení. Kdykoliv a kdekoliv tak může mít po ruce informace o první pomoci u dětí v poutavé a hravé formě.
Pojďme se teď zaměřit na váš projekt jako takový. Co vás inspirovalo k tomu, abyste se věnovala první pomoci a založila vlastní projekt, který se tohoto tématu bude týkat?
Vlastní neznalost první pomoci. Ocitla jsem se v situaci, kdy jsem jako studující zdravotní sestra sama neuměla reagovat tak, jak bych si od budoucího zdravotníka představovala. Při své dlouholeté dobrovolné činnosti jsem zjistila, že chybí vzdělávání v první pomoci, které by dokázalo účastníky nadchnout a zároveň jim dodat sebevědomí, že dokážou správně zareagovat, když to bude potřeba. V roce 2014 jsem založila projekt, ve kterém je naší prioritou předávat první pomoc jednoduše, srozumitelně a prakticky.
Můžete se s námi podělit o příběh, kdy znalosti z vašich kurzů pomohly rodičům zachránit dítě?
Příběhů, které mi utkvěly v paměti, je více, ale jeden za všechny je například záchvat křečí u malého chlapce (3 roky). Jeho maminka, která pracuje jako copywriterka, nám tehdy pomáhala s korekturou vznikajícího online kurzu první pomoci u dětí.
Lucie Kadlečková Ph.D.
Profesí zdravotní sestra s celoživotní vášní pro první pomoc. Při studiu pedagogiky a doktorátu založila v roce 2014 První pomoc ŽIVĚ. Jednoduše, prakticky a prožitkem se svým týmem lektorů předává informace k záchraně života na online i živých kurzech pro firmy i jednotlivce. (foto: se svolením Lucie Kadlečkové)
Když její syn poprvé dostal záchvat křečí, díky nabytým znalostem si vzpomněla na nejdůležitější kroky – zavolala na 155 a jasně postupovala podle pokynů dispečera.
Co byste poradila rodičům, kteří se bojí, že by v krizové situaci nezvládli správně reagovat?
Každá první pomoc je lepší než žádná. I když si postupem nejste jisti, tak jednejte. Volejte 155 a spolupracujte s dispečerem.
První pomoc u dětí a u dospělých: V čem se liší a na co si dát pozor?
Základní principy první pomoci jsou stejné pro děti i dospělé, ale existují důležité rozdíly, které mohou zásadně ovlivnit správný postup.
✅ Dýchání a resuscitace – U dětí je nejčastější příčinou zástavy dechu dušení nebo udušení, proto je při oživování KPR důležité začít pěti úvodními vdechy, než se přejde na stlačování hrudníku, masáž srdce. U dospělých se doporučuje v případě laické první pomoci zahájit oživování, stlačování hrudníku většinou začíná přímo masáží srdce.
✅ Tlak při stlačování hrudníku – masáži srdce – U kojenců se provádí dvěma prsty, u starších dětí jednou rukou, u dospělých oběma rukama.
✅ Horečky a febrilní křeče – U dětí se častěji vyskytují vysoké horečky, které mohou vést k febrilním křečím. Na rozdíl od dospělých, u kterých jsou křeče často známkou neurologického problému, u dětí mohou být reakcí na rychlý vzestup teploty.
✅ Dávkování léků – U dětí je klíčové přizpůsobit dávkování podle věku a hmotnosti. Dospělí mohou většinou užívat standardní dávky volně prodejných léků.
✅ Psychika a komunikace – Děti často nevědí, co se děje, mohou být vyděšené a panikařit. První pomoc musí být podávána s klidem, jemností a vhodnou komunikací, aby dítě spolupracovalo. U dospělých je důležité srozumitelně vysvětlit situaci a získat jejich souhlas k poskytnutí pomoci.
