Nová studie náměsíčnosti, provedená Americkou akademií spánkové medicíny, odhalila zajímavý paradox. Náměsíční lidé zažívají v bdělém stavu více bolesti – trápí je zejména silné migrenózní záchvaty. Během náměsíčních epizod však necítí žádnou bolest, a to dokonce ani v případě, když utrpí vážná zranění.
Náměsíční lidé trpí intenzivními a častými migrenózními stavy 10krát častěji než běžná populace. Ty jsou u nich zapříčiněny depresemi a nespavostí. Sami pacienti uvádějí, že je bolest ruší ze spaní, během náměsíčných epizod ji však vůbec nevnímají. To vedlo vědce ke zkoumání vztahu náměsíčnosti a vnímání bolesti.
Náměsíční necítí ani zlomeniny
Dr. Regis Lopez, psychiatr a spánkový specialista v nemocnici Gui-de-Chauliac ve francouzském Montpellier, a jeho kolegové sledovali spánek a mozkovou aktivitu u 100 pacientů s diagnózou náměsíčnosti, kteří navíc vyplňovali podrobné dotazníky týkající se intenzity a frekvence bolesti hlavy. Měření potvrdilo, že 79 % procent z nich během doby, co byli náměsíční, bolest vůbec nevnímalo, ta je probudila až po odeznění epizody.
Skutečnost, že stav náměsíčnosti funguje jako analgezie, však nevyvratitelně potvrdila až náhoda. V průběhu studie 47 % sledovaných náměsíčných utrpělo ve stavu náměsíčnosti různě vážná zranění. Nejvážnějším však byly zajisté dvě zlomeniny nohou po pádu ze střechy a z okna ve třetím patře a jedna zlomená ruka. Ani tato poškození nevytrhla náměsíčné ze spánku, ostrou bolest ucítili až po probuzení.
Nová naděje pro pacienty?
„Naše výsledky mohou přispět k pochopení mechanismů náměsíčných epizod. Odhalují také vztah mezi spánkem, bděním a vnímáním bolesti,“ doložil Lopez. Další plánované výzkumy vztahu mezi náměsíčností, vnímáním bolesti, ale také zapomínáním by podle vědců mohly vést k odhalení způsobů, jak tyto projevy spánkových „dobrodružství“ minimalizovat nebo zastavit s cílem ochránit pacienty před nebezpečím. Mohly by však také vrhnout nové světlo na léčení chronických bolestí či posttraumatických poruch.
foto: Shutterstock