Kašlete? Bolí vás v krku? Máte rýmu? Chystáte se k lékaři, abyste ho požádali o předepsání antibiotik? Pak vězte, že pokud tak skutečně učiní, pravděpodobně vám vůbec nepomůže. Tak hovoří výsledky amerického celonárodního průzkumu užívání antibiotik.
Výzkum zjistil, že v jednom roce bylo až 21 % léků vydáno na infekce, proti nimž antibiotika nepůsobí. Ta totiž zabírají pouze v případě bakteriálních infekcí. Proč jsou tedy lékaři ochotni předepsat je i v případě, kdy jejich potřeba není zjevná? „Protože je pacienti chtějí,“ říká David H. Newman, ředitel klinického výzkumu Department Of Emergency Medicine prováděného na Mount Sinai School of Medicine a autor knihy Hippocrates Shadow.
„Je snazší předat pacientovi předpis na antibiotika než mu zdlouhavě vysvětlovat, že naše tělo by se s takovou infekcí mělo vypořádat samo,“ dodává Newman.
Neporozumění slovu „infekce“
Podle doktora Newmana si lidé často neuvědomují, že původcem infekce nutně nemusí být bakterie, ale i viry, v jejichž případě je léčba antibiotiky neúčinná. Zvýšená konzumace léčiv tohoto typu pak může způsobit, že si odolnost vůči nim vytvoří i bakterie. Nepřiměřené užívání antibiotik tak může ve skutečnosti snižovat schopnost těla být zdravé. „Vždy, když jste nemocní, vaše tělo vyvíjí protilátky. S tím ale ve chvíli, kdy dostanete antibiotika, přestane,“ vysvětluje doktor Newman. Proto je při dalším napadení bakteriemi či viry citlivější a zranitelnější.
Pozor na vedlejší účinky
Antibiotika jsou navíc zodpovědná za řadu nepříjemných vedlejších účinků. Mohou vést ke kvasinkovým infekcím a průjmům, protože ve střevních sliznicích zabíjí prospěšné bakterie, které za normálních okolností drží infekce na uzdě. To potvrdila studie zveřejněná v září 2010 v americkém sborníku Národní akademie věd. Informovala, že užívání antibiotik po dobu 2-4 dnů u pozorovaných jedinců výrazně změnilo hladinu makrobiotik ve střevech. Důsledkem toho byli náchylní k průjmům a dalším onemocněním.
Zkuste to jinak
V rámci zachování přirozené obranyschopnosti našeho organismu je nutné, abychom antibiotika užívali pouze tehdy, když je to z lékařského hlediska nezbytné. Ačkoliv je jasné, že existují případy, kdy nám antibiotika mohou zachránit život, jsou známy i takové, kdy jej mohou ohrozit. Neměli bychom na ně proto slepě spoléhat vždy a za všech okolností. Příroda poskytuje spoustu alternativ bez potencionálně škodlivých vedlejších účinků.
Zdraví z rukou přírody
Přírodní antibiotika se mohou stát dobrým řešením pro řadu infekcí. Sestavili jsme seznam 10 nejsilnějších, které mají nejen antibakteriální vlastnosti, ale také pomáhají při posilování imunitního systému.
Česnek
Česnek má schopnost bojovat proti širokému spektru patogenů. Jedná se o univerzální přírodní antibiotikum, které působí proti virům, zánětům, parazitům a škodlivým volným radikálům, u nichž bylo prokázáno, že způsobují rakovinu. Obsahuje ale i celou řadu vitaminů, živin a minerálů, které jsou přínosem pro celkové zdraví organismu. Pro dosažení těch nejlepších výsledků konzumujte česnek syrový – jen tak, nebo prolisovaný. Drcený obsahuje složku zvanou allicin, která má podobné vlastnosti jako penicilin. Potřete s ním topinku, přidejte jej salátu, salátové zálivky, nebo do pomazánky.
Echinacea
S podobným účinkem jako česnek přichází echinacea. Pochází ze Severní Ameriky, kde je v domorodé medicíně užívána již po staletí. Proti česneku je lépe stravitelná a nedráždí žlučník. Používá se ale obvykle již během prvních příznaků nemoci a nemělo by to trvat více než 10 dní. K dispozici je ve formě kapiček či kapslí.
Manuka med
Každý med má anbitiotické vlastnosti, ale manuka je nejprospěšnější ze všech. Pochází z rostliny zvané manuka, keře příbuzného čajovníku. Vykazuje velké úspěchy při léčně chronických infekcí MRSA. Uleví ale i od bolesti v krku, stejně jako pomůže s infekcí žaludku.
Zelí
Zelí obsahuje velké množství vitaminu C. V jednom šálku se nachází až 75 % potřebného denního množství. Jedná se o přirozeně antibakteriální pochutinu, kterou lze konzumovat na tisíce způsobů. Je jasné, že největší benefity přináší v syrovém stavu. Vychutnejte si zelí jako součást salátu, popíjejte šťávu, kterou z něj vymačkáte, nebo ji přidejte do zelňačky, když už se nevaří a obohaťte ji nejen řízným šmakem, ale také cennými vitamíny. Čerstvá zelná šťáva také skvěle chutná s medem (přímo koktejl zdraví!) a nejen to. Zároveň je to skvělý způsob, jak zlepšit trávení, zabránit onemocnění a udržet si váhu!
Syrový jablečný ocet
Za antibiotické vlastnosti jablečného octa je zodpovědný nejen vysoký obsah kyseliny jablečné, ale i dobré bakterie, které se rodí s procesem fermentace. Jako tonikum příznivě ovlivňující celkový zdravotní stav zafunguje, když jej denně vypijete jako nápoj zředěný vodou. Stačí jedna lžička každé ráno.
Extrakt ze zrníček grepu
Americký magazín Journal of Alternative and Complementary Medicine publikoval studii, která zjistila, že extrakt z grapefruitových semen (GSE) je účinný proti více než 800 formám virů a bakterií, více než 100 kmenům plísní a mnoha parazitům. Díky vysokému obsahu mnoha antioxidantů posiluje imunitu, přirozeně alkalizuje tělo a jelikož udržuje prospěšnou střevní mikroflóru, podporuje i trávení. Toto přírodní antibiotikum je užíváno jako extrakt ve formě kapslí. Často se vyskytuje v kapalných přípravcích, jako jsou nosní spreje, které napomáhají při léčbě sinusových infekcí.
Koloidní stříbro
Koloidní stříbro snižuje u jednobuněčných bakterií schopnost okysličování. To jim znemožňuje se dále množit. Nejčastěji se používá jako extrakt a mimořádně dobře působí při léčbě bakteriálních infekcí sliznic.
Fermentované potraviny
Výzkumy ukazují, že vyvážená střevní mikroflóra je jedním z klíčů k udržení celkového zdraví a prevenci rakoviny. Probiotika tak představují jeden z nejúžasnějších objevů moderní doby. Podporují a chrání dobré bakterie v trávicím systému. Najdete je ve fermentovaných potravinách. Ty jsou přímo nabité antioxidanty a mikroorganismy, které tělo zpracovává mnohem lépe než jakékoliv doplňky stravy. Pro zlepšení a udržení rovnováhy střevní mikroflóry si dopřávejte nepasterizované zelí, jablečný ocet, kyselé okurky a zakysané mléčné výrobky.
Extra panenský kokosový olej
Kyseliny kaprylové a laurové, které se nacházejí v kokosovém oleji, jsou dobře známé jako antimikrobiální, antivirotické a antifungální. Zařazení extra panenského kokosového oleje do každodenního jídelníčku je více než jednoduché. Jelikož má vysoký kouřový bod, jen tak se nepřepálí, a můžete na něm bez obav i smažit. Využijete jej ale i při pečení nebo studené kuchyni – poslouží jako nátěrka na chléb místo másla. Nebo si jednoduše každé ráno dejte jednu lžičku.
Olej z oregana
Esenciální olej z oregana působí proti mikrobům, bakteriím, parazitům, virům i plísním. Můžete jej konzumovat, nebo použít i při léčbě ran, respiračních potížích, problémech se zažíváním nebo dokonce i s běžným nachlazením. Obsahuje antioxidanty známé jako fenoly a flavonoidy, které léčí a posilují přirozenou obranyschopnost organismu.
Prospěšné bylinky
Moderní vědou jsou ale analyzovány a znovu objevovány i přirozené antibiotické vlastnosti řady dalších bylin. Zkušenosti vědců dnes dokládají, že mnoho bylinných léků funguje stejně dobře jako před stovkami let. Proto se dnes bylinné esenciální oleje rychle stávají holistickými léky. Jedná se o přírodní alternativy chemických léků, které zvyšují imunitu, a navíc dodávají pestrost a rozmanitost při přípravě jídla. Vyzkoušejte v tomto směru třeba i tymián, skořici, bazalku, rozmarýn, kurkumu, kajenský pepř, chilly papričky, hřebíček, zázvor, anýz, hořčicová semínka, nebo fenykl.
Mocná příroda
Takže až budete zase příště čelit potencionální bakteriální infekci, vzpomeňte si, že existuje spousta silných a přirozených alternativ k dnes tolik oblíbeným antibiotikům. Ta totiž zabíjejí všechny bakterie – jak špatné, tak i ty dobré. A právě ty, když tělo opustí, jej zbavují přirozené schopnosti bojovat s infekcemi a odvracet nemoci. Přidání přirozených antibiotik do každodenního jídelníčku podpoří imunitní systém a pomůže udržet zdraví a rovnováhu organismu přirozenou cestou. Nebojte se poradit s odborníkem specializovaným na přírodní léčbu.
foto: Shutterstock, zdroj: Health Wire